VYBERTE SI REGION

Levharťata jsou pražské zoo oživením pro návštěvníky i chovatele

Slunce svítí a ve vzduchu voní jaro… Nejde 
o úryvek z knihy poezie, ale 
o realitu všedního dne v pražské zoo. Mám čas na rozjímání, jdu totiž až do zadní části zahrady, do takzvaného Severského lesa, kde pobývají šelmy.

14.5.2014
SDÍLEJ:

Koťata levharta mandžuského se v pražské zoologické zahradě podařilo odchovat po 13 letech. Denně každé mládě spořádá víc než půl kilogramu masa.Foto: DENÍK/Dimír Šťastný

Hlavní cíl „výletu“? Jedna z největších zdejších atrakcí letošní sezony - „miminka“ levharta mandžuského. Narodili se loni 25. listopadu, na zvědavce z řad veřejnosti ale poprvé vykoukli až 
o necelé tři měsíce později, 
13. února.

Zajímavá jsou už jen jména, která pro ně používají chovatelé. Ani jedno nevzniklo bezvýznamně. „Levharti mandžuští se vyskytují také na Korejském poloostrově, proto samičce říkáme Korea. Khorol, jak voláme na černého samečka, je vesnice v Mandžusku. Kalev je bájný estonský vládce, a právě matka levhartích mláďat, samice Khanka, se v Estonsku narodila,“ vysvětluje chovatelka levhartů Kristýna Bachůrková.

Levharti se narodili v horní budově pavilonu šelem, chovném zázemí expozice, které je uzpůsobeno jako porodnice. „Byl to první odchov v těchto prostorách,“ sděluje Bachůrková. Koťata levharta mandžuského se v pražské zoo podařilo odchovat po třinácti letech, trojčata tohoto druhu se zde narodila vůbec poprvé.

Levhartice, matka mláďat, byla od samce oddělena měsíc před porodem, který již trávila sama právě v chovných prostorách. „Bylo potřeba, aby čas do porodu strávila 
o samotě,“ říká Bachůrková.

Do horního výběhu levhartů začala mláďata vycházet ještě před druhým měsícem, očím návštěvníků zůstala tehdy ještě skryta. „Veřejnosti jsme koťata ukázali až poté, kdy se byla sama schopna ve výbězích přesouvat,“ vysvětluje Bachůrková.

Mladým levhartům hrozí nemoci

Podle jejích slov není nikdy jisté, zda mláďata šelem první měsíce svého života přežijí, ani v současném čtyřměsíčním věku podle ní nemají malí levharti stoprocentní jistotu, že se dožijí dospělosti. Současný odchov levhartí samice Khanky je navíc její první, protože první mládě, které porodila loni v červnu, zemřelo.

„Musím to zaťukat, ale malí levharti jsou zatím velice životaschopní, živí, zdraví a zatím se jim nedostavily žádné nemoci, “ sděluje chovatelka.

„Beťouchu, Betí, pojď ven,“ snaží se chovatelka přivolat tatínka malých levhartů. Betík neboli (dle řádného pojmenování) Kirin na nás ale zřejmě nemá náladu. Maminka Khanka, které chovatelé neřeknou jinak než Hanka, je o něco přívětivější a přivítá nás zpoza drátěné ohrady. Jako správná matka dosud svá mláďata kojí mateřským mlékem, i když jim chovatelé přidávají i nezbytné maso.

K potravě dostávají zejména biologické krmivo jako slepice, králíky, morčata či holuby, a také potřebné vitamíny. „Denně každé mládě spořádá víc než půl kila masa,“ uvádí chovatelka. Dospělý levhart spořádá až dvakrát tolik.

Kousek pod Khankou na nás vykukují také levhartí trojčata. „Chtěli by něco dobrého, a ne foťák,“ usmívá se chovatelka nad mláďaty, která vystrkují čumáčky k nastavenému fotoaparátu. Za chvilku už potvrzují slova své chovatelky a spokojeně sají od velké mámy levhartice mateřské mléko.

Ve výběhu se mláďata nenudí

Podle chovatelky je i pro samotné pracovníky zahrady a chovatele levhartů velkým zpestřením, když ve svém výběhu mají mláďata, se kterými se nenudí. „Každý den se na ně těším. Je hezké a obohacující pozorovat den ode dne jak rostou, jak blbnou a jsou aktivní,“ směje se chovatelka a přiznává, že za svoji tříletou zaměstnaneckou praxi na rajónu šelem dosud žádná mláďata nezažila.

Oživení představují malí levharti také pro návštěvníky, kterých se před ohradou hromadí celé skupinky. „Dříve se u levhartů málokdo zastavil na delší dobu, a když, tak ve výběhu viděli jen ležící kočku. Zatímco teď tu koťata lítají, skáčou, blbnou, jsou neuvěřitelně akční,“ říká Bachůrková, která má ve svém rajónu na starosti také jednu gepardici, dva tygry ussurijské a tři hyeny čabrakové.

Zájem veřejnosti o šelmy nicméně nepřináší jen pozitiva. Chovatelé nalézají poslední dobou ve výbězích také více nepříliš žádoucích „dárků“ od turistů - například kusy salámu, smažené řízky či jiné svačinové kousky.

Podle chovatelky nejspíš návštěvníci chtějí zvířatům přilepšit, pro ně je tato odměna ale spíš jedem. „Naštěstí ale většinu těchto jídel naše zvířata nežerou, jsou zvyklí na syrové maso a ne na styl stravy smažený řízek,“ říká Bachůrková. Upozorňuje ale, že ne každá zvířata jsou takto „mlsná“ a pozření lidské potravy jim může velmi ublížit.

V pražské zoo nejsou natrvalo

Ale zpět k levhartům mandžuským. Tento druh patří ve volné přírodě mezi kriticky ohrožené druhy, i proto je jejich rozmnožování a zachovávání v zoologických zahradách nesmírně důležité. V divočině se jich nachází zhruba jen kolem třiceti, především ve státech jako Rusko, Čína či Severní Korea.

Podle Kristýny Bachůrkové nezůstanou levhartí mláďata v pražské zoo natrvalo, kvůli nedostatku místa se přesunou pravděpodobně do některé z jiných zoologických zahrad. „Myslím si, že kluci budou moci odejít zanedlouho, protože se brzy budou schopni napářit. Možná i dříve než oslaví rok. Holčička by nám tu ale mohla vydržet o něco déle,“ dodává Bachůrková.

Autor: Michaela Rozšafná

14.5.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Veslařský svět v černém. V Mařaticích pohřbili nadějného veslaře Michala Plocka

Uherské Hradiště – S juniorským mistrem Evropy i mistrem světa dvaadvacetiletým Michalem Plockem se přišly v pondělí 5. prosince rozloučil na jeho poslední cestě zhruba dvě stovky známých, přátel a rodinných příslušníků do obřadní síně hřbitovu v Uherském Hradišti, Mařaticích. Talentovaný veslař a nástupce Ondřeje Synka byl 28. listopadu nalezen mrtvý v loděnici pražské Dukly, za níž vesloval.

Vědci zkoumají léčbu nočních můr a běsů i pomocí vůní

Klecany (u Prahy) - Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) v Klecanech u Prahy zkoumají léčbu nočních můr a běsů i pomocí vůní. Pracoviště je unikátní spektrem nabídky metod řešení poruch spánku, a to nejen v rámci ČR. Řada problémů se léčí nejen podáváním léků, ale zásadní jsou i psychoterapeutické postupy, říká vedoucí oddělení spánkové medicíny Jitka Bušková.

Technik z letounu s fotbalisty: Pád jsme nečekali, nikdo nekřičel

La Paz - Bolivijská vláda začala vyšetřovat podezření na nepravosti při udělení licence místní letecké společnosti LaMia, jejíž letoun minulý týden havaroval v Kolumbii s brazilskými fotbalisty. Příčinou neštěstí, při němž zemřelo 71 lidí, byl zřejmě nedostatek paliva. Informaci, že letadlo mělo udělat mezipřistání na dotankování, potvrdil dnes brazilské televizi Globo i přeživší technik Erwin Tumiri.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies