VYBERTE SI REGION

Krnovan se vypravil jako turista poznat Černobyl

Tomáš Herentin z Krnova patří k prvním turistům, kteří byli v radioaktivní zóně Černobylu.

2.5.2016
SDÍLEJ:
Fotogalerie
54 fotografií
Černobyl láká fanoušky adrenalinové turistiky tajemnou atmosférou zakázané zóny. Mezi prvními přivezl v roce 2007 autentické fotografie z Černobylu Tomáš Herentin z Krnova.

Černobyl láká fanoušky adrenalinové turistiky tajemnou atmosférou zakázané zóny. Mezi prvními přivezl v roce 2007 autentické fotografie z Černobylu Tomáš Herentin z Krnova.Foto: Tomáš Herentin

V těchto dnech si připomínáme třicáté výročí havárie jaderné elektrárny, při které se z ukrajinského Černobylu radioaktivní mrak šířil do celé Evropy.

PRVNÍ PRŮKOPNÍCI ČERNOBYLSKÉ TURISTIKY

V roce 2000 byl na nátlak západoevropských zemí v Černobylu odstaven poslední reaktor. Někteří zaměstnanci v uzavřené radioaktivní zóně ale dál pracují na likvidaci havárie a monitoringu. Z exkurzí do uzavřené radioaktivní zóny se dnes stala nová forma adrenalinové turistiky.

Mezi prvními odvážnými turisty, kteří přivezli z Černobylu neuvěřitelné zážitky a autentické fotografie z uzavřené zón, patřil Tomáš Herentin z Krnova. O dobrodružné výpravě, kterou podnikl v roce 2007, vyprávěl na své krnovské přednášce.

JAK SE TAM DOSTAT

„Okolo elektrárny jsou vyznačeny dvě zóny, a to deseti a 30kilometrová. Ve vnitřní zóně platí úplný zákaz pohybu s výjimkou exkurzí a zaměstnanců. Já jsem tehdy získal od jednoho českého cestovatele kontakt na zaměstnance elektrárny, který dokáže díky svým známostem zajistit cizincům speciální povolení ke vstupu.

Tehdy v komplexu elektrárny pracovalo na tři tisíce lidí. Přestože jsme se s naším průvodcem sblížili, nikdy nám neprozradil, na čem konkrétně v Černobylu pracuje. Jen tvrdil, že práce není náročná, že si chodí do zaměstnání spíš odpočinout," vysvětil Herentin, jak se do Černobylu dostal.

Za nejzajímavější místo z celé cesty považuje mrtvé město Pripjať, ve kterém před černobylskou havárií žilo přes 40 tisíc lidí.

PRIPJAŤ, MĚSTO DUCHŮ

„Bylo to na svou dobu mimořádně moderní město. Měli jeden z prvních supermarketů v Sovětském svazu. Dnes jsou tam opuštěné hotely, bazény, sportoviště, školy i školky a dokonce je tam lunapark s obřím ruským kolem, který měl být slavnostně otevřen v květnu 1986, ale reaktor vybuchl o týden dřív.

Ve školkách a školách měli celodenní provoz, aby tam mohly přespat děti zaměstnanců elektrárny, když rodiče šli na noční směnu. Jsou tam tisíce prázdných bytů v takovém stavu, jak je obyvatelé před lety ve spěchu opustili. Řekli jim, že je to nácvik evakuace, ať si s sebou vezmou jen doklady a šperky.

Ti lidé se tam už nikdy nevrátili a jen zvláštní komando přijelo postřílet domácí zvířata. Dnes už se do Pripjati odvažují první turisté a někteří ukrajinští bezdomovci tam začínají rabovat," popisuje tajuplnou atmosféru Herentin.

PŘÍRODA SE RYCHLE VZPAMATOVALA

Odvážného turistu, který získá povolení ke vstupu do zakázané zóny, nejdřív čeká poučení, kde se může pohybovat bez obav, kde se vystavuje riziku radiace a co se smí fotit a co ne.

„Dekontaminované bezpečné koridory vedou po hlavních silnicích, do bytů můžeš na vlastní nebezpečí, ale před přírodou nás všichni důrazně varovali, přestože vypadá normálně a žije tam plno zvířat, třeba ptáci a lišky. V nádržích nikdo neloví ryby, takže tam žijí hejna obřích třímetrových sumců," popsal Herentin výlet do radioaktivní oblasti.

VRACÍ SE I LIDÉ

„Při odchodu ze zóny každého návštěvníka sjedou dozimetrem. Zdravotníci v nemocnicích u rentgenu pracují v prostředí kolem 35 mikrorentgenů, v Černobylu se obvykle pohybuješ v hodnotách kolem 45. Kolem sarkofágu jsou ale tak vysoké hodnoty, že i pracovník ve speciálním skafandru se tam smí pohybovat maximálně patnáct minut.

Ve vnější zóně je dědina, do které se starší lidé po havárii vrátili. S některými jsme mluvili. Na život si nestěžují, protože dostávají finanční dávky a vozí jim nezávadné potraviny. Působí tam už pololegálně dekontaminační firmy, které v okrajových částech zóny asi za 200 dolarů dokážou vyčistit libovolný dům, aby byl jakž takž obyvatelný," uzavřel své povídání Tomáš Herentin.

Autor: František Kuba

2.5.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Úroveň technického vzdělání podle šéfů strojírenských firem klesá

Praha - Úroveň technického vzdělávání se podle 60 procent ředitelů strojírenských firem za posledních deset let zhoršila. Pesimističtější byli v průzkumu mezi 285 podniky šéfové velkých společností. Vyplývá to z průzkumu analytické společnosti CEEC Research, jehož výsledky mají média k dispozici. Kompletní data budou zveřejněna v úterý na konferenci Budoucnost technického vzdělávání na ministerstvu školství.

Pomníček připomene automobilovou honičku StB a zakladatelů Charty

Praha - Automobilovou honičku Václava Havla a Pavla Landovského se Státní bezpečností, když 6. ledna 1977 ujížděli s prohlášením Charty 77 a seznamem podpisů k poštovním schránkám, má v Praze 6 ztvárnit dočasný pomníček. Instalován bude v Gymnazijní ulici, která ústí do Evropské ulice, tedy v místě, kde byli zatčeni. Slavnostní odhalení se uskuteční 5. ledna, v předvečer 40. výročí události, řekl novinářům náměstek Ústavu pro studium totalitních režimů Ondřej Matějka, který krátkou uměleckou instalaci na místě paměti chystá.

Anonym ohlásil bombu na pražském hlavním nádraží, vlaky nejezdily

Praha - Policie v sobotu večer kvůli anonymní hrozbě bombou vyklidila pražské hlavní nádraží. Železniční doprava byla na víc než hodinu zastavena. Metro svou stanicí na nádraží projíždělo. Policie bombu nenašla, po původci anonymního telefonátu pátrá. Médiím to řekl mluvčí pražské policie Jan Daněk.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies