Když byli Bohuslav a Vladimír Noskovi ještě malí kluci, hrávali si doma s balíčkem starých fotografií po rodičích a prarodičích. Používali je jako karty nebo  záložky do knížek. Netušili přitom, že na některých obrázcích byl zachycen obrovský ledovec, který před sto lety způsobil zkázu legendárního zaoceánského parníku Titanic.

Snímky pořídil jejich dědeček Štěpán Řehořek z Dolních Štěpanic, který se v roce 1912 plavil na německé lodi Bremen. Zhruba druhý den po srážce Titanicu s ledovou krou na místo katastrofy Bremen dorazil, a tak mohl Řehořek, jenž na lodi působil jako kuchař a řezník a jehož vášní bylo fotografování, ledovec vyfotit.

„V rodině kolují historky, že když Bremen druhý den po zkáze Titanicu na místo dorazil, plul snad z Německa, tak námořníci v moři viděli ještě trosky lodi a snad i mrtvé lidi. Údajně na fotografii, na které je ta osudná kra, je i pes, který ve vodě plaval. O tom, že byl Bremen na místě havárie, se ale moc nemluvilo,“ vypráví Bohuslav Nosek (68), který žije ve Vrchlabí.

Jeho o téměř deset let mladší bratr Vladimír k tomu dodává: „Traduje se, že na Bremenu slyšeli SOS volání z Titanicu, jenže všichni měli zažité, že je to nepotopitelná loď, a mysleli si, že to není pravda.“

Fotografie, které si oba bratři jako malí občas s rodiči prohlíželi, roky ležely ve skříni. „Když pak rodiče zemřeli, tak bratr fotografie přivezl ke mně domů a já je zase půjčil dceři, která bydlí v Neratovicích. A tam jsou dosud. Jen mě mrzí, že jsme přišli o pohledy, jež se nakonec dostaly ke sběrateli do Německa. A ten vlastně všechen ten zájem o nás rozvířil,“ říká Bohuslav Nosek.

Vladimír Nosek však má doma alespoň kopie snímků ledovce a Bremenu včetně kopie pohledu z 10. června 1912, který Štěpán Řehořek poslal z Francie a jehož prostřednictvím rodinu v Čechách informoval o tom, co viděl.

Námořník i legionář

Ani jeden z bratrů dědečka nikdy nepoznal. „Podle vyprávění to ale byl světák. Doma dlouho nevydržel. Oženil se, odjel do světa, a když se po téměř dvaceti letech vrátil, tak nedlouho potom, někdy na začátku třicátých let, zemřel,“ vzpomíná Bohuslav Nosek.

Štěpán Řehořek prý jako námořník vystřídal víc lodí, ne jen Bremen. „O něm se mluví právě v souvislosti s Titanicem. Děda byl ale například na Madagaskaru, v Singapuru, byl také legionářem na ruské frontě. Dokonce si vedl knížku, kam si poznamenával různé zvláštnosti, které viděl nebo zažil. Jako malý kluk jsem v ní listoval a vím, že tam měl zmínky o různých světových přístavech, které navštívil,“ podotýká Bohuslav Nosek.

Jeho bratr Vladimír je stejně jako světácký dědeček řezníkem. „Učil jsem se sice klempířem, ale moc mně to nevonělo, zřejmě jsem to měl dané ve vínku,“ prozrazuje.  „Na zabijačky s sebou stále nosím právě tu řeznickou širočinu a ocilku, co měl děda na Bremenu. Už jsem slíbil jednomu vídeňskému muzeu, že až přestanu s řemeslem, tak jim tyhle věci věnuji,“ dodává.

V Bavorsku vystavují jediný snímek smrtícího ledovce

Potopení Titanicu v noci na 
15. dubna před sto lety připomíná na výstavě o mořských hlubinách 
v bývalém lokodepu v bavorském Rosenheimu exkluzivní detail – jediný záběr onoho ledovce, který zkázu zámořské lodi způsobil.

„Jde o pohlednici z roku 1912, kterou výstavě zapůjčil Henning Pfeifer, reportér Bavorského rozhlasu,“ píše deník PNP.

Hennning Pfeifer říká, že mu před dvanácti lety nabídl český sběratel kolekci sedmi pohlednic s tématem Titanicu. Mezi nimi rozpoznal poklad – jediný existující záběr smrtícího ledovce.

„Odpovídá popisu svědků,“ uvedl list.  Pfeifer říká, že podle námořníka, který zkázu přežil, se ledovec podobal otočené skále Gibraltaru. „Vyfotografován byl několik dnů po neštěstí českým námořníkem Štefanem Řehořkem, když místem projížděl na německém parníku Bremen,“ uvádí PNP. 

Na výstavě v Rosenheimu jsou dále dva kelímky ze styroporu. „Ten větší je v originální velikosti, ten menší byl stlačen tlakem vody 
v hloubce čtyř tisíc metrů při ponoru k Titanicu,“ píše PNP.

Henning Pfeifer ho dostal od redaktorky ZDF a celoživotní vášnivé sběratelky dokumentů o Titanicu Brigitte Saarové. „Té se 9. září 1998 splnil sen,  zúčastnila se ponoru 
k vraku,“ uvedl deník. Výstava v bavorském městě potrvá až do 
4. listopadu.

Největší lodní katastrofy

Titanic je nejznámější lodní katastrofou, ale co do počtu obětí není tou největší. Při těchto událostech zemřelo ještě více lidí: 

- Filipínský trajekt Dona Paz se 20. prosince 1987 srazil jižně od města Manila s tankerem Victor. Při následném požáru zahynulo  dohromady 4386 lidí – 4375 pasažérů trajektu postaveného pro 1500 osob a 11 členů posádky tankeru.

 - Při havárii francouzské lodi Provence ve Středozemním moři  6. února 1916 zahynulo 3100 lidí.

 - Při prudké bouři se 26. září 2002 potopil u pobřeží Gambie senegalský trajekt Joola s dvěma tisíci cestujícími a členy posádky na palubě. Tragédii skoro čtyřnásobně přetížené Jooly nepřežilo zhruba 1930 lidí.

 - Haitský trajekt Neptun se 
17. února 1993 potopil v bouři při plavbě z města Jeremie do Port-au-Prince. Na palubě přetíženého plavidla bylo podle odhadů až 2000 pasažérů. Nehodu nepřežilo 1743 lidí. 

#flash|https://g.denik.cz/1/0d/titanicloadercze2.swf|600|400|FMGQ#