VYBERTE SI REGION

Daniel Nývlt: Patagonie je unikátní kus země

Geolog Daniel Nývlt, který se narodil v Náchodě a žije ve Velkém Poříčí se dlouhodobě účastní výzkumu Antarktidy.

12.1.2012
SDÍLEJ:
Fotogalerie
11 fotografií
Patagonie je unikátní kus země.

Patagonie je unikátní kus země.Foto: Archiv Daniela Nývlta

Lákadlem jsou obrovské ledovce

Už jste zmínil, že v Patagonii nechybí ani ledovce. S čím jste se setkal?
Je to tak. Hodně ledovců, hlavně jejich čela, zde sestupují až do jezer. Příkladem je třeba ledovec Perito Moreno, který končí v jezeře Argentino. A to zdola rozpouští jeho čelo. Vzhledem k tomu, že ledovec je dnes už hodně rozpukaný, odlamují se z něj dost velké bloky ledu. Samozřejmě, že pro turisty je velice zajímavé se na tento ledovec jezdit dívat z blízka. Agentury je vozí po jezerech v lodích, a to blízko k čelu ledovce. Je to krásná, ale nebezpečná podívaná. V okamžiku, kdy je loď poměrně blízko, se může odloupnout kus ledu. A čela ledovců jsou často i padesát metrů vysoká. A to je nesrovnatelně větší výška, než mají lodě s turisty. Taková loď má na výšku jen osm až deset metrů. A samozřejmě se proti ledovci jeví skoro jak dětská hračka (na snímku nahoře je loď zcela vpravo). A když se pak odloupne šlupička z čela ledovce, co má třeba 50 x 10 x 10 metrů, a tahle obří masa se zřítí do vody, vytvoří dost velkou vlnu. A tak může lodě hodně poškodit, nebo i převrátit. A to nemluvím o tom, kdyby se na turisty sesypal přímo ten kus ledu. V poslední době je proto lodím s turisty zakázáno jezdit tak blízko. Tak, jak se to dělo v 70. nebo v 80. letech. Dnes už nelze dojet až k čelu.

Co říkají zdejší ledovce o klimatu Země?
Je to poměrně unikátní oblast, kde jsou dodnes zachované ledovce v nejvyšších partiích pohoří. A víme, že v dobách ledových, byly mnohonásobně větší. Většina tamějších mořských průlivů a jezer jsou vlastně pozůstatky údolí, kudy se ledovcové splazy valily a tekly z hor k okrajům pevniny. V těchto územích můžeme proto dobře rekonstruovat, jak daleko ty ledovce zasahovaly. Jaký byl jejich maximální rozsah v době vrcholných fází doby ledové. A s pomocí různých metod můžeme zjistit, kdy to přesně bylo a jak se ty ledovce pohybovaly, pohybují a jak to s nimi bude dál.

Takže úplná ledovcová laboratoř?
Ano, dalo by se to tak říct. Z hlediska výzkumů ideální místo.

V Torres del Paine založil Čech ničivý požár

Jsou tu i zajímavá místa pro turisty?
Určitě národní parky. Už z nich je jasné, jak je zdejší krajina je cenná. A chilská i argentinská vláda ji chce chránit. Ale samozřejmě ji i zpřístupnit lidem. Na chilské straně je nejzajímavější národní park Torres del Paine. A na argentinské straně národní park Glaciares. To jsou dvě oblasti, které jsou velmi zajímavé z hlediska jezer vytvořených ledovci a dalších tvarů, které zde ledovce zanechaly. A pak samozřejmě i na jihu Patagonie je hodně zajímavých a neprobádaných ostrůvků, kam se ale dostanou většinou jen rybáři. A nesmírně zajímavá je i Ohňová země, kde je mnoho ledovců a krásných jezer. I zde je tedy příroda pro turisty zajímavá.

Problémem podobných míst je velký nával turistů a ničení přírody. To co už mnoho let zažívají například i Himálaje. Jak je to tady?
Tady je to tak, že státy nechtějí zcela zpřístupnit národní parky pro masové návštěvy turistů. To znamená, že například v Torres del Paine cesty končí u vstupu do národního parku. A dál, po národním parku, se už musí chodit pěšky, nebo jezdit na koni. Autem se dá zajet už jen na vybraná místa. A právě tohle opatření odradí velkou část movitější turistů. A delší cesty jsou spíš věcí baťůžkářů. Z vlastní zkušenosti vím, že právě oni jsou k přírodě šetrnější a svůj nepořádek si zase odnesou. A vyhodí ho u vstupu do parku. Jsou o to samozřejmě i žádáni. Je také zákaz kempovat na nepovolených místech a na vyhrazených tábořištích jsou i odpadkové koše. A naštěstí třeba ve srovnání s Himálajemi, není zdejší prostředí tak extrémní, aby turisty náklad odpadků zatížil natolik, že by ho nebyli schopní odnést zpět. Otázkou samozřejmě je, jak se to bude vyvíjet dál.

Existují příklady nešetrného chování?
Jistě. Takovou kuriózní událostí je například požár, ke kterému došlo v Torres del Paine v roce 2005. Nechtěně ho tam založil Čech. Bylo to ale nešťastná náhoda. On totiž kempoval na nepovoleném místě a manipuloval s otevřeným ohněm, když si připravoval jídlo. A bohužel okolní vysušená vegetace od toho chytla. A pak už nebylo možné porost zachránit. Shořelo tam území mnoha tisíců hektarů.

Do And míří horolezci

Najdou se v Patagonii místa zajímavá třeba i pro horolezce?
Ano. Třeba staré žulové vrcholy, které tvoří jádro jižních And. A to například v masivu Fitz Roy nebo Cerro Torre (na snímku vpravo nahoře). Nebo Torres del Paine, kde žuly budují často vrcholy nejvyšších hor. Místní vrcholy jsou modelovány ledovci do velmi příkrých a strmých špiček, které jsou právě pro horolezce zajímavé. Daly by se přirovnat k našim pískovcovým stěnám, které máme v Teplicko-Adršpašských skalách, Českém ráji nebo v Česko-saském Švýcarsku. Ale je třeba říct, že vrcholy v Jižní Americe jsou násobně vyšší, něž naše pískovcová města. Výšky nejvyšších příkrých stěn dosahují k pěti stovkám metrů. U nás tak vysoké útvary nenajdeme, maximálně snad řádově o výšce desítek metrů. Je tedy jasné, že stěny v Andách jsou pro horolezce velmi atraktivní. A dokonce jsou tu i třítisícové vrcholy. A řadu z nich lze obejít jako trek. Stejně jako v Himálaji. Nejvyšší vrcholek Jižní Ameriky, Aconcagua, má však téměř sedm tisíc metrů. A v okolí jsou vrcholy s výškou čtyř až pěti tisíc metrů. I ty jsou vhodné pro turisty, co mají zkušenost s vysokohorskou turistikou.

Patagonie je hodně daleko od České republiky. Jezdí tam hodně českých turistů?
V poslední době čím dál víc. A o Jižní Ameriku je stále větší zájem. Je to proto, že je zde trochu jiná příroda, než u nás v Evropě. A tak Češi, Poláci, Slováci, Němci, nebo Holanďané, míří právě sem. A mnoho mladých „náctiletých“ Čechů má zájem cestovat a poznávat cizí kraje. Takže i při našich návštěvách jsme tam češtinu také občas slyšeli. A to ať v přírodě, tak i ve městech. Jediné omezení je snad jen to, že Patagonie leží daleko, a tím pádem i cesta sem je drahá. Jinak si myslím, že by tam Čechů jezdilo i víc. Tak jako třeba Němců, Holanďanů, nebo Švédů.

Kam se chystáte teď?
V současné době pracuji na projektu, který už běží delší dobu, a já jsem se do něho zapojil letos. A to v rámci kurzu, který pořádá Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Pracujeme na norském souostroví Svalbard, na ostrově Spitzbergen. Zde pořádáme terénní kurz pro studenty z univerzit v České republice. Většinou z magisterského nebo doktorského stupně. Já s kolegou jsme měli na starosti výuku geologie a geomorfologie. A zároveň se tam učí i meteorologové, klimatologové, hydrologové, limnologové. A řada studentů z různých biologických vědních disciplín. A každý se specializuje na téma, které má zadané svým instruktorem. Dělá vlastní terénní výzkum, během něhož se student naučí mnohem víc, než během několika let sezení a poslouchání v přednáškových sálech. A právě extrémní prostředí ostrova Svalbard je z mnoha pohledů tvrdé, ale o to zajímavější. V těchto zeměpisných šířkách mají totiž studenti šanci poznat něco, co u nás nikdy vidět nemohou. Projekt bude pokračovat ještě nejméně v dalších třech sezónách, což je pro mne velmi zajímavé a těším se na tuto práci. Práce v terénu je totiž se studenty poměrně zajímavá. A velmi přínosná nejen pro ně.

Vy často cestujete do Antarktidy. A to z vědeckých důvodů. Jedete i letos?
Tím, že se nám narodila dcera, které je v tuto chvíli dvanáct týdnů, musím letošní sezónu vynechat. Dám si tedy aspoň roční pauzu. Návrat na Antarktidu, ale samozřejmě plánuji a to v dalších letech. Odlétáme většinou na přelomu prosince a ledna. Naše expedice pak na ostrově Jamese Rosse, na základně Johanna Gregora Mendela, pracuje v průběhu ledna a února, počátkem března se vracíme zpět. Už se těším na další polární výzkumy.

První část rozhovoru s Danielem Nývltem najdete ZDE.

Jiří Máslo

12.1.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Inkluze je zločin na dětech, říká Václav Klaus mladší

Havlíčkův Brod /ROZHOVOR/ - Má všeobecní vzdělání budoucnost? Je inkluze krok tím správným směrem? To byla hlavní témata přednášky, kterou v Havlíčkově Brodě nedávno připravil Okrašlovací spolek Budoucnost.

Manželé ze Kdyně se snažili zachránit život mladému sportovci. Bohužel marně

Hluboká - Silák z Hluboké zemřel za jízdy na kole. Jeho otec děkuje manželům Homolkovým, kteří bojovali o jeho život.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies