Zatímco do Čech se blížila letošní první prázdninová týdenní tropická vedra, výprava dobrodruhů z naší země si užívala chladnějšího, klidnějšího a nádherného přírodního prostředí na severu Evropy - na Islandu. Jejím členem byl i Štěpán Beneš ze Žatce (40). „Už dávno jsem propadl kouzlu severu, a když jsem dostal nabídku připojit se k výpravě na Island, nebylo proč váhat," řekl po návratu našemu Deníku.

Nabídka přišla od zkušeného cestovatele a pravidelného návštěvníka Islandu Filipa Webera. Výprava z ČR na ostrově pobývala zhruba dva týdny v závěru června. Island leží vzdušnou čarou přibližně 2600 km od Prahy.

Letadlem z Berlína za čtyři hodiny

Krajina Islandu„My jsme ovšem letěli z Berlína. Přistáli jsme v Keflavíku, byly to asi čtyři hodiny letu. Na ostrově jsme pak navštívili velmi mnoho zajímavostí z tamní přírody a krajiny hory, sopky, ledovcové řeky, vodopády, černá lávová pole…," vypráví Štěpán Beneš, který v civilu pracuje jako telekomunikační expert a je ředitelem firmy Grape SC.

Cestovatelé se po ostrově pohybovali pěšky v rámci turistických „treků" v divoké přírodě. Mezi jednotlivými zajímavými oblastmi je pak převážel nasmlouvaný vypůjčený terénní Tatrabus. „To je vlastně speciálně upravená Tatra 815, která původně jezdila jako doprovodné vozidlo na Rallye Paříž Dakar," říká Štěpán Beneš. Čeští členové výpravy přespávali ve vnitrozemí ostrova většinou na farmách a turistických ubytovnách.

Cesty byly kvůli sněhu zavřené

A co na ostrově navštívili? „Původně jsme měli v plánu jet do Duhových hor a na Centrální vrchovinu, ale podmínky byly proti. Po zimě zůstalo v horách ještě hodně sněhu a většina cest byla uzavřená," vzpomíná Štěpán Beneš. Cestovatelé tak museli improvizovat, ale přesto nelitovali.

„Island nám totiž ukázal svou přívětivější tvář po stránce aktuálního počasí, takže se nám podařilo dostat na pár míst, kam se dá vydat jen několik dní v roce, třeba na vrchol aktivní sopky Hekla. Magický a nádherný byl také trek z Godalands k vodopádu Skogafossu, který je částí údajně jedné z nejhezčích tras na světě. Prakticky každý kilometr jdete v jiné krajině ledovcové řeky, březové lesy, ostře řezané svahy sopky Eyjafjalla, která naposledy vybuchla v roce 2011. Pokračují černá lávová pole, ledovec, vodopády, skalnatý kaňon řeky, která se s vámi rozloučí pádem do mořské delty z devadesátimetrové výšky… prostě paráda," vzpomíná Štěpán.

Krajina Islandu„Mám raději přírodu a klidnější místa, vzdálená od lidí a turistického ruchu, ale koneckonců ani hlavní město Reykjavík nebylo k zahození. Dorazili jsme do něj první den prázdnin za velmi hezkého slunečného počasí, které si obyvatelé města viditelně užívali. Stovky jich seděly v zahrádkách restaurací nebo lidé hodně pořádali pikniky v parcích a ochotně se dávali do řeči s kolemjdoucími," říká Štěpán Beneš.

Příště na Sibiř, Kamčatku a do pouště

Štěpán má cestování do divokých a neobvyklých krajin rád, před dvěma roky byl například na Sahaře v Maroku. Kam se chystá příště? „Je pravda, že v Bibione se asi nepotkáme," směje se. „Z Islandu jsem teď viděl vlastně jen kousek, takže si ho budu chtít určitě zopakovat. To samé plánuji s Laponskem, tam se budu vracet stále. Chtěl bych v budoucnu navštívit i Špicberky, Sibiř a Kamčatku. Na zimu pak zase nějakou poušť třeba mongolskou Gobi nebo Austrálii," plánuje Štěpán Beneš.

„Mám rád místa, kam ještě tolik nepronikla civilizace a kde si člověk užije samoty. Miluji takové oblasti, kde se stále zachovala divoká a původní příroda. Nikde si neodpočinu víc," popisuje nadšený žatecký cestovatel a už přemýšlí o příští výpravě.