VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jedna koruna se musí vrátit třikrát, říká Jiří Vlach o prestižní Zemské výstavě

S Jiřím Vlachem z jihočeské agentury RERA jsme hovořili o ekonomickém přínosu Zemské výstavy, jež od dubna do listopadu propojí jižní Čechy a Horní Rakousko… Loňskou navštívilo 320 000 lidí. Ta letošní, která od 26. dubna nabídne Závišův kříž ve Vyšším Brodě, nově otevřenou synagogu v Krumlově, historickou expozici ve Freistadtu či cestu časem v Bad Leonfeldenu, je podobně ambiciozní.

17.3.2013
SDÍLEJ:

Jiří Vlach, ředitel agentury Rera, která za českou stranu koordinuje Zemskou výstavu.Foto: Deník/ Jaroslav Sýbek

„Zemská výstava je impulzem pro rozvoj regionu, města dostane o kategorii výš," říká Jiří Vlach, ředitel agentury Rera, která akci zajišťuje na české straně hranice.

Fascinuje mě rozdíl v nákladech na výstavu: jižní Čechy 40 milionů korun, Rakousko více než desetinásobek. To asi nebude jen rozdíl v hodnotě eura.
Je to dáno tradicí zemských výstav v Rakousku 
a tím, jak si Horní Rakousko vyhodnotilo jejich význam: co se podaří, když ze zemského rozpočtu pomůžou podstatnou částkou konkrétnímu regionu. Ve výstavních městech, ale i celém okrese se daří vyprovokovat velikou aktivitu od škol a spolků až po investory.

Za vším tedy stojí tradice?
Je to dáno tím, že už dělají výstavy dlouho. Třeba ve Schlierbachu jsem potkal člověka, který se vždy na půlroku přestěhuje do místa výstavy, teď už sídlí v pivovaru ve Freistadtu. A vyzkoušeli si, co může výstava přinést. Zemská vláda třeba odsouhlasila výstavu v rozpadajícím se klášteře, který je turisticky takřka nezajímavý. Dobře vybrali téma, pomohli finanční injekcí 
a podařilo se jim do okresu přivést 220 000 lidí. A takové číslo považují za neúspěch. Jinde  se daří zvednout návštěvnost i desetinásobně. Lidé objeví zajímavůstky, sympatickou hospodu a vrátí se tam s kamarády.

Takže odhad, že ekonomický přínos výstavy pro Horní Rakousko bude 2,2 miliardy korun, je reálný.
Mají ekonomické analýzy, které říkají: jeden návštěvník v době výstavy přinese kolem 30 – 40 eur. A jedno euro, které vláda do příprav a investic vloží, se následně ve třech až čtyřech letech vrátí pětkrát. Taky mě to překvapilo a díval jsem se na to skepticky, protože jsem zažil statistické analýzy za socialismu, kdy jsme jednu hodinu vykázali sedmkrát. Ale oni mě přesvědčili.

Máte analýzu, kolikrát by se mohla Jihočechům vrátit jedna investovaná koruna?
Návštěvností se nám jedna koruna musí vrátit třikrát, a to jsem hodně opatrný. Pro mě je Zemská výstava velká škola. Výstavou se zabýváme čtyři roky. Ze začátku jsme naráželi na to, kolik bude stát a kdo na ni dá peníze. Ale postupně začal celý tým vnímat, jak významná může být, 
a původně vlažný přístup se změnil.

V Rakousku se města o pořádání výstavy téměř perou. Nastalo něco podobného na jihu Čech?
Tady žádná soutěž nebyla, protože rakouští partneři – Bad Leonfelden a Freistadt – oslovili přímo města, která do jejich představ dobře zapadla. Ale troufám si tvrdit, že kdybychom pojali výstavu správným způsobem, mohlo by to tak v budoucnu být.

V jižních Čechách bude Zemská výstava poprvé. Když je tak ekonomicky přínosná, proč zde vlastně ještě nebyla?
Od roku 1965 do roku 1989 je mohli dělat s Bavorskem, ale těžko s Československem. Tady nemá takový typ výstavy tradici. My Češi – o tom jsem se přesvědčil v desítkách debat – ani o zemských výstavách nic netušíme. Češi to spíš vnímali jako tamní Zemi živitelku, agroveletrh.

Ve Freistadtu bude expozice 
v pivovaře. V jižních Čechách je pivní tradice také hodně silná. Neuvažovali jste o tom, že byste právě pivo do výstavy zapojili?
Máte pravdu, i ve Vyšším Brodě se pivo vařilo. Možná je to trochu zkreslené, že ve Freistadtu je výstava v pivovaru. Pivo tam nebude hlavní součástí výstavy, gastronomie je spíše navazující prvek. Myslím, že z toho ale může 
v budoucnu vzniknout třeba přeshraniční pivní stezka.

Loni Zemskou výstavu navštívilo 320 000 lidí. Kolik to bude letos? Váš tip?
Je to vyloženě střelba od boku, ale myslím si, že návštěvnost bude někde mezi 250 a 300 tisíci. Nemyslím si, že Zemskou výstavou se dramaticky navýší návštěvnost Krumlova, to už skoro ani nejde. Ale hodně lidí z Rakouska se už ptá, plánují skupinové zájezdy, což u nás kvůli alergii na povinné zájezdy ROH zmizelo. Horní Rakousko bude oblepené plakáty, takže předpokládám, že naprostá většina Rakušanů se přijede podívat i sem. Můžeme doufat, že se stane něco podobného jako s Rožmberským rokem.

Autor: Václav Koblenc

17.3.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Dálnice D8, ministr dopravy Ťok, premiér Sobotka
2 20

Buďte trpěliví, prosí řidiče Ťok

Právník Pavel Franc
4

Aktivista Franc: Bez tlaku občanské společnosti by protikorupční zákony nebyly

Krev v mobilech? Suroviny pro baterie se těží v drastických podmínkách

Věděli jste, odkud pochází suroviny pro mobily, notebooky, nebo televize? Přichází totiž nová doba železná. O kontrolu nad těžbou a obchodem s kovy, ze kterých se vyrábí plošné spoje do elektronických přístrojů, se vedou tvrdé boje, na jejímž počátku jsou zubožené děti v afrických dolech a na konci spokojení uživatelé se smartphony. Z celosvětového byznysu profituje Čína, zásoby ale nejsou nekonečné.

Zeman má dalšího soupeře. Pana Škodu Vratislava Kulhánka

Miloši Zemanovi přibývají silní soupeři. Vedle bývalého předsedy Akademie věd ČR Jiřího Drahoše je to Vratislav Kulhánek, bývalý šéf mladoboleslavské Škody Auto. Jako prezidentského kandidáta ho zítra představí Občanská demokratická aliance podnikatele Pavla Sehnala.

DOTYK.CZ

První světovou válku roznítil nedomrlý intelektuál, který dožil v Čechách

Jeho kulka rozpoutala válku, které podlehlo 40 milionů nešťastníků. Sarajevský atentátník Gavrilo Princip byl bystrý chlapec, v Srbsku dodnes obdivovaný – jmenují se po něm ulice a náměstí. Ovšem mučedníkem se nestal, v době atentátu byl totiž nezletilý a tudíž nemohl dostat oprátku. Princip dožil v Čechách, v terezínské pevnosti, kde jeho tělo rozežírala tuberkulóza a duši sžírala samota i zlé zprávy o válečném osudu jeho milované země.

Stížností na zubaře přibývá, lidem vadí špatná čeština a drahé služby

Jsme zahlceni stížnostmi od pacientů, hlásí Česká stomatologická komora. Každý měsíc jich prý dostanou několik. Stížnosti směřují hlavně na kolegy z cizích zemí. Důvody: zubaři nerozumí dobře česky, další lidem nutí příliš drahé výkony. U některých lékařů se navíc provalilo, že nemají specializaci, kterou uvádějí na vizitce. To by mělo skončit, slibují stomatologové.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies