Při prázdninovém putování byste rozhodně neměli vynechat Chebsko. Zdejší krajina nabízí skvělý terén pro cykloturistiku, krásnou přírodu chráněného území Českého a Slavkovského lesa či vyhaslé třetihorní sopky Komorní hůrka a Železná hůrka. V horkých dnech se můžete osvěžit třeba v nádržích Skalka či Jesenice.

Za návštěvu rozhodně stojí i zdejší Národní přírodní rezervace s rozlehlým rašeliništěm a minerálním slatiništěm. Milovníci historie si tu také přijdou na své, protože historické památky jsou zde na každém kroku. A není divu.

Žádaný kraj

„Chebsko bylo vždy významnou krajinou," říká historik Vlastimil Vondruška a pokračuje: „Původně nepatřilo k českému knížectví. Teprve v roce 1206 ho slíbil římský král Filip Švábský jako věno své dceři Kunhutě, když se provdala za českého krále Václava I. Ale Chebsko mu nakonec nepostoupil. Obsadil ho až Přemysl II. Otakar se souhlasem římského krále Richarda Cornwallského za to, že ho podpořil a chránil v říši jeho zájmy. Po bitvě na Moravském poli však český panovník o Chebsko zase přišel a definitivně bylo k zemím Koruny české připojeno až Janem Lucemburským."

Císař Fridrich Barbarossa postavil v Chebu honosnou falc, tedy císařský palác, který patřil ve své době k mimořádným stavbám. Ještě dnes je možno obdivovat patrovou románskou kapli sv. Erharda a Uršuly z let 1179 až 1188.

Pohodlí pro císaře

„V přízemí je temný prostor s masivními sloupy pro lid a v patře vznosný prostor se štíhlými sloupy pro císaře a jeho dvůr. Samotná falc má nádherná několikadílná okna dělená románskými sloupky. Podle dochovaných dokladů byla již na konci 11. století vyplněná sklem, což bylo ve své době něco naprosto výjimečného. Skleněné výplně oken však nejsou jedinou zvláštností chebské falce. V patře, kde byly reprezentační prostory a také soukromá komnata císaře, nejsou krby. Důvod je prostý, palác byl vytápěn horkým vzduchem, vedeným kanálky pod podlahou. Tomuto systému se říká hypocaustum a románští architekti ho převzali z antického stavitelství," uvádí Vlastimil Vondruška.

Při představě bydlení na středověkém hradě většinou člověka napadne, jaká tam musela být zima, ale ve skutečnosti to nemuselo být tak nepohodlné, jak se někdy líčí. „Tedy v případě, že stavebníkem byl císař nebo král," upřesňuje s úsměvem Vlastimil Vondruška.

Půvabné náměstí

Kromě hradního areálu na vás v Chebu čeká okouzlující náměstí. Tvář mu dává jedenáct domů rozdělených Kramářskou uličkou. Vyrůstaly zde od 13. století, na místě někdejších kramářských bud a masných krámů. Středověký půdorys bloku domů je dodnes zachován, jak je vidět z nejstaršího zobrazení z roku 1472.

V dolní části náměstí upoutá pozornost krásný Pachelbelův dům. Je jedním z nejlépe dochovaných zdejších měšťanských domů. Zprávy o něm pocházejí již ze 14. století. Tento dům vstoupil do dějin nejen města Chebu, ale i celých českých zemí. Pětadvacátého února 1634 se totiž právě zde odehrála vražda Albrechta z Valdštejna.

Dnes v domě sídlí Krajské muzeum. K nejreprezentativnějším domům zde patří také Schirdingerův dům s překrásnou renesanční arkádovou pavlačí.

Ve městě najdete i několik kostelů, a když už v Chebu budete, prozkoumejte i jeho okolí. Například asi pět kilometrů odtud ve Starém Hrozňatově můžete navštívit Maria Loreto – krásný raně barokní poutní kostel zasvěcený panně Marii.

Cheb a Oldřich z Chlumu
Do roku 1266, kdy Přemysl II. Otakar získal Chebsko, je situován román Králův dluh. Aby panovník splnil své závazky, musí vyřešit jistou nepříjemnou záležitost, a tou je jakýsi starý dluh. Jenže jeho existence je podezřelá. Navíc dojde k vraždě. Protože stopy vedou do panovníkova okolí, je logické, že se případem začne zabývat Oldřich z Chlumu. Kromě zločinu však musí řešit i jistou ožehavou záležitost, protože do případu je zapletena dcera pražského purkrabího Světlana, která o něj usilovala ještě dříve, než poznal Ludmilu z Vartemberka. Je sice vdaná, ale snaží se o rozchod se svým manželem. Do Chebu musí odcestovat Ota se Světlanou.

Denisa Haveldová