VYBERTE SI REGION

Jurkovič, Mucha, Mahler. Nová poznávací stezka provede érou moderny

Mezinárodní projekt Moravské galerie v Brně a muzea MAK Wien zavede návštěvníky z Jihlavy přes Brno až do Vídně… Projít se rodným domem Josefa Hoffmanna, a poté o pár kilometrů dál zamířit do domu Gustava Mahlera. A nebo se z prohlídky Janáčkova domečku vydat do Jurkovičovy vily a na další blízká místa spojená s odkazy slavných skladatelů, designérů či architektů.

20.12.2013
SDÍLEJ:

Jurkovičova vila v Brně.Foto: Moravská galerie

Po místech spojených s nejvýznamnějšími osobnostmi, které v první polovině 20. století předurčily vývoj moderny, návštěvníky provede nová poznávací stezka. Má název Po stopách moderny ve spolupráci s Rakouským muzeem užitého/ současného umění ji 1. ledna 2014 pomyslně „otevře" Moravská galerie v Brně.

Památník Leoše Janáčka v Brně.Poznávací stezka vede z Jihlavy přes Brno do Vídně. „Propojuje místa spojená s příběhem jednotlivých uměleckých osobností, jimiž jsou například Josef Hoffmann, Dušan Jurkovič, Alfons Mucha nebo Leoš Janáček. Na každém ze zastavení se lidé mohou dozvědět více o tvorbě těchto umělců a zároveň nahlédnout do jejich soukromí a poznat místa, kde žili a pracovali," uvedla kurátorka projektu Martina Lehmannová.

Začíná se rodným domem Mahlera

Všechny se stezkou spjaté osobnosti propojuje místo narození či působiště: to se váže právě k prostoru jižní Moravy a Dolních Rakous. „První zastavení je v Jihlavě v Domu Gustava Mahlera, dále trasa pokračuje přes Brtnici s rodným domem a expozicí architekta Josefa Hoffmanna. V Ivančicích turisté najdou Památník Alfonse Muchy," uvedla Lehmanová.

Dům Gustava Mahlera v Jihlavě.V Brně jsou zastavení čtyři: Jurkovičova vila a vila Tugendhat, Památník Leoše Janáčka a Kabinet Josefa Hoffmanna v Uměleckoprů­myslovém muzeu. „Spojovacím článkem s Rakouskem je vídeňské muzeum s expozicí 
Wien 1900 nabízející pohled na převratný vývoj středoevropské kulturní scény na počátku 20. století. Kulturní dědictví chceme ukázat jako spojovací článek středoevropského prostoru," uvedl ředitel Moravské galerie Jan Press.

Projekt vznikal tři roky

Projekt Po stopách moderny vznikal tři roky – i ve spolupráci s Centrálou cestovního ruchu. „Stezku nabízíme cestovním kancelářím, chceme na jižní Moravu přivést co nejvíc návštěvníků. Zatím jsou k dispozici letáky, web www.postopachmoderny.cz, mobilní aplikace i komentované prohlídky," poznamenala ředitelka Centrály cestovního ruchu Zuzana Vojtová.

Peníze na projekt Po stopách moderny galerie čerpá z programu EU Evropská územní spolupráce Rakousko – Česká republika 2007 – 2013.

PO STOPÁCH MODERNY
- kulturní a muzejní poznávací stezka vedoucí jižní Moravou a severovýchodním Rakouskem

OSM ZASTAVENÍ: vila Dušana Jurkoviče, Památník 
Leoše Janáčka, vila Tugendhat a Kabinet Josefa Hoffmanna v Uměleckoprů­myslovém muzeu Moravské galerie (vše v Brně), dále rodný dům Josefa Hoffmanna v Brtnici u Jihlavy, dům Gustava Mahlera v Jihlavě, Památník Alfonse Muchy v Ivančicích a Rakouské muzeum užitého/současného umění (MAK Wien) s expozicí Wien 1900.

Autor: Markéta Stulírová

20.12.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Záchranné práce u hotelu Rigopiano, který zavalila lavina.
25

Klienti mají strach. Šéf hotelu žádal hodiny před lavinou o pomoc

Ilustrační foto.
4

Německá vláda chystá celoevropský systém mýtného

Fašistický převrat měl začít v Brně. Cíl? Totalitní stát podobný Itálii

Brno - Čtyřiaosmdesát let uplynulo v neděli od neúspěšného pokusu o fašistický převrat v brněnských Židenicích. Událost si na místě připomenou lidé v prvorepublikových uniformách.

Desátek už nestačí. Církvi mají pomoci vyšší příspěvky od farníků

Církvím v Česku sice začal stát v posledních letech vracet majetek, který jim od padesátých let minulého století zestátňoval komunistický režim, ale na druhou stranu nyní církvím postupně klesají státní příspěvky určené na jejich chod a dále budou klesat až k nule.

Motorový surf z Moravy dobyl svět, výroba se blíží továrnám formule 1

Holdujete surfování? Pak máte na českých rybnících problém. Ale jde to i bez mořského příboje. Brněnský inženýr Martin Šula vsadil na vývoj motorizovaného surfu, který si poradí bez vln. Dnes dominuje světovému trhu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies