VYBERTE SI REGION

Etnograf: Roubenka v Horním Smržově je špatně opravená

Památkově chráněná roubenka, kterou před koncem minulého roku sestavili řemeslníci ve skanzenu v Horním Smržově, vykazuje podle památkářů řadu nedostatků. Etnograf Jiří Pokorný dokonce poukazuje na to, že byl narušen autentický vzhled stavby. Starosta Horního Smržova Petr Poláček ale tvrdí, že je vše v pořádku.

27.1.2013
SDÍLEJ:
Fotogalerie
5 fotografií
Hrubá stavba roubenky přestěhované z Novičí do Horního Smržova už stojí. Podle etnologa Jiřího Pokorného ale řemeslníci neotesali správně nové trámy a nebyly ani zachovány některé stavební prvky, které jsou pro tuto stavbu typické.

Hrubá stavba roubenky přestěhované z Novičí do Horního Smržova už stojí. Podle etnologa Jiřího Pokorného ale řemeslníci neotesali správně nové trámy a nebyly ani zachovány některé stavební prvky, které jsou pro tuto stavbu typické.Foto: Jiří Pokorný

Památkově chráněná roubenka původně stála v obci Novičí a několik desetiletí chátrala. Pro její výjimečnost se ji památkáři a starosta Horního Smržova Petr Poláček rozhodli zachránit přestěhováním do skanzenu, který je právě v Horním Smržově. „Dokumentoval jsem stav roubenky před přesunem a dělal jsem stavební historický průzkum před tím, než se stavba začala rozebírat. Tato dokumentace se musí udělat právě proto, aby stavba potom podle ní mohla být zase postavena," řekl etnograf Jiří Pokorný.

Je potlačena autenticita stavby

Podle něj je roubenka zajímavá stavba regionálního významu pro oblast Letovicka. Minulý rok ji proto řemeslníci skutečně v Novičí rozebrali a znovu sestavili v Horním Smržově. S nynější podobou stavby ale Pokorný spokojený není. „Nyní roubenka stojí, povedl se velký kus práce. Špatné je ale technické zpracování a jsou tam i určité stavební detaily, které byly změněny a potlačují tak autentičnost a výjimečnost stavby," vysvětlil Poláček.

Stavba, která byla postavena v druhé polovině osmnáctého století, byla podle něj postupně modernizována. „Dal se tak na ní sledovat stavební vývoj, kterým po staletí procházela. Také v sobě mísila prvky několika regionů. To všechno pro ni bylo typické. Některé tyto prvky ale nyní ze stavby vymizely, stává se tak z ní jen řadová stavba. Když už takové stavby zachraňujeme a přemisťujeme, měly bychom je zachovat tak, jak byly na svém původním místě," míní Pokorný.

Špatně opracované trámy

Nelíbí se mu ani opracování nových trámů, které řemeslníci na stavbu roubenky použili. „Mnoho trámů se muselo vyměnit, protože původní byly ve špatném stavu. Nové trámy jsou ale otesány velmi hrubě, jinak, než jak byly otesány původní trámy. V hrubě otesaných trámech se může držet dřevokazný hmyz a může do nich i zatékat," dodal Pokorný.

Že má nynější stavba určité nedostatky, potvrzuje i Marek Fajman z Národního památkového ústavu. „Obecně problém transferu roubených staveb je natolik specifická činnost, že opravdu dobře zvládnutých takových akcí je velmi málo. Ve srovnání s velkými skanzeny, jako například v Rožnově pod Radhoštěm, je roubenka v Horním Smržově ale dobrá práce. Tím nedostatky neobhajuji, ale alespoň se povedlo tuto stavbu zachránit," vysvětlil Fajman s tím, že roubenka je zatím ve stavu hrubé stavby. „V další fázi budou zapotřebí udělat korektury nedostatků," dodal Fajman.

Chybu ve zpracování přiznává i Břetislav Kocián, jehož firma rekonstrukci roubenky provádí. „S hrubým otesáním trámů souhlasím, poslal jsem tam partu, která měla s touto činností méně zkušeností. Jinak jsme se ale řídili přesně podle vypracovaného projektu," řekl Kocián.

Podle starosty Horního Smržova se ale přímo o chybách hovořit nedá. „Zatím je to jen hrubá stavba, která se bude ještě dodělávat. To je normální stav," uvedl Poláček.

Autor: Eva Ondráčková

27.1.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Švýcaři otevírají nejdelší tunel světa

Historický moment. V neděli 11. prosince 2016 se pro pravidelný provoz otevře Gotthardský železniční tunel. V jeho případě se podařilo něco neskutečného – stavitelé dodrželi rozpočet schválený už na počátku 90. let.

Spisovatel Jiří Stránský: Škoda každého dobrého slova, které se neřeklo

Praha /ROZHOVOR/ - Autorem oblíbených dětských knih O dešťovém kameni, Povídačky pro moje slunce nebo Perlorodky je spisovatel a scénárista Jiří Stránský (85). Čtenáři a diváci jej přitom znají více jako autora filmů Zdivočelé země, Bumerangu či Štěstí, zachycujících atmosféru komunistického režimu a života politických vězňů v kriminálech a lágrech. „Slíbil jsem ve vězení básníkovi Honzovi Zahradníčkovi, že podám svědectví o lidech, kteří s námi seděli," říká Jiří Stránský, který připravuje další tři scénáře, povídkové knížky a prozrazuje, že brzo vyjde kniha Doktor vězeňských věd, kterou napsali s novinářkou Renatou Kalenskou.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies