VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Litomyšlský zámek otevře sezónu výstavou kamélií

Své brány už zítra po krátké zimní odmlce otevře litomyšlský zámek. Novou turistickou sezónu zahájí unikátní výstavou, kterou zdejší komnaty ještě neviděly.

19.3.2014
SDÍLEJ:

Kamélie už se zabydlely v komnatách litomyšlského zámku. Foto: Deník/ Jitka Šteflová

Návštěvníci se mohou těšit na voňavý start. Pracovníci zámku pro ně připravili čtyřdenní květinovou výstavu nazvanou Kamélie, zimní královna květin.

„Interiéry reprezentačních pokojů západního křídla a zámeckou kapli vyzdobí keře kamélií, zapůjčené ze zámeckého zahradnictví v Rájci nad Svitavou. Doplní je aranžmá nejen z kaméliových květů, ale také z dalších živých květin," lákala na výstavu kastelánka Zdena Kalová.

Výstava začíná už ve čtvrtek 20. března v deset hodin dopoledne a potrvá až do neděle.

Velké cestovatelky

Základem výstavy se stanou až padesátileté keře kamélií. Ty jsou součástí sbírky, která původem pochází z průhonického zámku. Část z průhonických kamélií v sedmdesátých letech minulého století získal zámek v Rájci nad Svitavou, který je nyní zapůjčil do Litomyšle.

Vzrostlé keře kamélií jsou zběhlé cestovatelky. Podobných výstav po nejrůznějších památkách celé České republiky mají za sebou nespočet.

Na svém místě

Kamélie už zdobí zámecké komnaty. Dočasně přestěhovat velké keře není jen tak. „Museli jsme si k tomu přizvat helikoptéru, která je zvedla, a oknem jsme je pak stěhovali do pokojů. Strhli jsme kvůli tomu několik závěsů, ale to snad nebude tolik vidět," žertoval zahradník Bohuslav Rabušic.

Ve skutečnosti stěhování kamélií tak dramatické nebylo. „Je to nebezpečné, ale rostliny jsou na převozy zvyklé. Podobné výstavy mají dlouhou historii, máme v tom praxi. Vynosit těžké koflíky s kaméliemi do patra zámku nám pomohli studenti ze zdejší zahradnické a technické školy," uvedla vše na pravou míru kastelánka.

V zámeckých komnatách už se zabydlují keře kamélií. Na výstavu, která odstartuje novou turistickou sezónu je zapůjčil zámek v Rájci nad Svitavou. „Zima je velmi teplá, není sníh a návštěvníci mají zájem o návštěvy hradů a zámků už teď v březnu. Tak si myslíme, že památka UNESCO by měla otevřít dřív než většina ostatních, které budou otevírat tradičně 5. dubna," odůvodnila rozhodnutí kastelánka Zdena Kalová.

Zima a stín

Zámecké prostory jsou pro kamélie přímo ideální. Potřebují totiž chladno. To na zámcích není problém splnit. „Také hlavně nesmí být na přímém světle," doplnila základní podmínky pro pěstování kamélií Zdena Kalová.

Návštěvníci budou moci během návštěvy zámku sami volně korzovat po reprezentačních prostorách západního křídla a obdivovat barevné květy. Na několika stanovištích na ně budou čekat průvodci, kteří jim povědí zajímavosti nejenom ze světa kamélií. Zajímavou zastávkou bude i svatebně vyzdobená zámecká kaple.

V sobotu od deseti hodin dopoledne je na programu přednáška o této zimní královně květin. Od dvou hodin odpoledne pak zahradníci předvedou své vazačské umění při aranžování květin nejenom z kamélií.

Proč právě kamélie

Výstava kamélií do Litomyšle zavítá vůbec poprvé. Nejednu zvídavou hlavu jistě napadne otázka, proč zrovna spojení litomyšlského zámku a kamélií. Mezi litomyšlským zámkem a kaméliemi ale skutečně existuje historická paralela.

„Když v roce 1910 Max Švabinský hledal živou předlohu pro vyobrazení kamélie na jedné ze svých grafik, uspěl právě u správce litomyšlského zámku. Kvetoucí bílá kamélie mu byla ze zámeckých skleníků zapůjčena a jeho grafický list s názvem Bílá kamélie je dodnes nejen dokladem pěstování tropických kamélií na tehdejším panství Thurn Taxisů, ale také existence dnes již zaniklých, zámeckých skleníků," vyprávěla kastelánka litomyšlského zámku.

Subtropická květina dostala své jméno po českém botanikovi Kamelovi
Kamélie se pyšní více než dvěma stovkami druhů, které rostou v jihovýchodní Asii. Převážně pak v subtropických oblastech Japonska a Číny, ale mnoho teplomilných druhů zasahuje až do tropických oblastí. Pěstování a šlechtění bylo rozšířené hlavně v Japonsku, ale v Číně byly kamélie také ve velké oblibě. Už v roce 1792 byly z Japonska do Anglie dovezeny ušlechtilé odrůdy.

Pro šlechtění bylo používáno pouze několik subtropických druhů s nápadnými květy, především Camellia japonica, ale také Camellia reticulata a Camellia sasanqua. V Evropě pěstitelé využili toho, že kamélie je velmi variabilní a tvárná. Dařilo se získávat nové tvary i barevné kombinace a odrůd přibývalo závratným tempem. V polovině devatenáctého století bylo z evropských skleníků známo již několik set odrůd. Specializovaná drážďanská firma Seidel nabízela roku 1858 přes 500 odrůd.

Také u nás pěstování a šlechtění těchto krásných květin nezaostávalo. 
V roce 1832 uváděl tištěný ceník zámeckého zahradnictví knížete Rohana na Sychrově 636 odrůd kamélií. V současné době je registrováno přes  dvacet tisíc odrůd. Kamélie dostala své jméno od Charlese Linné. Pojmenoval ji po českém botanikovi Jiřím J. Kamelovi. Charlese Linné věděl o přínosu Kamela botanice a vědě vůbec díky jeho systematické práci, které se věnoval při své misi na Filipínách na ostrově Luzonu, kde sbíral a popisoval farmakologicky využitelnou flóru. Svoje poznatky předával britské královské učené společnosti, botaniku Johnu Rayovi. Část kreseb je dodnes uložena v Britském muzeu. Zvláštností je, že Kamel se s rostlinkou, která nese již téměř tři století jeho jméno, prý nikdy nesetkal. (zk)

Autor:

19.3.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Premiér Bohuslav Sobotka během rozhovoru Deníku.
24 10

Vláda projedná sloučení tarifů, někteří lidé by se dočkali zvýšení platu

Výbuch v petrohradském metru
1 27

Za útokem na petrohradské metro stojí džihádisté. Plnili příkaz Al-Káidy

Chtěl být prezidentem, teď má na krku mezinárodní zatykač

Co je moc, to je moc. Krajskému soudu v Ostravě došla trpělivost s někdejším kandidátem na prezidenta republiky a kanadským podnikatelem českého původu Jiřím Včelařem Kotasem (64 let). Ten jako obžalovaný figuruje v kauze padělaných obrazů světoznámých malířů.

AKTUALIZOVÁNO

Hromadná nehoda na D1: zemřel řidič dodávky, za tragédii může stojící kolona

Brno /FOTOGALERIE/ – Zraněním podlehl padesátiletý muž, kterého vyprostili hasiči z havarované dodávky v hromadné havárii na dálnici D1. V úterý kolem půl dvanácté se na 202. dálničním kilometru srazily čtyři nákladní auta a dodávka. Kvůli nehodě u Brna museli z dálnice sjet řidiči mířící na Vyškov a Ostravu. Dopravu se podařilo uvolnit až krátce před půl sedmou večer. „Kolony se začínají pomalu rozjíždět," informovala mluvčí jihomoravských policistů Štěpánka Komárová.

Kejval podepsal přihlášku na OH do Pchjongčchangu. Úspěch popřál i Zeman

Povinná formalita je splněna. Přesně 289 dnů před zahájením zimních olympijských her v Pchjongčchangu podepsali prezident Miloš Zeman a předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval oficiální přihlášku českého týmu. Ta i podpis k průvodnímu dopisu, který obdrží šéf Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach, jsou podmínkou k účasti sportovců v Jižní Koreji.

Seznam významných dnů se zřejmě rozšíří. O dva týkající se světové války

Nově by měl být 18. červen Dnem hrdinů druhého odboje, kteří se postavili nacismu. Druhý má připomenout vyhlazení takzvaného terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Březince v noci na 9. března 1944. Doplnění zákona o státních svátcích dnes schválila Sněmovna už v prvním kole projednávání.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies