VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Houbaři, neschovávejte košíky! V lesích raší hlíva

Sezona hřibů je pryč, houbaři ale nemusí zoufat. Na svět se totiž pozvolna klubou trsy hlívy ústřičné. Tento druh hub je mezi sběrači i zákazníky stále oblíbenější. „Hlíva je jednoznačně fenoménem podzimu. Právě začíná její hlavní období a žádného správného houbaře by neměla nechat chladným,“ tvrdí mykolog Vladimír Antonín z Moravského zemského muzea v Brně.

10.11.2010 1
SDÍLEJ:

Hlíva ústričnáFoto: Petr Hůla

„Na to, až hlíva vyraší, se těším už od léta. Letos jsem v lese našel jen pár mladých trsů, ale i to mi stačilo na vynikající kulajdu,“ prozradil amatérský mykolog Marek Nývlt z Prostějova.

Připravuje ji podle receptu svého dědečka. „Asi třicet deka hlívy nakrájíme a povaříme s pár brambůrkami, špetkou pepře a bazalky, bobkovým listem, trochou kmínu a soli v jednom litru vody. Poté co houba změkne, zahustíme polévku záklechtkou ze smetany a mouky. Pak přidáme pár kapek octa podle chuti a nakonec jedno nebo dvě vejce. Počkáme, až ztuhnou a kulajda je hotová,“ popsal v pár větách nenáročnou přípravu.

Hlíva pro zdraví

„Nejenže si pochutnáte, ale uděláte i něco pro své zdraví. Konzumace hlívy totiž posiluje imunitu organismu, má pozitivní vliv na infekce, záněty i krevní tlak a zlepšuje také stav cévního systému,“ upozornil mykolog Nývlt.

Jeho slova potvrdil Libor Marčan z prodejny Vitamín v Prostějově. „Ještě před dvěma lety si lidé kupovali hlívu hlavně pro její zdravotní účinky. Dnes ji vyhledávají i ti, kteří si chtějí jen ozvláštnit jídelníček. Stává se běžnou prodejní houbou jako jsou třeba žampióny,“ říká obchodník a dodává, že hlívu dováží prakticky denně, aby zákazníkům v lednici déle vydržela. „Její doporučená skladovací doba je zhruba do pěti dnů,“ podotkl Marčan.

Cena hlívy v Prostějově se momentálně pohybuje kolem jednoho sta korun za kilogram. „Na polévku či omáčku vám ale stačí jen dvacet až třicet deka, na guláš pak okolo čtyřiceti. Plodnice hlívy totiž nejsou tolik hutné jako u jiných hub,“ vysvětlil Libor Marčan.

Hlavní znaky houby

Zatímco na hlívu z pěstíren můžete narazit na tržnici i v téměř každém obchodě s ovocem a zeleninou, v lese byste mohli mít s jejím rozpoznáním potíže. Jako vodítko poslouží například fotografie a informace z internetové encyklopedie Wikipedie. V ní se lze mimo jiné dočíst, že klobouky hlívy ústřičné připomínají svou barvou i tvarem větší ústřice, v mládí jsou sklenuté s podvinutým okrajem, později pět až dvacet pět centimetrů široké, vějířovité, hladké a pružné.

Zbarvení je široce proměnlivé. Od barvy bělavé, šedomodravé až k šedohnědé nebo hnědé. A kdy a kde na hlívu narazíte? „Roste od začátku podzimu až do zimy. Při mírné zimě často i na jaře, na živých nebo na odumřelých kmenech listnáčů,“ vysvětlil houbařský nadšenec Marek Nývlt.

Hlíva ale není jediným druhem hub, který se dá ještě v těchto dnech najít. „V lese rostou ještě bedly, strmělky mlženky, čirůvky dvojbarevné a také čirůvky fialové,“ prozradil mykolog Vladimír Antonín s tím, že strmělky i čirůvky je dobré před konzumací hodně povařit. „Výborné jsou naložené v octě,“ doporučil jednu z možných variant zpracování a jedním dechem dodal, že na houby lze vyrazit i v mrazivých dnech. „V zimě až do minus tří stupňů roste velmi chutná penízovka sametonohá,“ vysvětlil.

Pro většinu houbařů už ale sezona skončila. Jaká vlastně letos byla? „Jaro bylo průměrné, začátek léta už lepší, srpen i září skvělé a pak to začalo upadat,“ shrnul mykolog s tím, že rok byl nadprůměrně bohatý především na hřibovité houby. „Více než bývá obvyklé, rostly také všechny druhy kuřátek,“ dodal Vladimír Antonín.

Houbaře během roku potrápily i jedovky. „Tento rok řádila hlavně muchomůrka zelená. Otrav z této velmi jedovaté houby jsme zaznamenali statisticky více než v předchozích letech,“ uzavřel mykolog.

Autor: Karel Rozehnal

10.11.2010 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
10

Chyba za miliony. Pojišťovny platily za léky i dvojnásobek

Ilustrační foto
110

Sedm milionů dolarů za horu ledu plnou zlata a ropy

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

Výuka venku? Většina dětí i rodičů ji vítá

Učit se občas venku na čerstvém vzduchu místo mezi čtyřmi stěnami učeben? K tomu se kloní ve spoustě škol. Však venkovní učebny se dají využít od jara do podzimu. Jenže ne vždy je na jejich vybudování v městské či obecní kase hned dost peněz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies