VYBERTE SI REGION

Cestování za krajany do rumunského Banátu

V rumunské oblasti Banát stále žije česká menšina. Byť zde nemá lehkou obživu a podmínky jsou zde ve srovnání s našimi mnohdy jako za Rakouska-Uherska, Češi zde mají své domovy.

1.9.2014
SDÍLEJ:

Češi na návštěvě u krajanů v rumunském Banátu.Foto: parta kamarádů z Police nad Metují

O návštěvě v této oblasti se se čtenáři podělila parta kamarádů z Police nad Metují: Radek a Alena Slovákovi, Dagmar Hambálková a Josef Koutský, Jaroslav a Daniela Adamovi a Aleš a Dagmar Třešňákovi. A zde jsou jejich zážitky:

Rumunsko jim učarovalo

„Už před třemi lety nám učarovalo Rumunsko; příroda i pohostinnost místních obyvatel, a protože v našem programu se v roce 2011 nedostalo na oblast Banátu (jihozápadní Podunají, kde Dunaj tvoří hranici se Srbskem, následně s Bulharskem), v roce 2012 jsme to napravili.

V malebné podhorské přírodě nad Dunajem sídlí několik českých vesniček. Kusé zprávy z médií o českých krajanech, podpořené pořadem „Výměna manželek", kde jednou z účinkujících byla i obyvatelka Bígru, nás přiměli poznat tuto část Rumunska.

Vybrali jsme obec Sfinta Elena (Svatá Helena). Počáteční obavu z toho, jak navážeme s místními kontakt (Kladli jsme si otázky typu: „Jsou to vážně Češi?, Budou naší češtině rozumět?, Zachováme správnou míru taktu k jejich světu?"), zahnala první obyvatelka Svaté Heleny, na kterou jsme na návsi před hospodou narazili.

Upovídaná, přátelská a milá paní Táborská nám nabídla přespání v synově domě, který je ženatý v Chebu, a doslova nás donutila k tomu, že nás musí pohostit. V 18.00 hodin už byl nástup na večeři. A co prý bychom k jídlu chtěli? No, přece něco místního… „Hm, tak to bude těžké, já jsem totiž Češka!"

Život je těžký, nemají zaměstnání

Čekání na večeři jsme chtěli vyplnit výletem ke skalám nad Dunajem, asi 40 minut odtud. Místo romantické procházky nás ovšem čekalo putování od vrtule k vrtuli. V okolí vesnice postavila italská firma větrné elektrárny, a hned rovnou třiadvacet. Ve vsi není místo, odkud by šedesátimetrové rotující kolosy nebyly vidět a slyšet.

Místní, dříve zaměstnaní v dnes už uzavřených dolech, mají jediné příjmy z cestovního ruchu a bídných políček. Atmosféra původních vesnic a tím příliv turistů je elektrárnami ohrožen. I místní to rozdělilo na dvě skupiny. Jedni zuby nehty bránili pozemky, druzí je prodávali spekulantům. Pozitivum to má asi jediné, stavební firma zpevnila všechny cesty a silnice v okolí.

Procházku jsme povinně zakončili v hospůdce s točeným pivem („dvanda" za 20 korun). Obchod a hospoda „U Štěpničky" je pověstná a je přímo na návsi. Druhá zdejší hospoda patří rumunskému podnikateli.

Krajané připravili bohaté pohoštění

Večeře byla grandiózní. Nudlová polévka, sekané maso balené v zelném listě, brambory přímo z pole, kýta smažená v těstíčku, salát jako u nás na Vánoce. A povídalo se a povídalo.

Po jídle cestou k pronajatému domku nás zastavovali sousedé s dotazy, odkud z Čech jsme. Nás naopak zahřálo u srdce, když nám svěřili, kde mají kořeny v Čechách. O to více, když zazněla města jako Česká Skalice, Červený Kostelec. Na závěr podvečera nám jeden soused zapůjčil kroniku o osídlování Banátu českými imigranty v 19. století.

K snídani a na cestu nám paní Táborská napekla vynikající rohlíčky sypané moučkovým cukrem a ořechový závin, navíc přibalila zavařené okurky a višně. Nabídla i čerstvá vajíčka. Na rozloučenou si s námi v hospůdce dala pivečko a srdečně se s námi loučila s přáním šťastné cesty a pozdravením do Čech.

Zastavení v tomto koutě Rumunska stálo za to. Příroda je tu drsně krásná, výhled na Dunaj úchvatný, lidé srdeční, komunikativní. Za zmínku stojí připomenout, že většina mladých odchází žít do České republiky. I Anna Táborská by ráda odešla za svým synem do Chebu, ale manžel nechce.

Je to romantický, ale drsný kraj

Vesnice přitom nemá vodovod ani kanalizaci, domky mají pouze suché WC. Dešťová voda se schraňuje do nádrží pro užitkové použití, pitná voda se dováží od napajedla nebo se užívají studny u stavení.

Mají tu základní školu, kde se učí stále čeština. Obecní pasáček, jeden z mála místních Rumunů, pase krávy celé vesnici. Když se v podvečer vracejí z pastvy, vykukuje majitel před vrátky a každá stračena ví, kam má jít, kde je doma. Úchvatný pohled. Za kravkami jde pasáček se stádem koz. Pro nás romantický obrázek. Budete-li projíždět kolem, zkuste přibrzdit. Pro místní příslib výdělku, pro turistu rozhodně nevšední a milý zážitek."    

Parta kamarádů z Police nad Metují

Autor: Redakce

1.9.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Průměrná mzda v ČR se ve 3. čtvrtletí zvýšila na 27.220 Kč

Praha - Průměrná mzda v Česku ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 1170 korun na 27.220 Kč, tedy o 4,5 procenta. Reálně, po odečtení inflace se lidem výdělek zvýšil o čtyři procenta. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Podle něj na růst mezd v mnoha oblastech tlačil nedostatek pracovníků, o které zaměstnavatelé mezi sebou soutěžili. Růst výdělků se shoduje s odhady analytiků.

AKTUALIZOVÁNO

Případ úplatků Horkého a lobbistky Mrencové se vrací do Chebu

Plzeň - Okresní soud v Chebu se bude kauzou korupce zabývat znovu.

Do Iráku odletěl polní chirurgický tým, pomáhat bude u Mosulu

Praha - Do Iráku dnes odletěl sedmnáctičlenný český polní chirurgický tým. Podporovat bude koaliční a irácké vojáky na americké základně několik desítek kilometrů od Mosulu. Sdělil to mluvčí generálního štábu Jan Šulc. O vyslání jednotky rozhodla vláda a schválil jej Parlament.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies