VYBERTE SI REGION

Drážďanská obrazárna je znovu otevřena, teď se opravuje západní křídlo

Restaurování východního křídla obrazárny Starých mistrů v Drážďanech bylo dokončeno a tak je od pátku 26. února nově zrekonstruovaná část budovy opět otevřena pro veřejnost. V současnosti začala druhá fáze oprav v křídle západním.

28.2.2016
SDÍLEJ:

Slavné obrazy v Drážďanech.Foto: Státní umělecké sbírky Drážďany

Po skončení druhé světové války byly všechny obrazy převezeny do Ruska a v polovině padesátých let opět vráceny. Díla, která nyní visí v nově opraveném východním křídle, musela být vybírána s rozvahou a velkou pečlivostí. Přibližně 450 obrazů představuje průřez dějinami nejdůležitějších evropských malířských škol a směrů.

Zastoupeni jsou všichni známí malíři a k vidění jejich hlavní díla. Především Raffaelova Sixtinská Madonna, Correggiova Svatá noc, Vermeerova Dívka u okna čtoucí dopis a Liotardova Dívka s šálkem čokolády. Až bude v roce 2018 dokončeno i západní křídlo, bude vystaveno přes 750 děl.

Přemístění vzácných obrazů z jednoho do druhého křídla je nic ve srovnání s „cestou", kterou musela hodnotná umělecká díla urazit v souvislosti s druhou světovou válkou. Za války byla obrazová galerie silně poničena. Velký sál v západním křídle utrpěl přímý zásah a stát zůstaly jen části vnějších zdí budovy.

Drážďanská umělecká díla byla tehdy vyskladněná, takže sbírky obrazárny „Starých mistrů" nebyly během bombardování dotčeny. Nicméně ruská „trofejní komise" po konci války nechala všechna umělecká díla převézt do Ruska. O zmizelých věcech v Sasku nikdo nemluví a ani mluvit nesměl.

Odměna NDR

Překvapivě se díla roku 1955 vrátila zpět, což nejspíš souviselo s tím, že NDR byla na rozdíl od Západního Německa Sověty považována za spolehlivý „bratrský socialistický národ", a navrácení uměleckých sbírek mělo být jakousi odměnou.

Větší část obrazárny byla tehdy přesunula do Berlína, a hlavní díla zde několik měsíců vystavena. V Drážďanech se po druhé světové válce začalo se znovuvýstavbou Zwingeru. Ne však se stavbou Semperovy budovy, ta nebyla tak důležitá, když již žádné malby v Drážďanech nebyly. Rekonstrukce musela být proto provedena v rekordním čase, celá stavba trvala pouhých osm měsíců. Tento nepředstavitelný a velkolepý úspěch byl oslaven v červnu 1956. Návrat obrazové galerie byl světovou senzací.

Většina obrazů si tak mohla najít cestu zpět. Rusko rozpustilo sklady a do roků 1959/60 byly všechny „dodávky" znovu zpět. Obrazy byly rozděleny do veřejných muzeí velkých i malých měst, aby se lépe vyrovnala s válečnými škodami. Takže některé obrazy drážďanské sbírky vysely i ve veřejném krymském muzeu.

Do dnešního dne se dělí ztráty na dvě skupiny. Do první patří obrazy, které jsou považovány za nenahraditelné a byly spáleny nebo zničeny. Druhá skupina zahrnuje asi 450 obrazů starých i nových mistrů, které stále existují někde ve světě. Některé z nich byly zabrány během transportu v Rusku, jako osobní válečná kořist.

V průběhu desetiletí šly z ruky do ruky nebo byly prodány na černém trhu každý z těchto obrazů má svůj vlastní malý detektivní příběh. Je neuvěřitelné, jaké spletité cesty mají tyto díla za sebou. Každou chvíli někde v západní Evropě nebo v USA objeví obraz z drážďanských sbírek.

Více než půl milionu návštěvníků Budova Semperbau, uzavírající dráždanský Zwinger, postavená podle plánů architekta Gottfrieda Sempera, je domovem Starých mistrů již od jejího dokončení v roce 1855. Po rekonstrukci před více než pětadvaceti lety, musí být budova od základů přizpůsobena současným nárokům. Více než půl milionu návštěvníků, kteří budovou ročně projdou, vyžaduje speciální stavební úpravy. Zvláštní pozornost vyžaduje správná klimatizace, koncepce únikových cest a bezbariérovost.

Autor: D.Edvard Beneš

28.2.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Švýcaři otevírají nejdelší tunel světa

Historický moment. V neděli 11. prosince 2016 se pro pravidelný provoz otevře Gotthardský železniční tunel. V jeho případě se podařilo něco neskutečného – stavitelé dodrželi rozpočet schválený už na počátku 90. let.

Spisovatel Jiří Stránský: Škoda každého dobrého slova, které se neřeklo

Praha /ROZHOVOR/ - Autorem oblíbených dětských knih O dešťovém kameni, Povídačky pro moje slunce nebo Perlorodky je spisovatel a scénárista Jiří Stránský (85). Čtenáři a diváci jej přitom znají více jako autora filmů Zdivočelé země, Bumerangu či Štěstí, zachycujících atmosféru komunistického režimu a života politických vězňů v kriminálech a lágrech. „Slíbil jsem ve vězení básníkovi Honzovi Zahradníčkovi, že podám svědectví o lidech, kteří s námi seděli," říká Jiří Stránský, který připravuje další tři scénáře, povídkové knížky a prozrazuje, že brzo vyjde kniha Doktor vězeňských věd, kterou napsali s novinářkou Renatou Kalenskou.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies