VYBERTE SI REGION

Koupání v pískovnách svědčí vzácné přírodě

Jižní Čechy – Na plážích pískoven se daří ohroženým druhům, zjistili jihočeští vědci.

13.7.2016
SDÍLEJ:

Klid u vody.Foto: Deník

Koupejte se, rozprostřete deky a sluňte se, nechte děti plácat na břehu bábovičky, projeďte se na kole, vydejte se hledat kešky, takový vzkaz mají jihočeští vědci pro všechny, kdo si k rekreaci oblíbili pískovny. Právě koupání a další přiměřené aktivity lidí podle jejich zjištění prospívají desítkám ohrožených druhů živočichů a rostlin.

„Zkoumali jsme cepské pískovny nedaleko Suchdola nad Lužnicí, kam se chodí koupat spousta lidí. Právě na oblíbených plážích a pro srovnání i v místech, kam lidé příliš nechodí, jsme sbí᠆rali bezobratlé živočichy, všímali si, jaké rostliny tu rostou. A zjistili jsme, že vzácné druhy se v daleko větší míře nacházejí právě tam, kde písečný povrch lidé pravidelně narušují," při᠆bližuje člen vědecké skupiny Robert Tropek působící na Přírodovědecké fakultě Uni᠆verzity Karlovy v Praze a v Biologickém centru Akademie věd ČR v Českých Budějovicích.

Mnohé ohrožené druhy potřebují ke svému životu holý písek. Ten dříve pomáhaly udržovat povodně, požáry a jiné pohromy, v dnešní člověkem zkrocené přírodě jsou ale takové události výjimkou. Písky pak bez narušení člověkem zarůstají a vzácní živočichové i rostliny z nich mizí.

Jak doplňuje další z členů výzkumného týmu Jiří Řehounek z ekologického sdružení Calla, udržet vhod᠆ný biotop pro ohrožené dru᠆hy mohou právě volnočasové aktivity lidí. „Ideální je koupání jen s minimálním zázemím, když se někde lidé pohybují víc, o kousek dál méně nebo vůbec. Vznikne tak mozaika různě narušených písků, kde si každý organizmus najde vyhovující prostředí."
(boxík) vhodné aktivity: Prostředí pro pískomilné druhy pomáhá udržet koupání, ale i turisté, cyklisté, někde i motokros.

Jsou ohrožení, málokdo z laiků je zná, až ve stovkách kusů ale prosperují tam, kde bychom je snad ani nečekali. Řeč je o hmyzu, pavoucích, obojživelnících, ptácích i vegetaci, kteří jsou doma v pískovnách, kde se v létě koupe spousta lidí. Jak zjistili vědci, právě pohyb lidí totiž pomáhá nahradit dnes už vzácné přírodní procesy a udržet vhodné prostředí pro vzácné druhy.

„Na takových místech žije například pavouk slíďák břehový, hnízdí tu kulík říční, má ovšem tak nenápadná hnízda, že je třeba dávat pozor, kam šlapeme. Potkat tu můžete i mravkolva běžného, který vystupuje v kapitole Ťutínek a Neviňátko ve Ferdovi Mravenci," přibližuje Jiří Řehounek z ekologického sdružení Calla. „Hojné jsou i samotářské včely, z obojživelníků takové lokality svědčí ropuše krátkonohé nebo blatnici," dodává další člen vědeckého týmu Robert Tropek.

„Naopak nejméně pestrý život je v konvenčně rekultivovaných plochách s borovou monokulturou. Když se rozroste, vzácné druhy tu vyhynou nebo se přesunou na jiné lokality s volným pískem," vysvětluje biolog.

I proto je podle odborníků žádoucí, aby se v pískovnách v rozumné míře pohybovali lidé a bránili tak jejich nadměrnému zarůstání. „Koupající se rekreanti nemají na prostředí takový vliv, aby ho zničili, naopak chození v písku, opalování a hry dětí jsou tou správnou aktivitou. Dobrý je i geocaching, kdy ekologové kešky ukrývají právě do míst, kde je pohyb lidí žádoucí. V určitých lokalitách může prospět i rozumně plánovaný motokros," naznačuje Robert Tropek s tím, že v místech, kde by naopak lidé mohli obyvatelům pískoven škodit, před vstupem varují zákazové cedule.
Po zjištění odborníků o přínosu koupání je možné, že popularita pískoven ještě vzroste. Veselská rodačka Helena Vondrášková na ně nedá dopustit již nyní.

„Pískovny jsou naším oblíbeným místem ke koupání, z domu to máme blízko. Znám je od jejich vzniku. Jako děti jsme se chodili koupat do řeky Lužnice, kde bylo více vody než v Nežárce. Tehdy se v Lužnici těžil písek, proto byla čistá. Pak nás začaly lákat pískovny, ale v té době kvůli těžbě písku byly hodně hluboké. V současnosti se břehy svažují pozvolna, a proto se zde mohou ráchat i děti," zmiňuje přednosti veselské pískovny. Voda je v ní příjemně teplá i čistá.

V současné době se ve veselských pískovnách na dvou místech znovu těží. Práce potrvají ještě zhruba tři roky a skončí rekultivací důlního prostoru. Lidé tím pak získají další místo k rekreaci. Jednatel těžební firmy Jiří Slabý pro Táborský deník uvedl, že v plánu mají i rekonstrukci nedaleké budovy, která by mohla sloužit jako ubytování pro rybáře. Stěrkopísek firma těží po levém břehu Lužnice směrem k Horusicím, takže koupání v pískovně není teď nijak omezeno.

Na Táborsku lidé v létě využívají ještě jednu pískovnu, a sice v Roudné, mezi Soběslaví a Planou nad Lužnicí.

Autor: Redakce

13.7.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš.
15 18

Poslanec ČSSD chce od Babiše vědět, kde vzal peníze na dluhopisy

Platforma Bez komunistů.cz. uspořádala v Praze shromáždění k odkazu Jana Palacha.
3 3

Na památku Palacha, v den jeho smrti, si lidé zapalovali svíčky

AKTUALIZOVÁNO

Podívejte se na pustý stadion před zbouráním. Nástupce je ve hvězdách

Nadšený řev fanoušků vítězného týmu se rozléhal brněnským zimním stadionem za Lužánkami, když domácí hokejisté Rudé hvězdy, dnešní Komety, poprvé doma před Brňany přebírali mistrovský titul. Tehdy se psal rok 1957 a stadion měl za sebou deset let fungování a před sebou ještě mnoho radosti i smutků fanoušků brněnských hokejistů. Nyní, sedmdesát let od slavnostního otevření stadionu, už na něj odkazuje jen název zastávky hromadné dopravy. Slibovaná nová aréna je v nedohlednu.

Obamovi balí, prezidentští úředníci vyklízejí Bílý dům

Odcházející americký prezident Barack Obama se loučí s Bílým domem, v němž jako hlava státu bydlel osm let. Oficiální akce, projevy a tiskové konference má za sebou a dnes je jeho program podle poradců volnější, byť Bílý dům ještě neopouští. Hlavou státu je do pátku 12:00 místního času (18:00 SEČ), kdy složí přísahu jeho nástupce Donald Trump.

AKTUALIZOVÁNO

Lavina na italský hotel spadla, když už hosté měli sbaleno

Řím - Hosté italského hotelu Rigopiano měli v okamžiku pádu ničivé laviny sbalené kufry a budovu na úpatí pohoří Gran Sasso se chystali opustit. Museli ale počkat, dokud sněžný pluh neodstraní sníh, který zablokoval přístupovou cestu. Italskému listu La Repubblica to dnes řekl Quintino Marcella, přítel a zaměstnavatel jednoho ze dvou přeživších, kuchaře Giampiera Pareteho, který byl v hotelu s rodinou na dovolené.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies