Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jeli zmizelou Vltavu. „Cesta do pravěku hadr,“ říkají nadšeně

Jsou to vodáci srdcaři. Jiří jezdí rád divoké řeky, Marvin zná každý kámen na Vltavě, dělal instruktora a provozuje vodácké bistro U Rybů. V neděli 11. října zažili ovšem něco výjimečného.

19.10.2015
SDÍLEJ:

Parta vodáků sjela asi devět kilometrů dlouhý úsek Vltavy, který je přes 50 let pod hladinou Orlíku a teď se opět vynořil, takže se dá jet původním korytem. Vyráželi z Neznašova. Na snímku retardérka u bývalé vodní elektrárny Nový mlýn.Foto: Jiří Grauer

Sjeli asi devět kilometrů dlouhý úsek Vltavy, který je přes 50 let pod hladinou Orlíku a teď se opět vynořil, takže se dá jet původním korytem. Jako před tím, než se postavily přehrady. „Nejlepší vodácký zážitek letošního roku. Cesta do pravěku hadr. A teče to hezky,“ říká 39letý Martin Vytáček přezdívaný Marvin.

Jeli z Neznašova a pozorovali skalní kapli u Hladné, vynořené bunkry řopíky i Nový mlýn z roku 1718, přestavěný ve 20. letech minulého století na elektrárnu pro protivínský pivovar. Marvin bral hodně emotivně, že sjel Vltavu, o níž si myslel, že je dávno ztracená. „Její vršek mám naježděný hodně, ale od Budějovic to beru jako mrtvou řeku, protože neteče původním korytem, celou dobu je zašpérovaná nejrůznějšími přehradami. Je zážitek vidět ji tak, jak pokračovala z Budějovic: najednou má přítoky Malši a Lužnici, jiný charakter, je relativně velká. Vždycky jsem to vnímal, že nás o to trošku připravili, něco, co nikdy neuvidím,“ říká Marvin.

Parta vodáků sjela asi devět kilometrů dlouhý úsek Vltavy, který je přes 50 let pod hladinou Orlíku a teď se opět vynořil, takže se dá jet původním korytem. Vyráželi z Neznašova.

Ve třech lodích jela parta zhruba dvě hodiny, v šesti stupních nad nulou. Jiří Grauer s sebou vezl knížku Zmizelá Vltava. „Parádní zážitek. Vylezly staré bunkry, vorařské cesty jsou upravené tak, jako kdyby nebyly 50 let zatopené,“ popisuje.

Nadchla je bývalá vodní elektrárna, kde zůstala zachovalá i retardační propust podobná té budějovické u Dlouhého mostu. „Relativně velký jez je zhruba v půli toho úseku. Obrovské vodní dílo, které je celé zachovalé,“ říká Marvin.

Krajina působí, že takto vypadala vždy, až mohl vodák zapomenout, že ji vidí poprvé po 50 letech. „Jak se jede, člověku to tak připadá. Po letním suchu je půlka hladiny zarostlá plevelem, šťovíkem, vylézá kamenná navigace podél vody, ta původní z 19. století, kdy nákladní lodě proti proudu tahali koně,“ říká Marvin. Překvapila ho síla přírody. Jak hladina klesla, tak potůčky, co dřív přitékaly do Orlíku, si najednou opět prořezávají cestu měkkým bahnem. „Je to hezké…“

Autor: Václav Koblenc

19.10.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Barcelona, teroristický útok
AKTUALIZOVÁNO
1 22

Islamisté na videu oslavují katalánské útoky a hrozí Španělsku dalším terorem

Ilustrační foto.
3 10

Ženám s rakovinou chybí lék prodlužující život, v Česku už není hrazený

STAN slibuje učitelům navýšení platu, občanům vysokorychlostní železnice

Hnutí Starostové a nezávislí (STAN) zahájilo v Praze jednodenní programovou konferenci, na které řeší finální podobu svého volebního programu.

SLEDUJEME ON-LINE

Reorganizace, nebo konkurz? Věřitelé rozhodnou o budoucnosti OKD

Bude se těžit dál, nebo je konec? Odpověď na tuto otázku by měli dnes svým hlasováním dát ve známost věřitelé společnosti OKD, kteří se hned ráno sešli u Krajského soudu v Ostravě.

Po prezidentu Benešovi zbyl v Náměšti telefon

V rámci našeho 50dílného seriálu Poznáváme Česko se tento týden vydáme do míst, kam nebyl ještě před časem povolen vstup. Dnes se zaměříme na sídlo, ve kterém chtěl žít náš prezident, klášter, který po odchodu armád povstal opět z popela, a hřbitov, na nějž se zapomnělo.

Dvě třetiny školáků budou mít v dospělosti problémy s kostmi

/INFOGRAFIKA/ Vyžeňte děti na sluníčko a servírujte jim ryby, vyzývají lékaři české rodiče. Přišli totiž na alarmující věc: jen třetina českých školáků má dostatek vitaminu D. Ten se přitom do těla dostává právě ze slunečního svitu, ryb a mléka. Pokud ho děti nemají dostatek, hrozí jim v budoucnu závažné choroby. Například problémy s imunitou či špatný vývoj kostí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení