VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jeli zmizelou Vltavu. „Cesta do pravěku hadr,“ říkají nadšeně

Jsou to vodáci srdcaři. Jiří jezdí rád divoké řeky, Marvin zná každý kámen na Vltavě, dělal instruktora a provozuje vodácké bistro U Rybů. V neděli 11. října zažili ovšem něco výjimečného.

19.10.2015
SDÍLEJ:

Parta vodáků sjela asi devět kilometrů dlouhý úsek Vltavy, který je přes 50 let pod hladinou Orlíku a teď se opět vynořil, takže se dá jet původním korytem. Vyráželi z Neznašova. Na snímku retardérka u bývalé vodní elektrárny Nový mlýn.Foto: Jiří Grauer

Sjeli asi devět kilometrů dlouhý úsek Vltavy, který je přes 50 let pod hladinou Orlíku a teď se opět vynořil, takže se dá jet původním korytem. Jako před tím, než se postavily přehrady. „Nejlepší vodácký zážitek letošního roku. Cesta do pravěku hadr. A teče to hezky,“ říká 39letý Martin Vytáček přezdívaný Marvin.

Jeli z Neznašova a pozorovali skalní kapli u Hladné, vynořené bunkry řopíky i Nový mlýn z roku 1718, přestavěný ve 20. letech minulého století na elektrárnu pro protivínský pivovar. Marvin bral hodně emotivně, že sjel Vltavu, o níž si myslel, že je dávno ztracená. „Její vršek mám naježděný hodně, ale od Budějovic to beru jako mrtvou řeku, protože neteče původním korytem, celou dobu je zašpérovaná nejrůznějšími přehradami. Je zážitek vidět ji tak, jak pokračovala z Budějovic: najednou má přítoky Malši a Lužnici, jiný charakter, je relativně velká. Vždycky jsem to vnímal, že nás o to trošku připravili, něco, co nikdy neuvidím,“ říká Marvin.

Parta vodáků sjela asi devět kilometrů dlouhý úsek Vltavy, který je přes 50 let pod hladinou Orlíku a teď se opět vynořil, takže se dá jet původním korytem. Vyráželi z Neznašova.

Ve třech lodích jela parta zhruba dvě hodiny, v šesti stupních nad nulou. Jiří Grauer s sebou vezl knížku Zmizelá Vltava. „Parádní zážitek. Vylezly staré bunkry, vorařské cesty jsou upravené tak, jako kdyby nebyly 50 let zatopené,“ popisuje.

Nadchla je bývalá vodní elektrárna, kde zůstala zachovalá i retardační propust podobná té budějovické u Dlouhého mostu. „Relativně velký jez je zhruba v půli toho úseku. Obrovské vodní dílo, které je celé zachovalé,“ říká Marvin.

Krajina působí, že takto vypadala vždy, až mohl vodák zapomenout, že ji vidí poprvé po 50 letech. „Jak se jede, člověku to tak připadá. Po letním suchu je půlka hladiny zarostlá plevelem, šťovíkem, vylézá kamenná navigace podél vody, ta původní z 19. století, kdy nákladní lodě proti proudu tahali koně,“ říká Marvin. Překvapila ho síla přírody. Jak hladina klesla, tak potůčky, co dřív přitékaly do Orlíku, si najednou opět prořezávají cestu měkkým bahnem. „Je to hezké…“

Autor: Václav Koblenc

19.10.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Napadení seniora.
6

Mladý cizinec zkopal seniora na zastávce. Nechtěl se nechat okrást

Auta OBSE, Ukrajina
AKTUALIZOVÁNO
61 9

Auto mise OBSE na Ukrajině najelo na minu. Řídil Čech. Jeden mrtvý

S prezidentem je spokojena více než polovina Čechů, tvrdí průzkum

S prací prezidenta republiky jako instituce je spokojeno 57 procent Čechů. Podle nadpoloviční většiny lidí Miloš Zeman plní předvolební sliby a je prezidentem všech občanů. O tom, že Zeman vytváří dobrý obraz Česka v zahraničí, je přesvědčeno 42 procent občanů. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který provedla agentura Kantar.

Nelegální tunningový sraz: policie musela zasahovat

Kvílení pneumatik, řev trápených motorů a hlasitá muzika. V Mladé Boleslavi, na parkovišti marketů Obi a Albert v ulici Na Radouči, si dali nenahlášený sraz příznivci tunningu, aby se navzájem pochlubili svými vyšperkovanými vozy. 

Jablonec selhal, od Příbrami dostal čtyři góly. Opět jí pomáhá zachránit ligu

Jablonec nad Nisou – Nejhorší tým fotbalové ligy si vyšlápl na Jablonec. Příbram nasázela na Střelnici čtyři góly, zvítězila 4:2 a po 25. kole opustila poslední příčku.

Akce Kulak, pak samota, vypráví pamětnice

Ze třiaosmdesátihektarového statku v Mistříně na Hodonínsku se museli přestěhovat za jeden den. V roce 1951 jim ho totiž vzali komunisté při akci Kulak. Při ní zabavovali majetek všem velkým statkářům, aby vytvořili státní hospodářství. „Bylo nás devět. Vojáci nás převezli na samotu u Jestřabice na Kroměřížsku, která měla jen jednu místnost," vzpomíná šestaosmdesátiletá Eliška Kolečkářová na dobu, kdy jí bylo osmnáct let. Jejího otce letos hodonínský okresní soud rehabilitoval a očistil jeho jméno.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies