VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Jezdit po světě jde i zadarmo, říká cestovatelka Monika Borková

O cestování snila už odmalička. Na cestu za poznáváním světa se Monika Borková ze Zlína vydala hned po střední škole. Nejdřív odcestovala jako au pair do Anglie, poté se vydala procestovat svět. Jejím současným cílem je dostat se z Turecka do Irska za sto dní, aniž by za dopravu utratila jedinou korunu. Chce tak lidem dokázat, že k objevování světa není potřeba mít spousty peněz.

31.7.2015
SDÍLEJ:

Cestovatelka Monika BorkováFoto: Archiv M. Borková

Na vašem blogu jsem se dočetl, že jste ve dvaceti odjela za prací do Británie. Tehdy tedy začalo cestování?

V podstatě. Moje rodina nikdy necestovala, maximálně na Slovensko. Už jako malá jsem chtěla cestovat, ale nikdy mi to nepřišlo moc reálné. Po střední jsem nešla na výšku a u nás jsem nenašla práci. Tak jsem se sebrala 
a odjela jako au pair na osm měsíců do Anglie. Nakonec jsem tam zůstala pět let.

To zní, jako by se vám tam zalíbilo. Co vás tedy přimělo vydat se na cesty? Byla jste dokonce 
v Asii…

Já jsem samozřejmě cestovala i během těch pěti let. Byly to ale krátké výlety 
o dovolených. K tomu opustit Anglii jsem se rozhodla docela impulzivně. Bylo to tenkrát dost těžké období, řešila jsem osobní problémy, rozvedla jsem se se svou ženou. Jednoho dne jsem se vzbudila s kocovinou a zjistila, že jsem si zabookovala letenku do Bangkoku.

Takže jste se zkrátka sebrala a odjela?

Během čtyř měsíců jsem se zbavila všech závazků, práce, bytu, auta…

A cestujete tedy výhradně stopem? Jaké jsou zkušenosti? Jde stopovat všude?

Po Evropě výhradně stopem. Třeba v Asii jsem mezi ostrovy létala letadlem, jinak občas autobusy. Ono to není jenom o stopování, prostě obecně se snažím cestovat 
s velmi nízkými náklady. Chce to čas a trpělivost a člověk se dostane odkudkoli kamkoli. Mně nedělá problém čekat třeba čtyři hodiny, záleží na zemi. Třeba v Thajsku, tam vůbec nevědí, co je to stopování. Když jsem jim vysvětlovala, že nechci jet autobusem, tak mi na něj dávali peníze.

Jde vám primárně o to ušetřit, nebo stopujete kvůli jiným věcem? Setkávání se s lidmi? Nepředvídatelné situace?

V Asii bylo výhodnější jet autobusem, ale dělala jsem to kvůli tomu, abych zažila něco jiného, potkala jiné lidi… Vyloženě mě to strašně baví. Já se zajímám o místní lidi, vyhýbám se turistickým centrům. Klidně spím na zemi se šváby než v nějakém hotelu. Ráda třeba přijmu pozvání od lidí, kteří mě berou stopem.

Nyní chystáte velký projekt, chcete projet celou Evropou bez utracení jediné koruny za dopravu. Řekla byste o tom víc?

Zrovna jsem v polovině. Vyrazila jsem z Istanbulu, cílem je Dublin. Dávám si na to 100 dní a nechci utratit ani korunu za dopravu. Dále minimální náklady na ubytování. Jediné, za co utrácím, je jídlo a pivo. Zatím mám za 20 dní zdoláno 2500 km. Pokud by chtěl někdo mou cestu sledovat, může se podívat na můj blog: imondaroad.com

Co vás vedlo k tomu takovou cestu podniknout? Chcete to zkrátka dokázat nebo jde o to ukázat ostatním, že je možné cestovat bez utrácení?

Ukázat lidem, že se dá cestovat s minimem peněz. Zastávám názor, že je levnější cestovat, než být uvázaná na jednom místě, platit telefon, elektřinu, nájem, benzin a tak dále… Plus k tomu člověk získá tu svobodu.

Cestujete sama stopem, není to nebezpečné?

Neřekla bych. Osobně nemám zkušenost s nějakým problémem. Horší zkušenost než se stopováním mám z autobusu v Malajsii. Mám dva pasy, dvě karty od účtu a nosím u sebe stále padesát dolarů v hotovosti. Takže kdyby se něco stalo, mám pojistku. Zatím mi nikdo nic neukradl, akorát jednou se o to 
v Malajsii pokoušela opice.

Pochopil jsem, že byste chtěla lidi motivovat k tomu, aby více cestovali. Co se člověk během stopování naučí? Řekla byste, že vás ty roky nějak změnily?

Mně to změnilo hlavně 
v tom, že jsem trpělivější. Naučila jsem se poslouchat lidi 
a jejich příběhy. Zjistila jsem tak, že spousta problémů, které jsem dřív řešila, jsou 
v porovnání s tím, co se děje některým lidem, úplné nic. Ono jde o to, že když člověk nemá peníze, sníží svůj standard, co se komfortu týká. To dává prostor pro kreativitu. Člověk se pohybuje po úplně jiných místech a má mnohem větší šanci poznávat místní kulturu.

Mám pocit, že z toho slyším docela ucelenou životní filozofii. Shrnula byste nějak, co považujete na nejdůležitější?

Aby přestali přemýšlet 
o tom, co bude zítra. Žijte pro ten moment. Radši budu litovat toho, co jsem udělala, než toho co jsem neudělala.

Autor: Ivan Černický

Autor: Redakce

31.7.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

eet
6

EET: obchodníci s obuví mají strach ze sankcí a kontrol

Donald Trump
2 4

USA rozšířily možnosti pro deportace migrantů

Co je nepřijatelné? Večerní emaily nebo zdrobněliny v doméně

Lidé často v elektronické komunikaci podceňují pravidla slušného chování. Ať se jedná o emaily, esemesky nebo internetové diskuse. Jak na úřední mail?

Lidl dramaticky zvyšuje nástupní mzdu a srovnává platy v regionech

Praha - Diskontní řetězec Lidl zvýší od 1. března nástupní mzdu zaměstnanců v obchodech o 25 procent, ta tak dosáhne 23 333 korun při čtyřicetihodinovém úvazku. Průměrná mzda prodavačů a pokladních bude při stejném úvazku 24 897 Kč.

ODS půjde do sněmovních voleb s podporou Strany soukromníků

Opoziční ODS se dohodla na spolupráci se Stranou soukromníků před letošními volbami do Poslanecké sněmovny. Předseda ODS Petr Fiala o tom informoval poté, co dnes odpoledne spolupráci podpořila výkonná rada strany. Soukromníci by měli obsadit zhruba 40 míst na kandidátkách ODS, a to ve všech krajích. Podle Fialy svazek zabrání tříštění sil na pravicové straně politického spektra a posílí pozici obou stran do voleb.

DOTYK.CZ

Příjmy začínajících vědců jsou pod hranicí chudoby

V České republice je přibližně 25 tisíc doktorandů. Mnozí na začátku studia pomýšlí na vědeckou dráhu. Ve vědě je přitom čím dál víc důležitá mezinárodní spolupráce. Podle slov předsedkyně České asociace doktorandek a doktorandů Kateřiny Cidlinské však českým studentům současný systém nedovoluje být na této mezinárodní úrovni zcela konkurenceschopní.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies