VYBERTE SI REGION

Cesta do Íránu byla peklo. Cestu pod Himálaj pohřbila víza

Červená Felicie, která začátkem července vyrazila z Ostravy, a jejímž cílem byla Pamírská dálnice, se vrací domů. Pokračování zabránila víza.

24.7.2014
SDÍLEJ:
Fotogalerie
3 fotografie
Stará ‚felda' má za sebou návštěvu Černobylu, bloudění v Kyjevě, tuhé hraniční kontroly na Ukrajinsko-Ruské hranici, panoramatický Volgograd.

Stará ‚felda' má za sebou návštěvu Černobylu, bloudění v Kyjevě, tuhé hraniční kontroly na Ukrajinsko-Ruské hranici, panoramatický Volgograd.Foto: Archiv posádky

Stará ‚felda' má za sebou návštěvu Černobylu, bloudění v Kyjevě, tuhé hraniční kontroly na Ukrajinsko-Ruské hranici, panoramatický Volgograd, její posádka projela do Gruzie a přes Tbilisi do Íránu.

„Nejhorší úsek byl asi cestou na ruské město Machačkala. Nová asfaltka brzy skončila a změnila se v nekonečné peklo, které nám vymlátilo silentbloky na nových ramenech, pochroumalo ventilátor na chladiči, zapříčinilo vodu v sání, klouzavou spojku, vydávání divných nezdravých zvuků z celého předku auta při každém přeřazení a prach a bahno úplně všude," vyjmenoval Richard Nemeth z Ostravy, který společně se Stefanem Stefanovem z Kopřivnice, začátkem července vyrazil na dlouhou cestu z Ostravy do Střední Asie a zpátky. 

Stará ‚felda' má za sebou návštěvu Černobylu, bloudění v Kyjevě, tuhé hraniční kontroly na Ukrajinsko-Ruské hranici, panoramatický Volgograd.

Po pár nezbytných opravách ale felicie zase šlape jako hodinky a jeli dále směrem do Gruzie. Na hranicích si škodovka postála dvě a půl hodiny a řidiči si mezitím užívali impozantních horských panoramat.

Dobrodružství v Gruzii

„Při jedné z kontrol v Gruzii k nám přišel policajt a ptal se, jestli jsme Češi a strašně se smál. Pozval nás na ‚základnu' na jídlo. Nakrájel nám meloun, ohřál hovězí vývar, dal bochník chleba a ať se hezky najíme. Hygienické podmínky: 36 stupňů, ostnaté dráty, beton. Byli z nás hodně nadšení a stali se z nás dobří kamarádi," vyprávěl Stefan.

Nad ránem asi sto kilometrů za hranicemi u jedné vesničky si dobrodruzi z Moravskoslezského kraje užili menší pozdvižení.

„Probrali jsme se ve čtyři ráno celí opocení, když nám někdo šmátral po stanu. Nejspíš Gruzínec posilněný vodkou hledal svůj domov," napsala dvojice z kavárny v Tbilisi, kde chytli potřebný wi-fi signál pro spojení s rodinou a přítelkyněmi, a dobíjejí veškeré elektronické přístroje.

Pokračování zabránila víza

„Jsme v Teheránu, kde jsme si měli zažádat o turkmenské tranzitní vízum, které bychom dostali až 24. července, tím pádem nemáme šanci dostat se do Uzbekistánu včas a Tádžikistán taky nestíháme. Pan konzul nás na ambasádě před odjezdem upozornil, že pokud překročíme platnost víza v těchto zemích, tak nám hrozí soud a sankce v řádech desetitisíců. Takže to vypadá bohužel na prohranou papírovou bitvu. Pokusíme si užít ještě cestu zpátky přes Turecko a Rumunsko," oznámil koncem týdne rodáci z Moravskoslezského kraje.

Cestou domů si ale uvědomili, že cestování na hřebíček ještě nepověsí a udělají si i s drahými polovičkami výlet na sever Norska.

Autor: Jakub Malchárek

24.7.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
David Rath
1 18

Rathova korupční kauza: Soud vrátil k došetření druhou větev

Joe Biden
3

Viceprezident USA Biden se obává vměšování Ruska do evropských voleb

Brno podepsalo smlouvu o Hyperloopu. Má přispět také k rozvoji vědy ve městě

Brno – Kapsle létající tubami rychlostí čtrnáct set kilometrů v hodině může znít jako sci-fi, přesto se na vývoji těchto technologií Brno chce podílet. Zástupci města i Jihomoravské kraje ve středu podepsali dohodu o spolupráci s firmou Hyperloop Transportation Technologies. Ještě letos chtějí začít pracovat na studii proveditelnosti projektu. „Náklady velmi hrubě odhaduji na pět milionů korun pro kraj i Brno," sdělil náměstek krajského hejtmana pro oblast vědy a inovací Jan Vitula.

Nová škola pro sestry by měla vyřešit jejich nedostatek

Rumburk – Již za rok a půl by mohli nastoupit první studenti do nového oboru na vyšší odborné škole ve Varnsdorfu. Studovat by v něm měly budoucí zdravotní sestřičky.

Kavárník Ondřej Kobza: Jsem jezuitský podnikatel

V pražském kavárenském podhoubí nenajdete známější jméno. Ondřej Kobza má hrst plnou nápadů. Jeho tvář, nejprve spojenou s vršovickým podnikem Café V lese, začíná poznávat celá země, kterou v posledních letech rozehrál projekt Piána na ulici. Kobza má originální pohled na byznys, podporuje levicové ideje, věří v občanskou společnost i v sílu jednotlivce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies