VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Krušné hory protíná 600 kilometrů cyklotras

Na cyklostezkách v kraji už je rušno. Labská stezka bude mít nové značení i povrch. Další úseky trasy podél Ohře jsou v přípravě.

19.5.2015
SDÍLEJ:

Cyklista na stezce u Horního Jiřetína.Foto: DENÍK/Oldřich Hájek

Cyklisté si letos v Ústeckém kraji přijdou na své. V Krušných horách svou první sezonu zahájí nový cykloregion, který propojuje Krušnohorskou magistrálu s cyklotrasou Saská středohoří v německém příhraničí. Nová síť nabízí skoro šest set kilometrů tras.

Propojení přes hranice

„Teď se nám podařilo propojit dálkové cyklotrasy na české a německé straně, které sousledně kopírují hranici. Postaveny jsou i přeshraniční propojky," říká krajský radní pro cestovní ruch a regionální rozvoj Jan Szántó.

Cyklisté na Labské stezce.Krušnohorská magistrála vede podél česko-německé hranice po hřebeni Krušných hor. Z Děčína se vine přes Klíny, Měděnec a Klínovec. Končí v Božím Daru v Karlovarském kraji.

„Ve spolupráci s Karlovarským krajem připravujeme rozšíření cykloregionu na celé území Krušných hor. V Chebu se magistrála napojí na cyklostezku podél Ohře," dodává Jan Szántó.

S Libereckým krajem chce Ústecký kraj spolupracovat na vzniku podobného cykloregionu v oblasti Lužických hor. Pracovní název je Krajinou podstávkových domů na kole.

Labská stezka je nejnavštěvovanější

Kromě krajské samosprávy do cyklostezek investují také města a obce. Dotace využívají většinou z evropských fondů. Peníze z EU pomohly v minulosti při stavbě Labské stezky, která je v Ústeckém kraji nejnavštěvovanější. Turisté se na ní letos dočkají nového značení a informačních tabulí. Na některých místech dělníci opravili povrch.

Podél Ohře je trasa vyznačena a bez větších obtíží průjezdná. Liší se ale její kvalita.

„Dokončení celé cyklostezky Ohře v požadovaných parametrech je dlouhodobá záležitost. Výběrové řízení na zpracovatele projektové dokumentace první etapy kraj vypsal začátkem dubna," vysvětluje mluvčí Ústeckého kraje Lucie Dosedělová.

Přibydou úseky podél Ohře

Hotový je úsek mezi Kláštercem a Kadaní na Chomutovsku, v Žatci a Lounech. „Trasa vede po zpevněných účelových komunikacích nebo silnicích s minimálním provozem," upřesňuje mluvčí.

Ústecký kraj bude zajišťovat výstavbu stezky Ohře mimo území větších měst. V první etapě se má stavět úsek mezi Žatcem a Nechranickou přehradou, Březnem a Louny, Nechranicemi a Kadaní, Terezínem a Litoměřicemi.

Vedle Labe, Ohře a Krušných hor se cyklisté mohou vydat i na cestu podél Ploučnice na Děčínsku. Do Národního parku České Švýcarsko je vstup pro cyklisty omezen.

Cykloregion Krušné hory
Propojuje nadregionální cyklotrasy v česko-německém příhraničí Krušnohorskou magistrálu s číslem 23 a jednu z nejvýznamnějších dálkových cyklotras v Německu Saské středohoří. Na dvanácti místech dvě cyklotrasy spojují nové propojky. Jejich struktura připomíná žebřík. Cyklisté tak mohou lehce přejet z české strany na německou. Celkem je v cykloregionu asi 600 km lehkých i náročnějších tras. V Děčíně se Krušnohorská magistrála napojuje na Labskou stezku. Více informací, tipy na výlety a návrhy tras najdete na www.krusnehorynakole.cz.

Labská stezka
Se svými 1 270 kilometry je evropským cykloturistickým fenoménem. Pod číslem 2 vede přes území Královehradeckého, Pardubického, Středočeského a Ústeckého kraje, odkud pokračuje do Německa. Končí v Hamburku. V Ústeckém kraji leží 96 kilometrů. Trasa vede přes Štětí, Litoměřice, Ústí nad Labem, Děčín a Dolní Žleb. Prochází Českým středohořím, Labskými pískovci, ale i městy s bohatou vinařskou tradicí. Do konce května budou na Labské stezce dokončeny dva dílčí úseky, které dosud nebyly ve vyhovujícím stavu. První je úsek Těchlovice Jakuby mezi Ústí n. L. a Děčínem, druhý od MVE Litoměřice na Třeboutice.

Cyklostezka Ohře
Po napojení na Karlovarský kraj nabídne spojnici od pramene Ohře až po soutok s Labem (Bavorsko 57 km, Karlovarský kraj 95 km, Ústecký kraj 137 km). Pod číslem 6 vede v Ústeckém kraji od Perštejna u Klášterce nad Ohří rovinatým územím podél řeky Ohře až do Litoměřic. Kvalitní asfaltový povrch je například v úseku Klášterec n. O. Kadaň, Doksany Brozany, v Žatci a Lounech. Ústecký kraj je ale ve stavbě cyklostezky pozadu. Třeba mezi Žatcem a Nechranicemi trasa zatím vede po rozmlácené polní cestě, stavba se teprve připravuje. Někde se cyklostezka stavět nebude, využijí se pro ni méně frekventované úseky silnic nižších tříd.

Cyklostezka Ploučnice
Zhruba 17 kilometrů dlouhou cyklostezku Ploučnice najdete na mapě pod číslem 15. Cyklostezka má nadregionální charakter, spojuje Ústecký a Liberecký kraj. Začíná v Děčíně na spojnici s Labskou stezkou, prochází údolím řeky Ploučnice směrem na Benešov nad Ploučnicí, Františkov nad Ploučnicí a Starý Šachov, kde přechází do Libereckého kraje. Její výstavba stála zhruba 100 milionů korun. Slavnostně byla otevřená v květnu 2014.

TIPY NA VÝLET: Koupejte se v krásné přírodě, ochutnejte domácí sýry…

Vodní nádrže v Krušnohoří

Délka: 29 km, Čas: 1 hodina 52 minut, Stoupání: 636 m

Trasa vede krásnou přírodou Krušných hor převážně po upravených stezkách. Od unikátní pilířové nádrže Fláje vyrazte směrem na Mikulov. Projedete Českým Jiřetínem, protnete německou hranici a zamíříte do městečka Cämmerswalde, kde se nachází zahradní muzeum vysloužilých dopravních letadel a zahradní železnice. Poté sjedete k německé nádrži Talsperre Rauschenbach. Za českou hranicí následuje ostřejší stoupání, které vás dovede zpět k flájské hrázi.

Na kole podél Ploučnice

Délka: 18 km, Čas: 1 hodina 32 minut, Stoupání: 303 m

Vyjedete-li z Děčína, můžete navštívit místní zámek s výbornou palačinkárnou a kavárnou. Podél řeky Ploučnice projedete úchvatnými Soutěskami. V Benešově nad Ploučnicí se můžete zastavit v zámku přímo na náměstí. Zámecká zahrada je přístupná celý den. Když před Starým Šachovem odbočíte a zajedete do Merboltic, uvítá vás kozí farma Pod Strážným vrchem s výbornými sýry.

Hora Svatého Šebestiána

Délka: 34 km, Čas: 2 hodiny 25 minut, Stoupání: 710 m

Cyklotrasa startuje z centra Hory Sv. Šebestiána, vede osamělou krajinou po šotolinových cestách, ale nevyhne se rušné silnici s hustým provozem. Trasu obklopují horské lesy. Vede okolo vodního díla Křímov, kde můžete podrobně prozkoumat hráz, Novodomského rašeliniště i přes vodní nádrž Kamenička se zachovalou historickou hrází. Nachází se 8 km severozápadně od Chomutova v bočním údolí říčky Chomutovky.

Autor: Iveta Piknová, ČTK

19.5.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Kandidát na prezidenta Jiří Drahoš
17 7

Median: Drahoš by ve druhém kole prezidentské volby porazil Zemana

Afričtí uprchlíci na ostrově Lampedusa. Prostředky na jejich život si pro sebe inkasovala italská mafie.
1

Libyjští pašeráci lidí cpou do lodí rekordní počty uprchlíků

Krev v mobilech? Suroviny pro baterie se těží v drastických podmínkách

Věděli jste, odkud pochází suroviny pro mobily, notebooky, nebo televize? Přichází totiž nová doba železná. O kontrolu nad těžbou a obchodem s kovy, ze kterých se vyrábí plošné spoje do elektronických přístrojů, se vedou tvrdé boje, na jejímž počátku jsou zubožené děti v afrických dolech a na konci spokojení uživatelé se smartphony. Z celosvětového byznysu profituje Čína, zásoby ale nejsou nekonečné.

Zeman má dalšího soupeře. Pana Škodu Vratislava Kulhánka

Miloši Zemanovi přibývají silní soupeři. Vedle bývalého předsedy Akademie věd ČR Jiřího Drahoše je to Vratislav Kulhánek, bývalý šéf mladoboleslavské Škody Auto. Jako prezidentského kandidáta ho zítra představí Občanská demokratická aliance podnikatele Pavla Sehnala.

DOTYK.CZ

První světovou válku roznítil nedomrlý intelektuál, který dožil v Čechách

Jeho kulka rozpoutala válku, které podlehlo 40 milionů nešťastníků. Sarajevský atentátník Gavrilo Princip byl bystrý chlapec, v Srbsku dodnes obdivovaný – jmenují se po něm ulice a náměstí. Ovšem mučedníkem se nestal, v době atentátu byl totiž nezletilý a tudíž nemohl dostat oprátku. Princip dožil v Čechách, v terezínské pevnosti, kde jeho tělo rozežírala tuberkulóza a duši sžírala samota i zlé zprávy o válečném osudu jeho milované země.

Stížností na zubaře přibývá, lidem vadí špatná čeština a drahé služby

Jsme zahlceni stížnostmi od pacientů, hlásí Česká stomatologická komora. Každý měsíc jich prý dostanou několik. Stížnosti směřují hlavně na kolegy z cizích zemí. Důvody: zubaři nerozumí dobře česky, další lidem nutí příliš drahé výkony. U některých lékařů se navíc provalilo, že nemají specializaci, kterou uvádějí na vizitce. To by mělo skončit, slibují stomatologové.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies