VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V Bělohradě vystavují světový unikát - mluvící betlém

Jako každoročně, i letos je v předvánočním čase v Památníku K. V. Raise v Lázních Bělohradk vidění výstava betlémů.

5.12.2011
SDÍLEJ:
Fotogalerie
24 fotografií

Unikátní mluvicí betlém.Foto: DENÍK/Iva Kovářová

Letos ovšem nabízí pohled na světový unikát, kterým je mluvící betlém řezbáře Ladislava Fejfara z Nové Paky. „Připravit tuto výstavu je rok od roku složitější. Před osmnácti lety byla jen u nás a v Třebechovicích, nyní jich stále přibývá. Za těch osmnáct let se tu hodně betlémů představilo opakovaně, na zapůjčení některých čekáme i několik let. Je to o známostech, bohužel mnoho majitelů se bojí své betlémy zapůjčit,” vysvětluje nám strasti kolem organizace akce Ladislav Stuchlík.

Přibližuje nám Fejfarův mluvící betlém, na jehož vzniku se podílel. Pan Fejfar vyřezal betlémů několik, ale tento už při jeho vzniku koncipoval jako mluvící. Betlém tvoří 23 osob a pět zvířat, uspořádaných do skupin.

„Pohyby, postavení, to vše bylo naplánováno tak, aby odpovídalo mluvenému slovu. Pak pan Fejfar napsal text. My jsme jej získali v surovém stavu. Spojili jsme se s Jiřím Horáčkem z Nové Paky a miletínskými ochotníky, kteří text namluvili. Pan Horáček slovo upravil do elektronické podoby a my vymýšleli zařízení, které by mluvící postavy nasvítilo,” vysvětluje L. Stuchlík.

Takže betlém funguje tak, že po spuštění elektronického záznamu se vždy nasvítí postavy, k nímž zařízení sepne nahrávku rozhovoru. Během sedmnácti minut se dozvíte, jak putovali prostí lidé k Betlému , aby Ježíškovi předali své dary. Autorovi krásných lipových postaviček je dnes 89 let. Jeho exponát je od roku 2007 zapsán v pelhřimovské knize rekordů a prý je snad světovou raritou.

Expozice dále představuje miniaturní papírové betlémy Zdeňka Munzara z Pecky, Jarmila Haldová přivezla svůj veselý betlém s čertíkem, Miroslav Sedláček zhotovil betlém z včelího vosku a Kristina Henclová z kukuřičného šustí. Do Miletína se postěhuje keramický betlém Drahoslavy Drábkové.

Výstava je doplněna o prodej vánočních ozdob, papírových betlémů, keramických i perníkových drobností, knih i kalendářů. Zhlédnout ji můžete do 18. prosince.

Autor: Iva Kovářová

5.12.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Fanoušci brněnské Komety slaví gól. Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO
31

Vztek fanoušků Komety. Za lístek zaplatí o 280 korun víc než příznivci Hradce

Jaroslav Faltýnek a Andrej Babiš
24

Za střet zájmů by měl platit Agrofert, vzkazují soukromí zemědělci

Brečet nebudu, říká sprejer, který poničil hradby

Na místo činu se o víkendu vrátili sprejeři, kteří ve čtvrtek 16. března pomalovali historické hradby a další místa v Klatovech, a způsobili tak škodu za zhruba 45 tisíc korun. Odstraňovali nápisy, které nastříkali. Lítost by u nich ale člověk hledal jen stěží.

Vinni! Policisté, co zasahovali proti útočnici ze Smíchova, vyslechli trest

Obvodní soud pro Prahu 1 uznal ve čtvrtek vinnými dva policisty, kteří zasahovali proti Michelle Sudků poté, co chtěla zabíjet v kavárně na pražském Újezdě. Potrestal je trestním příkazem. Informaci České televize v úterý potvrdila mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 1. Konkrétní druh ani výši trestu soud nezveřejní, dokud nebude výsledek sdělen účastníkům řízení. Oba policisté mohou proti rozhodnutí podat odpor, v tom případě by soudkyně musela nařídit hlavní líčení.

AKTUALIZOVÁNO

Valachová ocenila in memoriam šikanovanou učitelku z Třebešína

Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) dnes v Senátu in memoriam ocenila šikanovanou učitelku Ludmilu Vernerovou ze Střední průmyslové školy Na Třebešíně v Praze, která zemřela loni v lednu. Plaketu Františky Plamínkové převzala její dcera Kateřina. Valachová tak chce dát symbolicky najevo své odhodlání bojovat se šikanou a přispět k bezpečnějšímu prostředí ve školách.

Azylová loterie v Německu? V Berlíně uspěje jen čtvrtina žadatelů

Jestli běženec v Německu dostane azyl či nikoli, nezáleží jen na jeho individuálním osudu, ale také na tom, ve které spolkové zemi o ochranný status požádá. Vyplývá to ze studie univerzity v jihoněmecké Kostnici. Zatímco v západoněmeckém Sársku v letech 2010 až 2015 uznaly úřady až 70 procent žádostí o azyl, v Berlíně to byla jen asi čtvrtina.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies