VYBERTE SI REGION

Komu nestačí lyže, může vyzkoušet člun

Ze sněhu na cestách je špinavá břečka. Na svazích horských středisek se povalují více či méně zdatní lyžaři. Ti, kteří prohráli boj s leností, a na lyže se jim nechce, však nemusí promrhat celý den doma zaboření do pohodlných křesel. Načaté ráno, dopoledne nebo odpoledne se dá strávit akčně a neotřele. Třeba na dráze snowtubingu ve Velkých Karlovicích.

6.2.2011
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Shutterstock.com

„Mám strach, běž první,“ říká mi u vleku kamarádka. V ruce drží gumový kroužek, ke kterému je lanem připevněný člun. Poté, co vidíme malé děti, které se neohroženě vrhají do sněhového koryta, se trochu zastydíme. „Když ony, tak proč ne my?“ bleskne nám hlavou.

Nasedám do barevného kruhu poblíž vleku, jenž mě má vyvézt na kopec. To by šlo, pomyslím si, když můj člun stoupá na vrchol a já se můžu kochat krajinou, lyžaři a vším možným. Dobře, občas se některý ze člunů uvolní a je na neohroženém vlekaři vrhnout se zachránit pasažéra i za cenu svého života. Přeháním… je ale pravdou, že se z mladíka zapojujícího čluny k vleku stává otloukánek, když mu téměř každý „sjezdař“ kopne do nohou.

Gumová duše pro dobrou náladu

Zpátky k jízdě. Konec vleku je náhlý. Překonávám kopeček, člun se odepíná a já mířím vstříc dráze. Zatočím se jednou, dvakrát, jedu pozadu, bokem, čelem. Člun se natřásá a občas se nebezpečně přiblížím k vrcholku sněhového koryta. Pro okolní pozorovatele se to možná zdá přehnané. Zas tak velkou rychlost čluny nemají. Když se ale člověk posadí přímo do něj, je to adrenalin.

Po několika zatáčkách a otáčkách trať končí. Stejně náhle jako začíná. Občas některý z člunových jezdců překoná dolní zátarasu v podobě sněhové kopy. Pokud je rozjetý opravdu pořádně, o několik sekund později mává svým drahým z blízkého potůčku. To se ale nestává. Dojezd je celkem bezpečný. Pokud se ovšem jezdci stihnou vypakovat z malého plácku dříve, než je dohoní další neohrožený sjezdař.

Většinu lidí pak víc než samotný sjezd přemůže smích. Postupně si do člunů nasedají kromě dětí i jejich rodiče. Zabaví se celá rodina. Kdo by přitom řekl, že k dobré náladě stačí sjet kopec na gumové duši.

Upřímně musím přiznat, že absolvovat dráhu jen jednou rozhodně nestačí. Nic se ale nemá přehánět. Pro přecitlivělé jedince by pár jízd znamenalo nějakou dobu bez sezení. Bohužel pro ně nejsou totiž dna člunů polstrované.

Autor: Iveta Barabášová

6.2.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Martin Svoboda: Za jedovatý alkohol má být potrestán výrobce, ne prodejce

/ROZHOVOR/ Když v září 2012 pacient havířovské nemocnice řekl lékařům, že oslepl po vypití alkoholu, který koupil jeho bratr ve stánku pod náměstím TGM v Havířově-Šumbarku, byl to stánek, kde byl provozní Martin Svoboda a kde šťárou policie, hygieniků a celníků začala metylová kauza, která zasáhla celou republiku a dokonce překročila její hranice.

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies