VYBERTE SI REGION

Léto láká do sedla. Turistika na koni má své kouzlo a nemusí být náročná

Stovky kilometrů stezek, zastávky určené pro občerstvení i nocování a hlavně krásná příroda. Projíždět krajinou na koňském hřbetě obnáší trochu jiné nároky než cestování prostřednictvím jiných dopravních prostředků. Parta lidí v čele s vedením obce Královice se před osmi roky rozhodla, že připraví jezdcům na koních pro turistiku lepší podmínky. Dnes existuje v kraji téměř tisíc tři sta kilometrů jezdeckých stezek.

31.7.2013
SDÍLEJ:

Turistika na koni má své kouzlo a nemusí být náročná... Foto: Shutterstock

Několikahodinová vyjížďka, ale také i výlet trvající týden. To vše se dá podniknout na jezdeckých stezkách. Koně pro turistiku nemusíte přímo vlastnit. Existují i ranče, které koně zapůjčí. S klienty seznámenými se základy jízdy pak průvodci vycházejí i na dlouhé vyjížďky krajinou.

Kromě koně a mapy je třeba předem domluvit ubytování a ustájení na rančích, jež se do projektu zapojily. Mapy mohou zájemci zakoupit většinou právě na některých z nich a trasy se dají vyhledat i na internetu.

Starosta obce Královice Luděk Šofr, který se jezdecké turistice také věnuje, popisuje, jak takový jezdecký čundr může vypadat: „Někdy vyjíždíme přímo z nedalekých stájí, jindy zase koně nejdříve někam popovezeme. Oblíbené je třeba Rakovnicko. Jedeme čtyři pět hodin, zastavíme se někde na jídlo, večer máme domluveno s kamarády, že nám přivezou stany a přenosnou ohradu s elektrickým ohradníkem, v níž jsou koně přes noc."

Stezka Sever jih

Propojení Středočeského kraje s Ústeckým a Jihočeským. To se podařilo vybudováním koňské stezky Sever jih, která navazuje na severu na Polabskou jezdeckou stezku, která vznikla v roce 2005. Ve stejném roce pak koňáci z okolí Královic přišli s myšlenkou vzniku Středočeských jezdeckých stezek. Obec Královice u Slaného pak pomohla s přípravou úseku, a to z Liběšic do Doks u Kladna. Další úsek pak navazuje na stezky v Jihočeském kraji. V roce 2007 pak začala vznikat trasa od Blažimi u Slap k Golčovu Jeníkovu, jež je dlouhá 140 km.

Obec Královice je garantem stezek. Starosta přibližuje počáteční plánování: „Rozdělili jsme si jednotlivé úseky. Každý z nich měla na starost jedna konkrétní osoba. Na přípravách se podíleli koňáci z okolí a spolupracovali jsme i s garanty z ostatních krajů." Celkem projekt Středočeských jezdeckých stezek stál přes tři miliony korun, z nichž kromě značení byly zaplacené i speciální mapy a informační tabule.

Již při vymýšlení tras přihlíželi jejich autoři k využití blízkých rančů a hlavně polních a lesních cest, které jsou pro jezdce na zvířatech mnohem bezpečnější a pro nohy koní i příjemnější. „Ke značení cesty musel vždy dotyčný získat i souhlas vlastníka pozemku," dodává Luděk Šofr.

V mapách jezdeckých stezek jsou zakresleny nejen trasy, ale i také možnosti ustájení koně, ubytování a občerstvení jezdce, úvaziště a podobně. Nechybí ani připojené kontakty na veterináře, kováře či sedláře. Kromě toho upozorňují i na riziková místa, například se zvýšenou frekvencí dopravy, kde je třeba koně vést. Nechybí samozřejmě ani upozornění na zajímavá místa.

Zapojení desítek lidí

Hlavními koordinátory přípravy jezdeckých stezek byli Oldřich Špurek a Miroslav Matas. Strávili mnoho času a spotřebovali mnoho energie na shánění lidí, kteří vytipují trasy a nechají se vyškolit na jejich přípravu. Miroslav Matas popisuje: „Sehnali jsme padesát osob, které se nechaly vyškolit od Klubu českých turistů. Každému pak ještě minimálně dva další museli s uskutečněním plánů v praxi pomoci."

Ne všude se podařilo dostat souhlas vlastníka či povolení obce, protože už zde měli špatné zkušenosti s jezdci, kteří nebrali ohledy. I to je důvodem, proč jsou místy cesty klikatější než jejich autoři původně plánovali. „Stezky naopak takovým situacím předcházejí, jezdce směrují po vhodných cestách a tím se snaží omezit jejich případné bloudění a ježdění, kam si zrovna vzpomenou," vysvětluje koordinátor.

Jako hlavní výhody vidí Miroslav Matas hlavně to, že koňáci při svých cestách nebloudí, nevjíždí tam, kde nemají co pohledávat, a vyhýbají se nebezpečným úsekům, případně jsou na ně v mapách upozorněni. „Škoda, že zatím není další rozvoj, ale třeba se to brzy změní," dodává. Jeho nejoblíbenější trasy jsou poblíž Královic, ale také u Otročiněvsi a směrem k hradům Točník a Žebrák.

SANDRA BEJŠÁKOVÁ

Autor: Redakce

31.7.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Europoslanec Pavel Telička.
AKTUALIZOVÁNO
15 9

Telička se stal místopředsedou Evropského parlamentu

Tesla Model S.
8

Majitel Tesly uvízl v poušti. Auto nestartovalo kvůli ztrátě mobilního signálu

AKTUALIZOVÁNO

Itálii postihla série silných zemětřesení

Řím /FOTOGALERIE/- Střední Itálii dnes postihla série zemětřesení o síle vyšší než pět stupňů. Informovalo o tom seismologické středisko EMSC a italská média. Otřesy pocítili obyvatelé regionů Abruzzi, Marche a Lazio, které postihla série silných zemětřesení už loni. Informace o případných obětech zatím nesou k dispozici, první menší škody ale hlásí například město Amatrice, které ničivé zemětřesení o síle 6,2 stupně postihlo loni v srpnu. Zjišťování následků otřesů komplikuje sníh a mráz.

Poláci o olympiádě v Krkonoších: Velká šance, jakkoli se to může zdát bláznivé

Vášnivé diskuse rozpoutalo prohlášení polských měst Karpacz a Szklarska Poreba uspořádat zimní olympijské hry 2030 v Krkonoších, společně s českými středisky.

Miliardy za bahno. Opravdu lidem pomáhá?

Ani pití, ani lék. Do jaké škatulky patří lázeňské prameny, doposud nikdo v Česku nerozlouskl. Neví se ani, jestli a jak fungují. Pojišťovny přitom posílají na léčbu minerální vodou a rašelinou miliardy. Což se jim nelíbí. „Nejradši bychom výdaje na lázeňství škrtli," přiznal šéf Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich. To by se ale mohlo brzy změnit.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies