VYBERTE SI REGION

Jak žije kastelán: Starám se o strašidla, poklad i medvěda

Hrady byly, jsou a budou oblíbeným výletním cílem turistů. Někoho uchvacuje historie, někdo se rád nechává unášet atmosférou dobově zařízených komnat, jiného vzrušují tajemné legendy a pověsti, které se k danému místu vztahují. Napadlo vás někdy, jaké by to bylo na takovém hradě žít a pracovat?

10.1.2011
SDÍLEJ:

kastelánFoto: Šíp

V roce 1996 vyhrál Petr Zemánek (47) konkurz na místo kastelána největšího českého souhradí a od té doby pečuje o hrady Točník a Žebrák na Berounsku.

„Oba hrady financuje stát a další možností jsou i fondy Evropské unie. Bez peněz by tyto národní kulturní památky brzy zpustly,“ řekl Zemánek. Už ale nedodal, že stejně důležitá je i práce kastelána a jeho pomocníků. Pán hradu pracuje nejen ve všední dny, ale také o svátcích a o víkendech, to vše za 19 tisíc hrubého.

„Můj den začíná v zimě v šest hodin ráno, kdy jdu nakrmit a napojit hradní zvířata. Dopoledne ouřaduji nebo na hradě opravuji závady a uklízím, stejně tak odpoledne. Večer doma znovu ouřaduji či bádám. Někdy jdu spát až dlouho po půlnoci,“ popsal Zemánek všední den.

Největší pomoc? Manželka

Možná to zní jako idylka, ale povolání kastelána je především pořádná a nikdy nekončící dřina. Stačí jediný pohled na Zemánkovy upracované ruce a hned je jasné, že na hradech je stále co dělat.

„Mezi mé povinnosti patří kydání hnoje, odhazování sněhu, klestění křovin, péče o cesty a okolní pozemky nebo úklid,“ vypočítal muž. Přesto svého rozhodnutí z roku 1996, kdy opustil místo učitele v Praze a přestěhoval se na hrad, nelituje. „Víte, na práci kastelána je krásné, že téměř ze všeho kolem vás vyzařuje historie.

Když se dotknete kamene či trámu, cítíte, jak jsou s nimi spojené lidské osudy z minulých staletí,“ vyznal se Zemánek. Hned ale dodal, že bez dalších pomocníků by provoz obou hradů zvládl jen těžko. Tou největší oporou je mu manželka Hana (47), která se stará o organizační věci a v sezoně na hradě provází. „V plném letním provozu mám k ruce ještě tři průvodce a další pomocníky,“ vysvětlila žena.

Strašidel se bojí i psi

Co by to bylo za hrady, kdyby na nich nestrašilo. Když Zemánek s kastelánstvím začínal, někdy prý spával v kapli. „V té době jsem se i bál, protože se tam ozývaly neuvěřitelné zvuky, které se dají těžko napodobit a vysvětlit,“ prozradil. Historie obou hradů je nerozlučně spojena s králem Václavem IV. „A právě jeho duch by mohl být jedním ze strašidel,“ domnívá se kastelán. „Objevuje se tu také duch komorníka Rudolfa II., Jeronýma Makovského z Makova, kterého nechal panovník v roce 1600 na Točníku uvěznit. V konírně se prý zase občas zjevuje duch podkoního.“

Zemánek věří v existenci strašidel také na základě chování svých psů. „Většinou jdou všude rádi, ale jsou místnosti a místa, kam je nedostanete. Jednou tady natáčeli fi lmaři ve sklepeních a až po zpracování materiálu zjistili, že na jejich fi lmu je rytířská hlava v brnění, která je z přítmí pozoruje. Měli z toho šok.“

Hrad plný nemocných

Kromě úklidu, oprav a papírování se dobrý kastelán věnuje také badatelské činnosti. Někdy jsou to až neuvěřitelná zjištění. Třeba básník Karel Jaromír Erben si v Žebráku našel v roce 1835 svoji manželku Betynku. Zemánek loni objevil jedno jeho dílko, ve kterém popisuje svoji návštěvu na Točníku. „Nahoře na opuštěném hradě v té době bydlely jen dvě rodiny, které nesměly žít ve vesnici. Šlo o rodinu veterána, který měl sepsi v noze a hnilobný zánět neuvěřitelně zapáchal. Druhou rodinou byla matka s dcerou, která měla syfilis. A tak obě rodiny žily nuceně v izolaci na hradě,“ vyprávěl Zemánek. Erben ale také píše, že jim přesto lidé z vesnice nosili na hrad jídlo a milodary.

Husákův medvěd a šlapací jeřáb

Další atrakcí souhradí jsou i zvířata. Kastelán denně pečuje o psy, kočky, koně, osla, kozy, ovce a prase. Hlavní hvězdou je ale sedmnáctiletý medvěd Jarda, který žije ve výběhu pod přístupovým mostem hradu Točník. Jde prý o potomka takzvaného Husákova medvěda. „Prezidentu Gustávu Husákovi za minulého režimu věnoval rumunský diktátor Ceausescu medvěda.

Husák nevěděl, co s ním, a tak ho dal do zoo Ohrada v Hluboké nad Vltavou, kde se náš medvěd narodil jako jeho potomek.“ Na Točníku žil zprvu s medvědicí Babetou, ta ale zemřela a z Jardy se stal samotář. V době naší návštěvy právě vylézal ze svého brlohu a byl zvědavý, kdo si dovolil ho vyrušit. Když zjistil, že ho jde kastelán krmit, rázem ožil.

Na Točníku najdete také technickou raritu – dřevěný šlapací jeřáb, který pohání člověk šlapající v kruhu. Jde o dokonalou a funkční repliku, která se stále používá na opravy hradního krovu. „Na základě historické předlohy ho vytvořil architekt Vít Mlázovský a tesař Petr Růžička. Než skončil u nás, obdivovali ho návštěvníci Pražského hradu.“

Lákadel je na obou hradech spousta a brzy je můžete vidět na vlastní oči. Sezona tu startuje už v březnu.

Autor: Josef Smola

10.1.2011
SDÍLEJ:

Veslařský svět v černém. V Mařaticích pohřbili nadějného veslaře Michala Plocka

Uherské Hradiště – S juniorským mistrem Evropy i mistrem světa dvaadvacetiletým Michalem Plockem se přišly v pondělí 5. prosince rozloučil na jeho poslední cestě zhruba dvě stovky známých, přátel a rodinných příslušníků do obřadní síně hřbitovu v Uherském Hradišti, Mařaticích. Talentovaný veslař a nástupce Ondřeje Synka byl 28. listopadu nalezen mrtvý v loděnici pražské Dukly, za níž vesloval.

Vědci zkoumají léčbu nočních můr a běsů i pomocí vůní

Klecany (u Prahy) - Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) v Klecanech u Prahy zkoumají léčbu nočních můr a běsů i pomocí vůní. Pracoviště je unikátní spektrem nabídky metod řešení poruch spánku, a to nejen v rámci ČR. Řada problémů se léčí nejen podáváním léků, ale zásadní jsou i psychoterapeutické postupy, říká vedoucí oddělení spánkové medicíny Jitka Bušková.

Technik z letounu s fotbalisty: Pád jsme nečekali, nikdo nekřičel

La Paz - Bolivijská vláda začala vyšetřovat podezření na nepravosti při udělení licence místní letecké společnosti LaMia, jejíž letoun minulý týden havaroval v Kolumbii s brazilskými fotbalisty. Příčinou neštěstí, při němž zemřelo 71 lidí, byl zřejmě nedostatek paliva. Informaci, že letadlo mělo udělat mezipřistání na dotankování, potvrdil dnes brazilské televizi Globo i přeživší technik Erwin Tumiri.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies