VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Dovolená s karavanem ve znamení svobody

Na dovolenou v této době mnozí z nás vyjíždějí vlaky, automobily, letadly nebo i pěšky, ale intenzivní rozvoj prodělává i putování rodin s karavany a obytnými vozy. Zakoupit lze exkluzivně vybavené vozy, se kterými můžeme dojet do exkluzivních autokempů, jinak též zvaných stellplatzy.

11.7.2012
SDÍLEJ:
Fotogalerie
4 fotografie

Pohodlné posezení pod stříškou obytného vozu.Foto: archiv Milana Turka

V naší republice slaví organizovaný caravaning letos 40 let národních srazů Asociace caravaningových klubů, ale i po těchto letech je toto cestování stále méně obvyklé. O evropském caravaningu jsme si povídali s mladým organizátorem caravaningu v evropském měřítku Sörenem Schafferem, členem saské a mezinárodní asociace caravanistů.

Caravaning v Evropě má více než stoletou tradici… Kdy jste začínal s karavanem jezdit na dovolenou a tedy cestovat po Evropě?
Současné formy cestování karavanem se nedají srovnat ani s nedávnou minulostí. Jako pětiletý chlapec jsem se svými rodiči jezdil s karavanem vlastní výroby pod stan, ale později, v osmdesátých letech, jsme si koupili karavan značky Elgenbau a s ním jsme jezdili nejen v Německu, ale i do ostatních států. Tehdy pochopitelně jako občané NDR především do Československa.

V té době asi neměly karavany nijak zvlášť komfortní vybavení, působily spíše jako maringotky na spaní. Mohl byste porovnat jejich výbavu se současnými přívěsy?
Vybavení karavanů v ještě v nedávných letech se podobalo dnešním jen částečně, topení a záchody nebyly příliš rozšířeny. V moderních karavanech nebo obytných vozech to patří ke standardní výbavě jako běžný komfort. Obzvláště topení je běžné, aby bylo možno v zateplených karavanech s dokonalým elektrickým systémem ohřevu vody být v kempu bez jakýchkoli zábran i v zimě. Zimní cestování s karavany není však ještě příliš nikde rozšířeno, ale v budoucnu se s těmito moderními obytnými automobily určitě prosadí.

Vaše cestování dříve muselo být značně omezené. Měli jste nějakou trasu do více zemí?
Pamatuji si, že s karavanem jsme do Československa jezdili v osmdesátých letech velmi často. Můj otec ho postavil v garáži k tehdy rozšířenému automobilu Lada 1300 caravan, který vážil přibližně jednu tunu. Naše cesty v osmdesátých letech směřovaly často do tehdejšího Československa. Původní spřežení lada a karavan, který otec v zimních měsících budoval na koleně, projelo celou vaši republiku. Bývali jsme u vás po celé tři týdny v době letních prázdnin. Většinou jsme jezdívali přes Liberec do Špindlerova Mlýna, kde byl náš první noční tábor. Potom jsme směřovali na Hradec Králové, odtud do Olomouce a na Ostravu. Odtud pak na jih.

Tehdejší putování s karavanem mělo určitě i jiný smysl, než byla jen dovolená. Byla podtextem nějaká filozofie?
Nejkrásnější na této formě dovolené byla svoboda. Rodiče to tak chápali. Na cestě sice byli určitým způsobem omezováni, ale jejich směr a cesta měla podobu, jakou jí dali oni. Vyjádřil bych to heslem „nemusíme dojet až tam…" Cestování na trasách se dalo všelijak dělit a podle chuti zůstat nebo jet dál. Bylo možné se také zastavit u turistické zajímavosti a pak pokračovat. Naše trasy, které jsme Evropou projížděli, byly tenkrát obyčejně dva a půl tisíce kilometru dlouhé. Přes Československo jsem jeli až na Slovensko do Michalovic. Odtud na jih ve směru do Maďarska, zpět pak přes Bratislavu, Brno a Prahu domů do Drážďan.

Silnice nebyly v té době nijak perfektní, nemívali jste problémy třeba s píchnutými pneumatikami nebo s poruchami motoru?
Naše cestování se neobešlo bez nehod, i když nějakou velkou bouračku jsme neprožili. Byly to především nehody, na které se ptáte. Stává se to i nyní, jenže s tím rozdílem, že ještě před pětadvaceti lety bylo doslova dobrodružství opravit píchnutou pneumatiku nebo opravovat motor na cestě. Dnes má každý mobil a snadno zavolá službu, která dokáže závadu rychle odstranit. Proto pocity dobrodružství jsou dnes úplně jiné než před časem. Oprava naší lady třeba u benzinové pumpy nás stála nejméně jeden den dovolené… Jako se nám to stalo jednou na dost frekventované cestě ve Vysokých Tatrách. Pro nás to ale nebylo složité, protože jsme motor dokázali vždy nějak opravit sami. I Češi si dokázali ledacos opravit na autě. Vlastně jsme byli v té době všichni automechanici. (smích)

Je to u caravaningu pohodlí nebo výbava inspirující k této formě dovolené?
Předností moderního caravaningu je především nezávislost. Navíc, v malém prostoru máte téměř všechny věci jako doma. Od kávovaru po ledničku nebo také troubu. Z hygienických zařízení je v obytném autě umyvadlo, sprcha a pohodlná komfortní ložnice. Vybavení současných vozů nezná hranice, ale kdo chce větší komfort, musí mít větší obytný vůz a také musí sáhnout hlouběji do peněženky. Větší nezávislost se platí elektrikou, znamená to větší kapacitu baterek a jejich stálé nabíjení s použitím moderní techniky. Je potřeba využít solární baterie na střeše automobilu anebo přídavné nádrže na pohonné hmoty. Ve větších obytných vozech jsou často využívány elektrické generátory. S dostatečným množstvím vlastní energie pak není problémem ranní káva, chléb upečený ve vlastní troubě a třeba i večerní poslech televize. V dětství, jak si pamatuji, jsme jezdili vybaveni stanem a nejnutnějšími věcmi. Dnes, i když jedeme jen na návštěvu nebo oslavy příbuzných, jedeme s obytným vozem a přespíme mimo obec ve vlastních postelích. Moje manželka a také malá dcerka nejraději cestují v obývacím automobilu. Máme zkušenosti z minula, že nejlépe se lidé poznávají večer u grilu a také děti se snadněji seznamují a společně si hrají.

Byli jste už dříve začleněni do nějaké evropské caravaningové společnosti? Stanovili jste si nějaký cíl?
Nebylo to z politických důvodů jednoduché. Otec založil až po revoluci jako první východoněmecký caravaningový Hymer-Klub v Sasku a navázal kontakty s dalšími evropskými kluby. Svou podnikatelskou, ale i dobrovolnou prací se snažil o podporu saského zemského turistického spolku. Jeho cílem bylo vybudovat rozsáhlou síť dobře vybavených standardních kempů a stellplatzů. Aby tak domácím turistům a návštěvníkům Saska v průběhu jejich pobytu byly poskytnuty co nejlepší služby. Úroveň je však kraj od kraje různá…

Vidíte nějakou rozdílnost v cestování na dovolenou s karavanem a obytným vozem?
Dovolenou s karavanem a dovolenou s obytným vozem určuje různá forma její organizace. Pokud se jezdí s karavanem, pak obyčejně zůstává turista na místě i dva nebo tři týdny, půjčuje si kolo a navštěvuje okolní zajímavosti. Jeho možnosti pohybu nejsou tak operativní. Může sice nechat stát karavan na místě a vydat se jen s osobním automobilem na výlet, ale je více připoután ke kempu. Obytný vůz má mobilní možnosti, a proto tyto vozy snadno přejíždějí z místa na místo a v kempech zůstávají spíše jen několik dnů. Může se snadno připravit k odjezdu nebo prostě zaparkovat kdekoliv. Z tohoto důvodu je také rychlejší, není potřeba budovat žádné stání ani třeba dělat úpravy terénu.

V poslední době se nabízejí i jiné možnosti, než jsou kempy. Hovoří se o stellplatzech. Nejsou proti kempům jednodušší?
V teplejších obdobích roku turisté s obytnými auty zajíždějí do kempů již méně. Nabízejí se jim stellplatzy, které vyrůstají v bezprostřední blízkosti měst, přírodních parků nebo poblíž významných pamětihodností. Zvláště v Německu rostou stellplatzy jako houby po dešti. I když i mezi nimi jsou velké rozdíly v kvalitě služeb, které nabízejí. Nejde však jen o místo, ale i o nabídku servisních služeb pro obytné vozy. Služby myček, doplňování vody nebo pro odpady patří už dnes ke standardu. Běžné je vybavení elektrickými sloupy, kde můžete dobíjet baterie a připojit zařízení obytného vozu. Existují i nabídky zapůjčení cestovních nebo horských kol, opravny, pečení chleba, ale i nabídka průvodcovských služeb. Dá se říct, že kempy nemají tak vysokou technickou úroveň jako stellplatzy.

Dokonalejší a těžší karavany mohou zvýšit náročnost na řízení. Nemohou vzniknout i jiné problémy, třeba s vybavením?
Pro obytné vozy musí mít řidič oprávnění k řízení automobilu na 3,5 tuny, což obytné vozy překračují. To je jejich slabina. Čím větší komfort má vůz mít, tím je těžší. Váhu dělá solární zařízení, velké baterie, zásoby vody, satelitní anténa apod. Zatím ale mnohé země Evropy často ponechávají projíždět turisty bez tohoto oprávnění. Potom je také nutné platit dálniční poplatky a je možné, že karavan i pod 3,5 tuny bude platit stejnou dálniční známku jako autobus. To pak zvýší cestovní výlohy, s čím musí caravanisté počítat.

Je možné hodnotit Německo, co se týká caravaningu?
V Německu je dostatečné množství kempů označovaných jako TOP, ale ne každý caravanista chce cestovat a navštěvovat ty nejlépe vybavené kempy, exkluzivně cestovat a být v luxusně vybavených místech. Můj otec založil v Drážďanech stellplatz, který je sice určen pro obytné vozy, ale uvítá i obyčejné karavany. Neděláme mezi tím rozdíl, a tak například do Drážďan se svými karavany přijíždějí lidé z celé Evropy.

Vznikají pro návštěvníky německých kempů a stellplatzů problémy s dorozuměním?
Tak třeba ve drážďanském kempu dostanou návštěvníci z jiných zemí dostatek informací o městě, jeho památkách a službách, nedaleko je obrovský obchodní dům, do centra se dá zajet tramvají, jejíž stanice je kousek od kempu. K tomu každý obdrží dostatek informačních materiálů. V nejbližší době budou nejen v angličtině, ale také v češtině. Dosavadní návštěvníci z Čech mluvili velmi dobře anglicky a přes angličtinu jsme se s nimi snadno domluvili o všem, co potřebovali. Angličtina je běžná po celé zemi, takže kdo neumí německy, snadno se domluví anglicky.

Samotné město nemusí každého lákat k návštěvě. Dá se vyjet i někam za jinými zajímavými cíli?
Ti, kteří se chtějí vydat někam dál a za jinými zajímavostmi, mohou využít společné dopravy s jinými turisty a jejich vůz je na stellplatze dobře ohlídán. Doporučujeme třeba výlet na lovecký zámeček saského kurfiřta a polského krále Augusta, ale také třeba míšenskou porcelánku nebo sklárnu. Zájem je i o vilu Karla Maye, kde je indiánské muzeum. Možností výletů a návštěv památek je u nás hodně. Na stellplatzu jsou i drobné služby s občerstvením a vše funguje po 24 hodin. Pro snadnější cestování městem půjčujeme malá auta nebo kola. Je možné snadno cestovat na kole třeba do již zmiňovaného muzea Karla Maye či navštívit okolní Polabí, které je krásné v každém ročním období. Každopádně v našem městě a na našem stellplatzu uvítáme rádi každého po celý rok.

Milan Turek

Autor: Redakce

11.7.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

První ministryně Skotska (premiérka) Nicola Sturgeonová chce bránit místo, které má Skotsko v Evropské unii, a bude usilovat o to, aby Skotové mohli mít po odchodu Británie z unie i nadále přístup k evropskému jednotnému trhu.
AKTUALIZOVÁNO
4

Skotský parlament souhlasí s novým referendem o nezávislosti

Donald Trump
AKTUALIZOVÁNO
1 4

Trump podepsal dekret, kterým končí Obamovy ekologické regulace

Brečet nebudu, říká sprejer, který poničil hradby

Na místo činu se o víkendu vrátili sprejeři, kteří ve čtvrtek 16. března pomalovali historické hradby a další místa v Klatovech, a způsobili tak škodu za zhruba 45 tisíc korun. Odstraňovali nápisy, které nastříkali. Lítost by u nich ale člověk hledal jen stěží.

Krajský soud potvrdil půlmilioniovou pokutu pro ministerstvo vnitra

Krajský soud v Brně v úterý potvrdil půlmilionovou pokutu, kterou Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) uložil ministerstvu vnitra. Je za chyby v zakázce na IT služby související s výplatou sociálních dávek. Soud potvrdil rozhodnutí ÚOHS z roku 2013. V úterý to řekla mluvčí soudu Simona Pešková.

Se zpěvačkou Špinarovou se příznivci rozloučí 1. dubna v Ostravě

Se zpěvačkou Věrou Špinarovou, která náhle zemřela v neděli ve věku 65 let, se její příznivci mohou rozloučit dopoledne 1. dubna v Ostravě. Smuteční síň krematoria ve Slezské Ostravě jim bude zpřístupněna od 09:00 do 12:00. Odpoledne se poslední rozloučení uskuteční pouze v kruhu rodiny a přátel. ČTK o tom dnes informoval Adam Pavlík, syn Věry Špinarové a vedoucí její doprovodné kapely.

Divoká prasata terorizují lázně i města

Nejsou to hony za dobrodružstvím, ale na vztek. Odstřel divokých prasat, která v nájezdech terorizují parky v Karlových Varech a dalších městech, ale nepohrdnou ani zahradami soukromníků, nyní zaměstnává myslivce i pracovníky Správy lázeňských parků. Ačkoliv na čekanou vyrážejí prakticky každou noc, od začátku letošního roku se jim podařilo ulovit jeden kus.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies