VYBERTE SI REGION

Dům Českého Švýcarska - odrazový můstek k poznávání této turistické oblasti

Projekt Brána do Čech, který prezentuje Ústecký kraj jako turistickou destinaci a bude v budoucnu sdružovat čtyři destinační agentury (České Švýcarsko, České středohoří, Krušné hory a Dolní Poohří), získává stále více příznivců a jeho nositel, internetové stránky www.branadocech. cz, se pomalu, ale jistě dostává do povědomí veřejnosti.

26.7.2011
SDÍLEJ:

Centrum Českého Švýcarska.Foto: Václav Hieke

Turistickou top destinací Ústeckého kraje je bezesporu České Švýcarsko. O ni se stará obecně prospěšná společnost stejného názvu, která zajišťuje provoz informačních středisek národního parku a hlavně nové dominanty náměstí v Krásné Lípě, jíž je Dům Českého Švýcarska (DČŠ). Ten nabízí celoročně široké spektrum turistických služeb od průvodcovství, přes prodej certifikovaných regionálních výrobků, vstupenek na atraktivity v Sasku až po interaktivní expozici soustředěnou v DČŠ.

Dům plný tajemství a skvělé zábavy

Expozice v DČŠ nese název České Švýcarsko – život, tajemství, inspirace, to je dvoupatrová interaktivní zábava pro celou rodinu.

Kulisou dřevěné Pravčické brány vejdete do světa, který vás okamžitě pohltí, a budete potřebovat všechny smysly, abyste ho pořádně probádali. Ze všech stran se ozývají zvuky, které ilustrují, nač se právě díváte nebo čeho se dotýkáte.

Dům Českého Švýcarska děti nezklame.

Výstavní panely jsou spíše než ke čtení – ke hraní. Můžete tu střílet z mravkolví díry na mravence, tipovat, které pylové zrnko patří ke kterému stromu, nahlédnout do ledové jeskyně, můžete vystoupat na minirozhlednu, zlézt malou lezeckou stěnu, posedět ve skalní kapli, nahlédnout do nekonečného skalního komínu, kráčet opatrně po měkké půdě i po stopách kramářských vozů vyrytých do kamene…

Vlezte do jezevčí nory

Kolem schodů do dolního patra kolotá voda v potoce se štěrbinovým přechodem pro lososy, jehož pomocí lososi překonávají překážky, když plují proti proudu. Je tu stůl přírodovědce, kde se dá bádat nad mikroskopem, sahat do tajemných šuplíků a hmatem tipovat, kterému zvířeti patří která kožešina, čich dostane zabrat při hádání bylin, v koutku hudebníků se dá hrát na xylofon, v archeologické expozici zase nacházet a štětcem ometat střepy pravěkých nádob…

Největší atrakcí je ale jezevčí nora. Dá se do ní vlézt a dobloudit až do pelíšku ke starému jezevci. A když už je hraní a běhání dost, čeká nás přítmí kinosálu s báječným krátkým dokumentem Krajina tajemství anebo hned vedle kombinovaná projekce, při které se sedí na zemi a film o působení živlů na krajinu běžící na třech plátnech je doplňován světlem náhle odhalovanými exponáty, na které se, jako na všechno v téhle báječné expozici, dá sahat a prozkoumávat je, jak je libo. Celý prostor je dvojjazyčný, česko–německý.

Hřensko, soutěsky a Pravčická brána

Pokusíme se přiblížit to nejlepší, co Národní park (NP) České Švýcarsko nabízí. Vstupní bránu do něj tvoří obec Hřensko. Leží v nadmořské výšce 115 metrů, nejníže v České republice.

Úchvatná je již samotná příjezdová cesta z Děčína do Hřenska kaňonem Labe mezi pískovcovými skalami a řekou. Přibližně sto metrů vysoké skály vytvářejí i při nízké nadmořské výšce dojem horské krajiny. Obec se vine hlubokou roklí podél říčky Kamenice od jejího ústí do Labe a je lemována hotely, restauracemi a penziony. Turistické cesty zde začaly vznikat v 19. století, kdy byla například upravena promenádní cesta k Pravčické bráně.

Byly upraveny soutěsky Kamenice k možnosti plavby na pramicích. Tyto úpravy ve prospěch turistického ruchu započal majitel panství Edmund Clary-Aldringen. Edmundova (též Tichá) soutěska měří 960 m a jízda v ní trvá asi 20 minut, Divoká soutěska, která byla znovuotevřena letos 1. července po několika letech, má délku 450 m a jízda trvá 15 minut.

Slavná Pravčická brána v semifinále

Mezi 77 nejpozoruhod­nějších a nejzajímavějších míst planety Země, tedy až do semifinále celosvětové ankety, se dostala v roce 2009 Pravčická brána. Ve střední Evropě největší skalní most se 16 metrů vysokým a skoro 27 metrů širokým obloukem se tyčí čtyři kilometry nad Hřenskem v okrese Děčín. Je národní přírodní památkou a nejpřitažlivějším místem Národního parku České Švýcarsko.

Vznikl miliony let trvajícím zvětráváním méně odolné pískovcové části masivu. Leží v nadmořské výšce 415 m, horní část oblouku je 21 m nade dnem. Vstup na vlastní bránu je od roku 1980 uzavřen, neboť velká návštěvnost ohrožovala tuto unikátní přírodní památku. Skalní vyhlídky v její bezprostřední blízkosti jsou ale přístupné a je z nich pěkný pohled nejen na bránu, ale i na některé dominanty české i saské pískovcové oblasti.

#nahled|http://g.denik.cz/8/2f/dc_pravcicka_brana_sojka_denik_clanek_solo.jpg|http://g.denik.cz/8/2f/dc_pravcicka_brana_sojka.jpg|NEJVĚTŠÍ ATRAKCÍ bude v Národním parku i letos bezesporu Pravčická brána.#

Kde brát na rozvoj turistického ruchu peníze?

Společným finančním zdrojem pro rozvoj šetrného cestovního ruchu, do kterého přispívají všichni zainteresovaní aktéři v regionu, se stal Destinační fond (DF). „Hlavním předmětem financování z destinačního fondu je společná propagace celého regionu (katalogy ubytování, prezentace na veletrzích cestovního ruchu, webová prezentace apod.), regionální turistická doprava (turistické autobusy a vlaky) a turistické produkty (pobytové balíčky, nové tematické turistické nabídky),“ vysvětluje Dana Štefáčková, manažerka komunikace o. p. s. České Švýcarsko.

DF je založen na partnerství místních podnikatelů, obcí, krajské samosprávy a správ chráněných území rozvíjet cestovní ruch v regionu šetrnou formou, společně a se sdílenými náklady a odpovědností. Velkou hodnotou DF je závazek veřejných institucí dlouhodobě financovat některé činnosti: zejména Správy NP České Švýcarsko – údržba turistických cest a monitoring návštěvnosti a Ústeckého kraje – provoz turistického autobusu a veletržní prezentace.

„Naším cílem je smysluplně regulovat návštěvnost regionu – tedy lákat návštěvníky do národního parku, ale především je upozorňovat i na další oblasti vně národního parku a tím pomáhat v nárůstu návštěvnosti a tím i nárůstu financí do okolních obcí a měst. Rádi bychom udrželi návštěvníka v regionu déle než jeden den – ideálně na víkend a delší pobyty,“ přibližuje filozofii pro dlouhodobý rozvoj turistiky v Českém Švýcarsku Dana Štefáčková.

Jetřichovické vyhlídky a Dolský mlýn

První zmínky o Jetřichovicích na Děčínsku jsou ze 14. století. Vznikly zde pily na dřevo z okolních lesů, získávala se pryskyřice, kolomaz, kalafuna a pryskyřičný olej ve smolných pecích, vzniklo několik mlýnů, z nichž se zachovala pouze nesmírně romantická ruina Dolského mlýna, oblíbená filmaři. Ten podle písemných zpráv v údolí řeky Kamenice stál již v roce 1515, několik let zde sídlila finanční stráž.

Dolský mlýn na Děčínsku

Novodobý rozvoj turistiky v okolí Jetřichovic nastal v 19. století, vznikla tu řada hostinců a turistika se stala hlavním zdrojem příjmů obyvatel. Obec leží asi 19 km severovýchodně od Děčína a tři kilometry od německých hranic. Je oblíbeným turistickým cílem, křižovatkou tras a výchozím bodem naučné stezky Jetřichovické stěny, v okolí se zajímavými pískovcovými skalními útvary, zbytky skalního hradu Šaunštejn.

Zaujme i lidová architektura školy a do skály vytesaná kaple ve Všemilech. Státem chráněnou památkou je Trpasličí skála. Nad obcí se tyčí vyhlídka Mariina skála. Oblast je významným místem horolezectví. Asi tři kilometry na sever od Jetřichovic je bývalá hájovna a skupina srubů v alpském slohu Na Tokáni. Byly vystavěny v 19. století uprostřed zrušené lovecké obory.

Nechte svoje auto doma…

O. p. s. České Švýcarsko se podle její manažerky komunikace snaží ve spolupráci s Ústeckým krajem a Dopravním podnikem města Děčína zajišťovat dopravní obslužnosti tak, aby se více využívala šetrná hromadná doprava a návštěvník se dostal na výlety třeba letním turistickým autobusem (trasa vede srdcem NP: Děčín – Hřensko – Jetřichovice – Krásná Lípa) nebo výletní lodí po Labi a letní provoz vlakem do Saského i Českého Švýcarska (trať Krásná Lípa – Mikulášovice – Dolní Poustevna) apod.

Mezi důležité činnosti společnosti patří i ochrana kulturních a přírodních hodnot, konkrétně oprava drobných sakrálních památek, výstavba kořenových čističek apod.

„Snažíme se v úzké spolupráci s obcemi pomáhat se záchranou a obnovou místních kulturních památek. Opravili jsme několik desítek drobných sakrálních památek, jako jsou křížky nebo skalní výklenky, a snažíme se spolupracovat na projektech, které zlepšují kvalitu životního prostředí v obcích. V řadě případů jde o investiční akce, např. výstavba kořenových čističek v Srbské Kamenici a na Vlčí hoře, výstavba nových turistických cest v krajině NP…,“ uvádí Dana Štefáčková.

Krásná Lípa a Kyjovské údolí

Další lokalitou Českého Švýcarska, kterou byste neměli při své návštěvě NP vynechat, je Krásnolipsko.

Městečko Krásná Lípa leží asi 30 km severovýchodně od Děčína a 6 km jihozápadně od Rumburku. První písemná zmínka o něm pochází z poloviny 15. století. Rozvíjelo se zde plátenictví a manufakturní výroba, později se stalo významným střediskem textilního průmyslu a obchodu. V roce 1870 byla Krásná Lípa povýšena na město a je úzce spjata s počátky turistiky. V roce 1885 zde byl založen Horský spolek pro nejsevernejší Čechy, který se výrazně zasloužil o zpřístupnění skalnatých oblastí Českého Švýcarska.

Atraktivním místem, začínajícím nedaleko Krásné Lípy, je Kyjovské údolí tvořené kaňonem říčky Křinice. Podél romantického údolí jsou bizarní pískovcové útvary a protíná je množství turistických a cyklistických tras.

Oblíbenými cíli jsou například Kyjovský hrádek, skalní převis Jeskyně víl, jeskyně Vinný sklep, jsou zde stopy po někdejších skalních hrádcích a mlýnech.

V Českém Švýcarsku naleznete zajímavých a krásných míst samozřejmě mnohem víc. Podrobnější informace o nich hledejte na www. branadocech.cz nebo na www.ceskesvycarsko.cz.

Dům Českého Švýcarska a infocentra

Dům Českého Švýcarska

denně 9 – 17 hodin (v létě do 18, v lednu a únoru do 16 hodin)

Vstupné: dospělí 40 Kč, děti 20 Kč, rodina 70 Kč

Telefon: +420 412 383 413

www.ceskesvycarsko.cz

Další informační střediska

sezonní duben – září

Saula (Dolní Chřibská) a Jetřichovice

Autor: Ivo Chrástecký

26.7.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Čeští vědci přišli na to, proč někteří lidé marodí častěji

Brno – Proč jsou někteří lidé náchylnější k infekcím a alergiím? Na tuto otázku možná našli odpověď vědci z Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně. 

Pes vběhl na cizí pozemek, majitel mu ustřelil přirození. Teď jej soudí

Klatovsko – Nelehký úkol stojí před klatovským okresním soudem. Musí rozhodnout, zda je Zdeněk Skalický (53 let) nebezpečný pistolník, který ustřelil samonabíjecí pistolí psu přirození jen proto, že vběhl na jeho pozemek, nebo šlo jen o nešťastnou náhodu, když se chovatel snažil bránit své ovce před útočícím predátorem.

Hra s ohněm skončila. Rakousko to zvládlo

Berlín – Němečtí komentátoři vesměs pozitivně hodnotí výsledek rakouských voleb, kdy v nedělních volbách vyhrál kandidát Zelených Alexander Van der Bellen nad Norbertem Hoferem ze Svobodné strany Rakouska (FPÖ).

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies