VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jeden z nejkrásnějších vjemů? Zaposlouchat se do ledového antarktického ticha

Teploty od minus 10 °C do plus 10 °C. Že to nejsou typické letní teploty? Omyl. Na pobřeží Antarktidy v prosinci běžné rozmezí. Tamní léto provází krásné slunečné počasí, ale také silný vítr, který nepříjemně švihá do tváří.

16.1.2014
SDÍLEJ:
Fotogalerie
18 fotografií

Z cesty Ladislava Lešického do Antarktidy.Foto: Ladislav Lešický

Takovou zkušenost si před několika dny z této oblasti přivezl domažlický cestovatel Ladislav Lešický. Třítýdenní cestou si splnil svůj dlouholetý sen – procestovat všechny kontinenty.

„Jeden z nejkrásnějších vjemů, se kterými se můžete v životě setkat, je zaposlouchat se do ledového antarktického TICHA," popisuje svůj magický zážitek.

K možnosti navštívit ledový kontinent se dostal náhodou krátce po návratu z cesty do Indie a Nepálu loni na jaře. „Tehdy jsem si tam zaplatil letecký přelet nad Mt. Everestem, kterému se říká třetí pól planety. Nejsem příznivcem těchto komerčních výletů, ale bylo lákavé si nejvyšší horu světa prohlédnout. Krátce po návratu domů jsem v televizi zahlédl rozhovor s mužem, který mluvil o cestách do Antarktidy se slovenskou cestovkou. Souhrou náhod vše klaplo a v prosinci jsem mohl tutu cestu podniknout," popisuje Lešický.

Desetičlenná česko-slovenská skupina se přes Řím a Buenos Aires dostala letecky až na jižní cíp Ohňové země, do města Ushuaia, kde se nalodila na expediční loď. Spolu s pasažéry z Ruska, Německa, Izraele a Švýcarska je čekalo 14 dní poznávání tajemného kontinentu, který může navštívit jen velmi omezené množství zájemců.

Cesta rozbouřeným oceánem

„Tisícikilometrová cesta k antarktidské pevnině vedla rozbouřeným oceánem. Vítr tam dosahuje až třistakilometrové rychlosti. Mnozí měli mořskou nemoc, mně se naštěstí vyhnula," vypráví.

Obeplouvání břehů Antarktidy bylo přerušováno dvakrát denně vyloděním na ostrov či pevninu.

„Stoupali jsme na vyvýšená místa, abychom mohli pořídit fotky, prohlíželi si krásné scenérie. Třikrát jsme vyjeli i na gumových člunech – zodiacích. Pozorovali jsme třeba ledovou kru velkou jako třípatrový panelák. Protože nad vodní hladinu trčela jen asi sedmina objemu kry, museli jsme ji pozorovat ze vzdálenosti okolo 250 metrů, protože při jejím možném celkovém vynoření by mohlo dojít k tragédii."

Přednášky

Program pak na lodi doplňovaly přednášky vědců – přírodovědců, historiků a dalších kapacit, kteří učí na univerzitách a působí na antarktických vědeckých stanicích.

„Mluvili o činnosti v těchto zařízeních, o historii dobývání pólu, tam žijících zvířatech a dalších tématech," vzpomíná Lešický. V přednáškovém sále se často promítaly naučné filmy.

Z paluby lodi pak přítomní pozorovali ptactvo, u břehů tučňáky, tuleně, lachtany i rypouše. Nad hlavou jim létali albatrosi, kormoráni i racci.

Na sto metrů dlouhém a patnáct metrů širokém plavidle se o pasažéry staralo 80 členů posádky. „Byl mezi nimi i jeden Čech - muzikant, který hrál na piano v baru."

Tradicí se stalo, že Ladislav Lešický vybírá ze svých cest nejzdařilejší fotografie, ze kterých připravuje výstavu v domažlické knihovně. „Určitě ji připravím i tentokrát," slibuje zájemcům o nevšední snímky, které pořizoval na klasický i digitální fotoaparát.

Jaké sny má cestovatel, který se už podíval na všechny kontinenty? „Rád bych se podíval do Severní Koreje a střední Afriky," přibližuje své plány Lešický.

Ze zápisků domažlického cestovatele

Ladislav Lešický si do svého deníku popsal představu, se kterou do Antarktidy odlétal, i skutečnost, kterou na vlastní oči poznal.

Představa: Už název v nás vyvolá představu bílé ledové pustiny, kde se ve vichru kolébají pouze tučňáci, povalují tuleni a hladinu oceánu tu a tam zčeří vynořivší se velryba. Ti znalejší si ještě vybaví, že plocha Antarktidy se v zimě zvětší na dvojnásobek a nachází se zde 70% zásob pitné vody.

Skutečnost: Už přelet Magalhaesovy úžiny a Ohňové země s mraky jakoby nalepenými na horské štíty nás přenese do jiné dimenze. Po návštěvě nejjižnějšího města světa Ushuaia zamáváme mysu Horn, přeplujeme Drakeovým průlivem tisícikilometrovou vzdálenost nejbouřlivější částí Jižního oceánu s jeho šestimetrovými vlnami. Navštívíme Jižní Shetlandy tvořené dvěma desítkami ostrovů a zanedlouho už nás vítá pevninská Antarktida ve svém přístavu Orne Harbor. Shetlandy i kontinent mají mnoho společného – sopky, suchá údolí, ledovce, strmé štíty, plující kry fantastických tvarů a barev. A samozřejmě říši živočišnou či rostlinnou.

Autor: Josef Babor

16.1.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
První ministryně Skotska (premiérka) Nicola Sturgeonová chce bránit místo, které má Skotsko v Evropské unii, a bude usilovat o to, aby Skotové mohli mít po odchodu Británie z unie i nadále přístup k evropskému jednotnému trhu.
AKTUALIZOVÁNO
5

Skotský parlament souhlasí s novým referendem o nezávislosti

Donald Trump
AKTUALIZOVÁNO
2 4

Trump podepsal dekret, kterým končí Obamovy ekologické regulace

Brečet nebudu, říká sprejer, který poničil hradby

Na místo činu se o víkendu vrátili sprejeři, kteří ve čtvrtek 16. března pomalovali historické hradby a další místa v Klatovech, a způsobili tak škodu za zhruba 45 tisíc korun. Odstraňovali nápisy, které nastříkali. Lítost by u nich ale člověk hledal jen stěží.

Krajský soud potvrdil půlmilionovou pokutu pro ministerstvo vnitra

Krajský soud v Brně v úterý potvrdil půlmilionovou pokutu, kterou Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) uložil ministerstvu vnitra. Je za chyby v zakázce na IT služby související s výplatou sociálních dávek. Soud potvrdil rozhodnutí ÚOHS z roku 2013. V úterý to řekla mluvčí soudu Simona Pešková.

Se zpěvačkou Špinarovou se příznivci rozloučí 1. dubna v Ostravě

Se zpěvačkou Věrou Špinarovou, která náhle zemřela v neděli ve věku 65 let, se její příznivci mohou rozloučit dopoledne 1. dubna v Ostravě. Smuteční síň krematoria ve Slezské Ostravě jim bude zpřístupněna od 09:00 do 12:00. Odpoledne se poslední rozloučení uskuteční pouze v kruhu rodiny a přátel. ČTK o tom dnes informoval Adam Pavlík, syn Věry Špinarové a vedoucí její doprovodné kapely.

Divoká prasata terorizují lázně i města

Nejsou to hony za dobrodružstvím, ale na vztek. Odstřel divokých prasat, která v nájezdech terorizují parky v Karlových Varech a dalších městech, ale nepohrdnou ani zahradami soukromníků, nyní zaměstnává myslivce i pracovníky Správy lázeňských parků. Ačkoliv na čekanou vyrážejí prakticky každou noc, od začátku letošního roku se jim podařilo ulovit jeden kus.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies