VYBERTE SI REGION

Dobrodruh Miroslav Stingl umí sedmnáct jazyků

Český spisovatel a dobrodruh Miloslav Stingl se domluví hned několika jazyky, včetně těch domorodýchělštinu. Procestoval celý svět a exkluzivně pro deník poskytl rozhovor.

24.10.2011
SDÍLEJ:

Miloslav Stingl ve Františkových Lázních. Foto: Deník/ Jan Buriánek

Český cestovatel a spisovatel, který osobně poznal řadu domorodých kultur a zpracoval své zážitky v četných knihách, navštívil Františkovy Lázně. Je čestným náčelníkem indiánského kmene Kikapú (Kickapoo). Jeho zatím poslední kniha ponese název Ostrovy Krásy a vyjde 26. října. Narodil se v Bílině, dlouhý čas žil v Karlových Varech. Při svých cestách mu šlo i o život. Do lázeňského města přijel na léčebný pobyt. Deníku ochotně odpovídal na několik dotazů.

Navštívil jste přes 150 zemí ve světě. Ovládáte mnoho cizích jazyků. Jak jste se je učil?

Jazyky jsem se opravdu naučil sám. Ve dvanácti letech jsem například získal knihu o Maurech, kde byl i slovníček s přibližně třemi stovkami toho jazyka Maurů. Ty jsem se naučil a když jsem následně poprvé k Maurům přijel, byl jsem schopný s nimi komunikovat. Většinou se učím z učebnic a všechny jazyky jsem se naučil sám. Kromě ruštiny a francouzštiny, což jsou dva jazyky, které jsem se učil i na škole. Ruštinu jsem potřeboval docela často, protože jsem v minulosti natáčel několik televizních pořadů v Rusku.

Umíte spoustu jazyků, prozraďte, který je vám nejbližší.

Například mám nejvíce rád španělštinu. A to hlavně proto, že má jednoduchou výslovnost. Pokud má jazyk pravidelnou výslovnost, tak se pak dá velice dobře naučit. Například portugalština, která také spadá vedle španělštiny k románským jazykům, má navíc dvojnosovky, které ztěžují výslovnost, protože se v češtině nevyskytují.

Řekl byste, který jazyk je asi nejtěžší? A z jakého důvodu?

Složitější zejména na výslovnost jsou indiánské jazyky. Mají totiž tónovou změnu a vzniká tak velký rozdíl ve významu slov, která na první poslech znějí stejně, ale znamenají něco úplně jiného. Tónové jazyky jsou pro nás hůře naučitelné. Dobře se dají zvládnout jen přímo s rodilým mluvčím.

Dělá vám problém například mluvit, pokud jste dlouho jazyk nepoužíval?

Stává se mi to. Okamžitě jsem schopný mluvit německy, anglicky, španělsky, rusky a francouzsky. Ale pokud například přijedu k Májům, tak mi trvá přibližně pět dní, než začnu plynule mluvit, protože mozek každého z nás má určitou kapacitu, kterou nelze překročit.

Mezi zeměmi, které jste procestoval, máte jistě nějakého favorita…

Hodně se mi líbí Nový Zéland. Důvodů by bylo několik tisíc, kdybych je měl všechny jmenovat. Je to neuvěřitelně nádherná země. Žít bych ale nikde jinde, než v České republice, nechtěl.

Jak jste se po všech navštívených zemích pohyboval? Který dopravní prostředek jste si oblíbil?

Jediným pohybovým prostředkem, který všude funguje, jsou nohy. Například v Amazonii jsem jezdil na koni, který dojede téměř všude. Ve Venezuele se mi stalo, že jsem při povodni přecházel s koněm přes řeku a zvíře uklouzlo a spadlo na mě. Naštěstí jsem z toho tenkrát vyvázl jen s pohmožděným hrudníkem. Mimo jiné jsem jezdil také na slonovi, což bylo zajímavé. A nakonec v arabských zemích jsem jezdil na velbloudovi. Z jízdy na něm však může člověk dostat mořskou nemoc.

Mimo jiné velice rád jezdím lodí. Stala se mi i taková příhoda, kdy jsem plul lodí z Austrálie do Itálie asi před pětadvaceti lety. V jednom okamžiku začalo na lodi hořet a požár se šířil přes komín té lodi. Všichni jsme museli být na palubě a čekali jsme, jak to celé dopadne.

Byl to velký požár, ale naštěstí se ho podařilo námořníkům uhasit. Pak jsme se čtyři dni houpali jen tak na moři bez motoru kousek od Somálska. Po čtyřech dnech přijela loď a odtáhla nás do Saudské Arábie, odkud jsem se zase dostal zpět do České republiky.

Zaujala vás nějaká místa v našem chebském regionu?

Nejvíce ze všeho mě zaujalo město Cheb. Velice mě nadchly opravené domy. Chebské náměstí bych přirovnal k náměstí v Norimberku nebo v jižní Francii. Františkovy Lázně jsou také velmi krásné a jsou jedny z nejklidnějších lázní u nás.

Autor: Jan Buriánek

24.10.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Třetina mladých Japonců věří, že se upracuje k smrti

Mladické nadšení a optimismus u Japonců do třiceti let nehledejte. Z celé planety jsou nejvíce pesimističtí. Mají strach z budoucnosti a bojí se mít i děti.

Italský premiér Renzi po prohře v referendu ohlásil svou demisi

Řím - Italský premiér Matteo Renzi Renzi po těžké porážce v nedělním referendu o reformě ústavy ohlásil, že dnes podá demisi. V televizním vystoupení řekl, že výsledky referenda jsou naprosto jasné a že přebírá plnou odpovědnost za porážku.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies