VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Cestování za krajany do rumunského Banátu

V rumunské oblasti Banát stále žije česká menšina. Byť zde nemá lehkou obživu a podmínky jsou zde ve srovnání s našimi mnohdy jako za Rakouska-Uherska, Češi zde mají své domovy.

1.9.2014
SDÍLEJ:

Češi na návštěvě u krajanů v rumunském Banátu.Foto: parta kamarádů z Police nad Metují

O návštěvě v této oblasti se se čtenáři podělila parta kamarádů z Police nad Metují: Radek a Alena Slovákovi, Dagmar Hambálková a Josef Koutský, Jaroslav a Daniela Adamovi a Aleš a Dagmar Třešňákovi. A zde jsou jejich zážitky:

Rumunsko jim učarovalo

„Už před třemi lety nám učarovalo Rumunsko; příroda i pohostinnost místních obyvatel, a protože v našem programu se v roce 2011 nedostalo na oblast Banátu (jihozápadní Podunají, kde Dunaj tvoří hranici se Srbskem, následně s Bulharskem), v roce 2012 jsme to napravili.

V malebné podhorské přírodě nad Dunajem sídlí několik českých vesniček. Kusé zprávy z médií o českých krajanech, podpořené pořadem „Výměna manželek", kde jednou z účinkujících byla i obyvatelka Bígru, nás přiměli poznat tuto část Rumunska.

Vybrali jsme obec Sfinta Elena (Svatá Helena). Počáteční obavu z toho, jak navážeme s místními kontakt (Kladli jsme si otázky typu: „Jsou to vážně Češi?, Budou naší češtině rozumět?, Zachováme správnou míru taktu k jejich světu?"), zahnala první obyvatelka Svaté Heleny, na kterou jsme na návsi před hospodou narazili.

Upovídaná, přátelská a milá paní Táborská nám nabídla přespání v synově domě, který je ženatý v Chebu, a doslova nás donutila k tomu, že nás musí pohostit. V 18.00 hodin už byl nástup na večeři. A co prý bychom k jídlu chtěli? No, přece něco místního… „Hm, tak to bude těžké, já jsem totiž Češka!"

Život je těžký, nemají zaměstnání

Čekání na večeři jsme chtěli vyplnit výletem ke skalám nad Dunajem, asi 40 minut odtud. Místo romantické procházky nás ovšem čekalo putování od vrtule k vrtuli. V okolí vesnice postavila italská firma větrné elektrárny, a hned rovnou třiadvacet. Ve vsi není místo, odkud by šedesátimetrové rotující kolosy nebyly vidět a slyšet.

Místní, dříve zaměstnaní v dnes už uzavřených dolech, mají jediné příjmy z cestovního ruchu a bídných políček. Atmosféra původních vesnic a tím příliv turistů je elektrárnami ohrožen. I místní to rozdělilo na dvě skupiny. Jedni zuby nehty bránili pozemky, druzí je prodávali spekulantům. Pozitivum to má asi jediné, stavební firma zpevnila všechny cesty a silnice v okolí.

Procházku jsme povinně zakončili v hospůdce s točeným pivem („dvanda" za 20 korun). Obchod a hospoda „U Štěpničky" je pověstná a je přímo na návsi. Druhá zdejší hospoda patří rumunskému podnikateli.

Krajané připravili bohaté pohoštění

Večeře byla grandiózní. Nudlová polévka, sekané maso balené v zelném listě, brambory přímo z pole, kýta smažená v těstíčku, salát jako u nás na Vánoce. A povídalo se a povídalo.

Po jídle cestou k pronajatému domku nás zastavovali sousedé s dotazy, odkud z Čech jsme. Nás naopak zahřálo u srdce, když nám svěřili, kde mají kořeny v Čechách. O to více, když zazněla města jako Česká Skalice, Červený Kostelec. Na závěr podvečera nám jeden soused zapůjčil kroniku o osídlování Banátu českými imigranty v 19. století.

K snídani a na cestu nám paní Táborská napekla vynikající rohlíčky sypané moučkovým cukrem a ořechový závin, navíc přibalila zavařené okurky a višně. Nabídla i čerstvá vajíčka. Na rozloučenou si s námi v hospůdce dala pivečko a srdečně se s námi loučila s přáním šťastné cesty a pozdravením do Čech.

Zastavení v tomto koutě Rumunska stálo za to. Příroda je tu drsně krásná, výhled na Dunaj úchvatný, lidé srdeční, komunikativní. Za zmínku stojí připomenout, že většina mladých odchází žít do České republiky. I Anna Táborská by ráda odešla za svým synem do Chebu, ale manžel nechce.

Je to romantický, ale drsný kraj

Vesnice přitom nemá vodovod ani kanalizaci, domky mají pouze suché WC. Dešťová voda se schraňuje do nádrží pro užitkové použití, pitná voda se dováží od napajedla nebo se užívají studny u stavení.

Mají tu základní školu, kde se učí stále čeština. Obecní pasáček, jeden z mála místních Rumunů, pase krávy celé vesnici. Když se v podvečer vracejí z pastvy, vykukuje majitel před vrátky a každá stračena ví, kam má jít, kde je doma. Úchvatný pohled. Za kravkami jde pasáček se stádem koz. Pro nás romantický obrázek. Budete-li projíždět kolem, zkuste přibrzdit. Pro místní příslib výdělku, pro turistu rozhodně nevšední a milý zážitek."    

Parta kamarádů z Police nad Metují

Autor: Redakce

1.9.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Střet prezidenta Miloše Zemana a premiéra Bohuslava Sobotky na Pražském hradě
9

Krize ovlivnila preference, ČSSD ztrácela více než ANO

Mark Zuckerberg se prezentuje jako filantrop a ochránce práv zvířat a lidí
8

Facebook slaví výročí 5 let na burze. Půjde Zuckerberg do politiky?

Britové vypustili největší vzducholoď světa. Je delší než Airbus A380

/FOTOGALERIE/- Britský Airlander 10 je se svými 92 metry delší než největší Airbus A380. A samozřejmě je také největší vzducholodí dneška. Nyní je po loňské havárii opět zpátky ve hře o komerční nasazení. Absolvoval totiž bez potíží svůj v pořadí třetí zkušební let.

DOTYK.CZ

Auroru, symbol bolševické revoluce, seřídil mág z Moravského Krasu

Aurora, to je latinsky záře. Křižník Aurora, který se v bolševické symbolice zařadil po bok Lenina či symbolu srpu a kladiva, spustili na vodu přesně před 117 lety. Tříkomínové plavidlo historicky zazářilo v 9.45 hodin večer 7. listopadu 1917, kdy svými výstřely zahájilo bolševický puč známý jako Velká říjnová revoluce. Nebýt ale renomované firmy Erich Roučka z Blanska, možná by dějiny vypadaly jinak.

AKTUALIZOVÁNO

Bělobrádek zavítá na sjezd landsmanšaftu. Jako nejvýše postavený český politik

Český vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) se začátkem června zúčastní sjezdu sudetoněmeckého sdružení v Augšpurku. Půjde tak zatím o nejvýše postaveného českého politika, který se sjezdu zúčastní. Loni se sjezdu zúčastnil ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL).

Sněmovna by mohla navrhnout na vyznamenání Vlka a Sáblíkovou

Sněmovna by mohla navrhnout prezidentu Miloši Zemanovi na státní vyznamenání kardinála Miloslava Vlka in memoriam, rychlobruslařku Martinu Sáblíkovou a folklorní zpěvačku Jarmilu Šulákovou in memoriam. Na předběžném seznamu, jenž čítá celkem 39 jmen a který dnes projednal organizační výbor, figurují také historik Petr Čornej, psychiatr Cyril Höschl nebo bývalý hokejový brankář Jiří Holeček. Sněmovna by měla o kandidátech hlasovat v červnu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies