Fotoškola se Zonerem, 6. díl

Expoziční úpravy digitálních fotografií

Zoner Photo Studio 12 má pro úpravu expozice (zesvětlení či ztmavení fotografie) několik velmi užitečných funkcí. Má také speciální funkci HDR, kterou můžete vyřešit fotografování scén s příliš velkým rozdílem jasů (typicky světlá obloha a tmavý les). Tyto scény digitální fotoaparáty většinou nezvládnou a místo mraků je na obloze bílé nebo šedé místo bez kresby - tzv. přepal.

Zkušební verzi Zoner Photo Studia 12 si můžete stáhnout na www.zoner.cz.

Poloautomatické úpravy expozice

Expozici upravuje funkce Automatické vylepšení, dále funkce Vylepšit expozici a Projasnit stíny (tzv. digitální blesk) z nabídky Upravit - Vylepšit v okně Průzkumník. Tyto funkce jsou vhodné zejména pro hromadné úpravy.

Při použití funkce Projasnit stíny lze zároveň také ztmavit oblohu. Tímto způsobem můžete efektně zvýšit dramatičnosti snímku s oblohou plnou bouřkových mraků.

Precizní úpravy expozice

Pro precizní a profesionální úpravy expozice jednotlivých snímků slouží funkce Úrovně a Křivky, které také naleznete v nabídce Vylepšit. Tyto funkce pracují s histogramem, což je graf, který ukazuje zastoupení a rozložení jasů ve snímku. Podle něj poznáte, zda je fotografie světlá ("pohoří" je na grafu spíše vpravo), nebo šedivá až tmavá ("pohoří" bývá vlevo).

V ideálním případě by mělo být "pohoří" histogramu plynule roztažené mezi hranami a graf by neměl být "opřený" o žádnou z nich - pokud je opřený o pravou stranu, tak je ve snímku téměř jistě nějaké bílé "přepálené" místo. Pokud se graf nachází uprostřed, jako v naší ukázce, je snímek šedivý, protože neobsahuje žádnou černou ani bílou. Pomocí funkce Úrovně můžete stanovit novou hodnotu tzv. černého a bílého bodu posunutím trojúhelníčků u histogramu na začátek "pohoří". Tím se jasové úrovně plynule rozloží od černé po bílou a fotka tak získá maximální kontrast.

Pomocí funkce Křivky lze mnohem lépe pracovat s výsledným jasem upravované fotografie.
Horizontálním posunem krajních bodů křivky se upravuje vstupní hodnota černého a bílého bodu, stejně jako při použití funkce Úrovně. Podle tvaru křivky se ovlivňují hodnoty tmavých, středních i světlých tónů. Body na křivce si vytvoříte kliknutím v té části tónů, které potřebují upravit - pokud chcete ovlivnit stinné oblasti fotografie vytvořte ho v levé části, pro ovlivnění světlých částí snímku naopak vpravo. Bodů na křivce můžete vytvořit i více. Body navíc odstraníte kliknutím druhým tlačítkem myši.

Nejvyšší kontrast fotografie získá vytvořením písmene S za pomoci 2 bodů. Pomocí třetího bodu, umístěného ve světlech, který křivku v naší ukázce prohýbá směrem dolů se zabraňuje přílišnému zesvětlení a přepalům v obloze.

Obecně se posunutím vytvořeného bodu na křivce směrem dolů nebo doprava upravovaná část tónů v obraze ztmaví. Posunem bodu směrem nahoru nebo doleva se část tónů v obraze zesvětlí podle toho, v jakém úseku jasů se křivka prohýbá. Křivka by měla mít stále alespoň mírně stoupající průběh. Pokud začne v některém úseku klesat, bude tato část tónů barevně ovlivněna.

Na první pohled se funkce Úrovně a Křivky mohou zdát složité, ale opak je pravdou. Jakmile se naučíte z histogramu přečíst, co snímek potřebuje, stane se úprava expozice hračkou a vaše snímky budou perfektně jasné a kontrastní. Tyto funkce lze také použít pouze na vybrané části snímku.

Použití HDR pro vylepšení expozice

Pokud máte problémy s přepálenou oblohou a pořídili jste snímek do formátu RAW, můžete využít v RAW modulu programu funkci HDR, které dokáže vrátit kresbu do přepálené oblohy a také do tmavých částí snímku.

Jak pracovat s funkcí HDR při konverzi RAWu se dočtete v tutoriálu "HDR vylepší váš rozsah expozice" na www.zoner.cz.

Pokud jste pořídili (nejlépe s použitím stativu) 3 snímky - světlý, "tak akorát" a tmavý, můžete využít funkci HDR, kterou naleznete v nabídce Publikovat. Digitální fotoaparáty mívají funkci "expoziční bracketing", která vám tuto trojici snímků vytvoří.

Po výběru 3 snímků se vám tyto v dalším kroku průvodce HDR prolnou a vy můžete nastavit prahy přechodů a intenzitu efektu obnovení kresby ve světlech a míru projasnění stínů. Pokud se vám na hranách, kde se potkává světlo a stín (typicky u okraje oblohy) tvoří výrazné kontury, zkuste zvýšit plynulost přechodu a snižovat rozmazání masky.
Každý snímek je jiný, proto je potřeba s těmito táhly chvilku experimentovat, nejlépe v pořadí prahy přechodů, intenzita, plynulosti přechodů a rozmazání masky. Nakonec můžete doladit i kontrast, pokud jej nechcete upravit pomocí funkce Křivky.

Přechodové filtry

Pokud obloha na snímku i po úpravách zůstává stále šedivá a přepálená, použijte nástroj Přechodový filtr, kterým do oblohy vložíte připravený barevný či šedý přechod. Tímto nástrojem dosáhnete i zajímavých efektů, např. s použitím přednastaveného "tabákového" filtru. Barvu přechodu si také můžete vybrat tak, aby odpovídala realitě. Barevný přechod můžete natáčet a roztahovat pomocí úchopových bodů.

Při použití nástroje Přechodový filtr také můžete snižovat krytí vrstvy s vloženým filtrem, což je vhodné zejména pokud takto upravujete snímek ještě před finální úpravou jasu a kontrastu pomocí křivek.
Tuto dočasnou vrstvu lze také maskovat - pro vytvoření masky je nejlepší použít štětec s malým krytím. Na naší ukázce je vidět nerovnoměrné krytí masky - je zapnuto zobrazení masky (červená barva). Místa, kde je maska nejsytější jsou štětcem přemalována vícekrát - jedná se zejména o bílé stěny domů a kostela, do kterých by nebylo žádoucí vložit modrošedý přechod. Naopak v původně zamlžených lesích maska efekt přechodu zcela nekryje - výsledek pak bude působit více přirozeně.

V příštím díle si povíme, jak pořizovat fotografie pro skládání 3D snímků a panorámat. A také něco o kompozici a možnosti její úpravy.

Milan Kylar