VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kladno láká na dějiny hornictví

V sedmdesátých letech 18. století bylo Kladensko bezvýznamná zemědělská oblast. Krátce poté se stala střediskem průmyslové výroby. To přineslo obrovský příliv obyvatelstva. Kladno ale nebylo jen městem uhlí, nýbrž i městem železa. Obě odvětví zde mají dlouhou tradici, kterou je potřeba udržovat. Pomáhá tomu i naučná stezka z historie hornictví na Kladensku. Její jarní otevření se uskutečnilo v sobotu.

19.4.2010 1
SDÍLEJ:

Jarní procházka po naučné stezce začala v sobotu ve Vrapicích.Foto: Břetislav Kostka

Klub přátel hornických tradic s průvodcem a otcem myšlenky Jaroslavem Grubnerem před dvěma roky rozhodl o nové přírodně naučné trase, která zde chyběla. Jeho pravou rukou při budování této stezky byla Dagmar Šubrtová. Ti v sobotu přivítali havířů i turisty, kteří si přišli zavzpomínat na doby fárání.

Trasa sedmi kilometrů stezky má čtrnáct zastavení a mapuje celou oblast Cvrčovic a Vrapického údolí, kde bylo v roce 1772 nalezeno uhlí.

Obrovským koníčkem Jaroslava Grubnera, bývalého horníka je historie hornictví. „Od patnácti let jsem spojený se šachtami, kde jsem se vyučil a celou dobu fáral. Začínal jsem na dole Zápotocký a pak jako záchranář jsem se dostal na všechny ostatní,“ řekl bývalý horník.

Poučné vyprávění začíná na vrapickém hřbitově u hrobu prvního soukromého těžaře Václava Černého z Buštěhradu, který ve své době konkuroval buštěhradské vrchnosti. Další zastavení je oblast s nalezištěm žraločích zubů. Výklad pokračuje u dolů Ludvik a Naděje, dále pak u prvního hlubinného dolu Josef z roku 1807 s hloubkou šedesát metrů.

Kudy vede trasa

„Důl Ludmila byla nešťastná jáma s velkým množstvím vody a málo uhlím, naopak nejkvalitnější uhlí bylo v dole Marie Antonie, kde se těžilo až do roku 1891. Projdeme dál bývalou uhelnou vlečkou a po trase neopomineme výhledy na nekrásné pohledy na buštěhradskou haldu, naopak oku bude lahodit pohled na horu Říp a v zimních měsících na zasněžené pláně Krkonoš. Trasu ukončíme u čabárenských rybníků, kde je po dlouhé cestě jediná šance na občerstvení. Chodím tuto trasu se školami, ale i s havíři,“ doplnil průvodce.

Těžní věž dolu Michael slavila sto let. Podle slov Jaroslava Grubnera pořád stojí, ale je nutná oprava. Musí se investovat nějaká koruna, jinak spadne. Věž je zapsaná na seznamu ohrožených památek. U dolu Theodor se zase neobyčejně rozrůstá skládka a začíná strašit celé okolí, ale prý se sem vozí jen ekologický materiál.

Poslední důl, který těžil, byl Schoeller u Libušína. V roce 2001 tam došlo k nešťastné události, když při výbuchu metanu zahynuli čtyři horníci. O rok později z dolu vyjel poslední vůz uhlí. Tím byla ukončena těžba uhlí v kladenské pánvi.

Autor: Robert Božovský

19.4.2010 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
2 5

Češi porážejí Němce i Slováky. V hustotě benzínových pump

Marine Le Penová a Emanuel Macron, favorité voleb
AKTUALIZOVÁNO
46 16

Volby ve Francii: Do druhého kola postupují Macron a Le Penová

Do Evropy míří nová značka aut

Už za dva roky by do Evropy měly dorazit vozy nové automobilky. Jmenuje se Lynk & Co a chce lákat na auta s doživotní zárukou.  

Stát chce výrazně zpřísnit držení nebezpečných biologických látek

Vředy, ze kterých vytéká zapáchající tekutina. Horečka, zvracení, bolest na hrudi a pak dušení. Takové účinky by mohla mít biologická zbraň šířící bakterie sněti slezinné. Nejpozději do dvou dnů po jejím vdechnutí by člověk zemřel.

Zeman a Drahoš zahájí sběr podpisů za svou kandidaturu

Prezident Miloš Zeman dnes zahájí sběr podpisů za svou opětovnou kandidaturu. Podrobnosti o podpisové kampani na dopolední tiskové konferenci oznámí jeho manželka Ivana, kterou Zeman určil za šéfku svého volebního týmu.

ČEZ už dlouhodobě s dětmarovickou elektrárnou nepočítá

Do deseti let by měla skončit elektrárna Dětmarovice. Počítá s tím vedení českého energetického gigantu – skupiny ČEZ, který chce v rámci celé České republiky do roku 2035 odstavit výraznou část kapacity uhelných zdrojů v tuzemsku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies