VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Cestovatelka Kateřina Janků larvy a cvrčky ochutnala, tarantuli nezvládla

Při cestování nesmírně narostou křídla. To je hlavní důvod, proč se devětadvacetiletá Kateřina Janků z Uherského Hradiště znovu a znovu vydává do světa na cesty.

12.5.2014
SDÍLEJ:

Kateřina Janků o svých výpravách za poznáním informuje veřejnost mimo jiné i prostřednictvím cestopisných besídek. Foto: DENÍK/Jiří Kordovaník

Právě pocit svobody, který při cestování nabývá, ji žene k tomu, aby si opakovaně balila velký batoh a vyrážela do světa za dalším poznáním. Jeden ze snů se jí splnil před dvěma lety.

„Velice mě lákal Nový Zéland se svou krásnou přírodou, proto jsem tam vyrazila a nakonec tam strávila celý rok," objasnila Kateřina Janků důvody, proč se vydala na opačný konec planety. Aby mohla zemi důkladně poznat, strávila první měsíce podobně jako spousty dalších Čechů, kteří vyrazili na některý z tamějších ostrovů, prací. „Pokud člověk nechce vyloženě sedět v kanceláři, je tam strašně jednoduché sehnat práci. Nabídky jsou úplně všude, třeba na cedulích u silnice. Jedná se o činnosti hlavně v zemědělství. Osobně jsem pracovala také v této oblasti, byla jsem na vinicích, sbírala borůvky, třešně a další ovoce," zavzpomínala na počátky pobytu Kateřina Janků, profesí učitelka.

Společně s bývalým přítelem, se kterým cestu podnikli, si poté pořídili dodávku a vyrazili po Novém Zélandu. „Je to tam nejlevnější a nejběžnější způsob cestování. Projeli jsme celý Jižní ostrov, který nabízí překrásné hory, čistou přírodu, fjordy či ledovce. Další dva měsíce jsme pak strávili na Severním ostrově," popsala rodačka z Hradiště putování po zemi, kterou v posledních letech proslavila především sága o Pánu prstenů.

Ačkoliv jí Nový Zéland učaroval a původně se i s přítelem nebránili tomu tam zůstat delší dobu, nakonec se přece jen rozhodli pro návrat. „Kultura Maorů je rozhodně velice zajímavá, ale asi by mi nejspíš časem chyběla naše mentalita i folklor. Ten je u nás takový propracovanější," vysvětlila důvody k návratu cestovatelka.

Záchranná výprava

Nicméně doma se dlouho neohřála a jen pár dní po návratu vyrazila na jih Španělska zachraňovat dnes již legendární českou loď La Grace. Tuto repliku brigy z 18. století, která byla v roce 2010 postavena v egyptském Suezu českými staviteli pomocí tradičních metod s ručními nástroji, potkala o dva roky později na jihu Španělska nehoda, která ji vážně poškodila. „S flexou a bruskou v ruce jsem dělala vše, co bylo zapotřebí. Brousila, natírala a pracovala na opravách veškerých interiérů," přiblížila Kateřina Janků svůj pobyt na jihu Pyrenejského poloostrova, kde nakonec společně s dalšími dvěma desítkami dobrovolníků strávila celý měsíc.

Výpomoc ve Španělsku záhy vyměnila za pomoc na severu Čech. Působila totiž pod záštitou organice Člověk v tísni na Mělnicku, které bylo v roce 2013 postiženo záplavami. Jako terénní pracovník navštěvovala postižené rodiny, kterým pomáhala přerozdělovat peníze z celonárodní sbírky. „Bylo psychicky hodně náročné vidět třeba plakat i muže," vybavila si emotivní momenty.

A právě při této činnosti poznala Moniku Kolomazníkovou z Prahy, se kterou se krátce nato shodly na další cestě. Obě děvčata vyrazila v listopadu 2013 na 99 dní putovat po jihovýchodní Asii. „Je to úplně jiný svět a jiná mentalita. Až tam člověk vidí, že se u nás zase až tak špatně nemáme," přiblížila své postřehy cestovatelka.

Procestovala celý Vietnam, od jižně položeného Saigonu až po horské kmeny v severní oblasti Sapa. Země na ni zapůsobila velice dobře, oproti třeba následnému Thajsku. „Je vidět, že bílí lidé dojíždí do Bangkoku za hodně pokleslou zábavou. Na každém kroku jsme od místních obyvatel cítili znatelnou averzi vůči nám bílým, chvílemi jsme se za to až styděli," popsala negativní zkušenosti Kateřina Janků.

Návštěva Barmy

Co na ni ovšem naopak zapůsobilo velmi příjemně, byla návštěva Barmy. „Všechno je tam ještě krásně původní. Ta země je díky tomu, jak dlouho byla izolovaná, úplně jiná. Žádné obchodní řetězce, pouze rýžová pole, na nich buvoli a muži i ženy v sukních," rozzáří se Hradišťance oči.

Stejně ráda se ohlíží také za Kambodžou, ve které ji zajímaly především pozůstatky vlády Rudých Khmerů z let 1975 až 1979. „Přepadala nás hrůza při návštěvě Muzea genocidy, ve kterém jsme viděli malé vězeňské kobky či místnosti, kde vůdce Pol-Pot nechával mučit obyvatele své země," vybavila si hrůzné výjevy cestovatelka. Dostatečným důkazem minulosti byl podle ní už jen muž žebrající o peníze před vchodem do muzea. Ten totiž neměl vůbec tvář, nejspíš v důsledku poleptání či jejího odřezání.

I přes některé podobné zážitky, ze kterých až mrazí, vzpomíná Kateřina Janků na asijský pobyt velice ráda. Neodolala ani tamější stravě. „Kobylky, cvrčky i larvy jsem zvládla. Co jsem ovšem už nedala, byla smažená tarantule. Po zhlédnutí toho, jak je velký chlupatý pavouk vhozen jen tak do oleje, jsem ukousla pouze poslední článek, víc to opravdu nešlo," popsala Kateřina Janků se smíchem své zápolení s asijskými specialitami.

Kateřina Janků má 29 let a pochází z Uherského Hradiště. Vystudovala učitelství tělesné výchovy a biologie pro střední školy na Palackého univerzitě v Olomouci. Mimo cestování se ráda věnuje sportovním aktivitám, jakými jsou běh či jízda na kole. Mezi její další sny patří třeba návštěva Jižní Ameriky.

Autor: Jiří Kordovaník

12.5.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Čistírna odpadních vod na Císařském ostrově v Praze.

Dejvice i Letnou trápí zápach. Může za to čistírna odpadních vod

Vlakové nádraží v Brně-Židenicích.
18

Dopravní uzel? Židenické nádraží může převzít část vlaků z přetíženého hlavního

Mizérie. Úroda ječmene je oproti loňsku poloviční, schnou i další obiloviny

Mizerná. Tak označil letošní sklizeň ozimého ječmene předseda Okresní agrární komory na Břeclavsku Antonín Osička. V okrese odhaduje kvůli velkému suchu propad v průměru o čtyřicet procent. „Máme posečených asi padesát hektarů a výnos se pohybuje mezi dvěma a třemi tunami na hektar. U jarních ječmenů to nebude lepší. A podobně špatné to bude i u pšenice. Obilí nedozrálo a uschlo," řekl Osička s tím, že loni byl v okrese průměrný výnos ozimého ječmene 5,1 tuny na hektar.

Pohledem Stanislava Šulce: Kouzelný bankomat

Bankomat slaví abrahámoviny. Podle různých anket jde o jeden z nejdůležitějších vynálezů minulého století a dodejme, že také jeden z nejkouzelnějších. Krom toho, že definitivně odtrhnul člověka od nutnosti mít peníze doma ve štrozoku, kouzelný je také proto, že se za těch pět desítek let takřka nezměnil.

Záhadná smrt bezdomovce Indiána: viděl jsem, jak ho surově mlátí, tvrdí svědek

Smrt ústeckého bezdomovce Jaroslava Dvořáka začala šetřit krajská kriminálka. Přihlásil se jí mladík, který viděl, jakým způsobem bývalý hokejista zemřel. Redaktor Deníku mluvil se svědkem, ještě než se přihlásil na policii.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies