VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Litomyšlský zámek otevře sezónu výstavou kamélií

Své brány už zítra po krátké zimní odmlce otevře litomyšlský zámek. Novou turistickou sezónu zahájí unikátní výstavou, kterou zdejší komnaty ještě neviděly.

19.3.2014
SDÍLEJ:
Fotogalerie
8 fotografií

Kamélie už se zabydlely v komnatách litomyšlského zámku. Foto: Deník/ Jitka Šteflová

Návštěvníci se mohou těšit na voňavý start. Pracovníci zámku pro ně připravili čtyřdenní květinovou výstavu nazvanou Kamélie, zimní královna květin.

„Interiéry reprezentačních pokojů západního křídla a zámeckou kapli vyzdobí keře kamélií, zapůjčené ze zámeckého zahradnictví v Rájci nad Svitavou. Doplní je aranžmá nejen z kaméliových květů, ale také z dalších živých květin," lákala na výstavu kastelánka Zdena Kalová.

Výstava začíná už ve čtvrtek 20. března v deset hodin dopoledne a potrvá až do neděle.

Velké cestovatelky

Základem výstavy se stanou až padesátileté keře kamélií. Ty jsou součástí sbírky, která původem pochází z průhonického zámku. Část z průhonických kamélií v sedmdesátých letech minulého století získal zámek v Rájci nad Svitavou, který je nyní zapůjčil do Litomyšle.

Vzrostlé keře kamélií jsou zběhlé cestovatelky. Podobných výstav po nejrůznějších památkách celé České republiky mají za sebou nespočet.

Na svém místě

Kamélie už zdobí zámecké komnaty. Dočasně přestěhovat velké keře není jen tak. „Museli jsme si k tomu přizvat helikoptéru, která je zvedla, a oknem jsme je pak stěhovali do pokojů. Strhli jsme kvůli tomu několik závěsů, ale to snad nebude tolik vidět," žertoval zahradník Bohuslav Rabušic.

Ve skutečnosti stěhování kamélií tak dramatické nebylo. „Je to nebezpečné, ale rostliny jsou na převozy zvyklé. Podobné výstavy mají dlouhou historii, máme v tom praxi. Vynosit těžké koflíky s kaméliemi do patra zámku nám pomohli studenti ze zdejší zahradnické a technické školy," uvedla vše na pravou míru kastelánka.

V zámeckých komnatách už se zabydlují keře kamélií. Na výstavu, která odstartuje novou turistickou sezónu je zapůjčil zámek v Rájci nad Svitavou. „Zima je velmi teplá, není sníh a návštěvníci mají zájem o návštěvy hradů a zámků už teď v březnu. Tak si myslíme, že památka UNESCO by měla otevřít dřív než většina ostatních, které budou otevírat tradičně 5. dubna," odůvodnila rozhodnutí kastelánka Zdena Kalová.

Zima a stín

Zámecké prostory jsou pro kamélie přímo ideální. Potřebují totiž chladno. To na zámcích není problém splnit. „Také hlavně nesmí být na přímém světle," doplnila základní podmínky pro pěstování kamélií Zdena Kalová.

Návštěvníci budou moci během návštěvy zámku sami volně korzovat po reprezentačních prostorách západního křídla a obdivovat barevné květy. Na několika stanovištích na ně budou čekat průvodci, kteří jim povědí zajímavosti nejenom ze světa kamélií. Zajímavou zastávkou bude i svatebně vyzdobená zámecká kaple.

V sobotu od deseti hodin dopoledne je na programu přednáška o této zimní královně květin. Od dvou hodin odpoledne pak zahradníci předvedou své vazačské umění při aranžování květin nejenom z kamélií.

Proč právě kamélie

Výstava kamélií do Litomyšle zavítá vůbec poprvé. Nejednu zvídavou hlavu jistě napadne otázka, proč zrovna spojení litomyšlského zámku a kamélií. Mezi litomyšlským zámkem a kaméliemi ale skutečně existuje historická paralela.

„Když v roce 1910 Max Švabinský hledal živou předlohu pro vyobrazení kamélie na jedné ze svých grafik, uspěl právě u správce litomyšlského zámku. Kvetoucí bílá kamélie mu byla ze zámeckých skleníků zapůjčena a jeho grafický list s názvem Bílá kamélie je dodnes nejen dokladem pěstování tropických kamélií na tehdejším panství Thurn Taxisů, ale také existence dnes již zaniklých, zámeckých skleníků," vyprávěla kastelánka litomyšlského zámku.

Subtropická květina dostala své jméno po českém botanikovi Kamelovi
Kamélie se pyšní více než dvěma stovkami druhů, které rostou v jihovýchodní Asii. Převážně pak v subtropických oblastech Japonska a Číny, ale mnoho teplomilných druhů zasahuje až do tropických oblastí. Pěstování a šlechtění bylo rozšířené hlavně v Japonsku, ale v Číně byly kamélie také ve velké oblibě. Už v roce 1792 byly z Japonska do Anglie dovezeny ušlechtilé odrůdy.

Pro šlechtění bylo používáno pouze několik subtropických druhů s nápadnými květy, především Camellia japonica, ale také Camellia reticulata a Camellia sasanqua. V Evropě pěstitelé využili toho, že kamélie je velmi variabilní a tvárná. Dařilo se získávat nové tvary i barevné kombinace a odrůd přibývalo závratným tempem. V polovině devatenáctého století bylo z evropských skleníků známo již několik set odrůd. Specializovaná drážďanská firma Seidel nabízela roku 1858 přes 500 odrůd.

Také u nás pěstování a šlechtění těchto krásných květin nezaostávalo. 
V roce 1832 uváděl tištěný ceník zámeckého zahradnictví knížete Rohana na Sychrově 636 odrůd kamélií. V současné době je registrováno přes  dvacet tisíc odrůd. Kamélie dostala své jméno od Charlese Linné. Pojmenoval ji po českém botanikovi Jiřím J. Kamelovi. Charlese Linné věděl o přínosu Kamela botanice a vědě vůbec díky jeho systematické práci, které se věnoval při své misi na Filipínách na ostrově Luzonu, kde sbíral a popisoval farmakologicky využitelnou flóru. Svoje poznatky předával britské královské učené společnosti, botaniku Johnu Rayovi. Část kreseb je dodnes uložena v Britském muzeu. Zvláštností je, že Kamel se s rostlinkou, která nese již téměř tři století jeho jméno, prý nikdy nesetkal. (zk)

Autor:

19.3.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
eet
6

Na demonstraci proti EET a vládě se v Praze sešlo asi tisíc lidí

Budova Národní galerie. Ilustrační foto.
AKTUALIZUJEME
3 8

Národní galerie zavřela! Údajně kvůli ochrance

Jaro se hlásí o slovo, příští čtyři týdny budou nad průměrem

Následující čtyři týdny by měly být teplotně nadprůměrné. Už příští týden se bude průměr maximálních denních teplot pohybovat okolo deseti stupňů Celsia. Vyplývá to z dlouhodobé předpovědi, kterou dnes zveřejnil Český hydrometeorologický ústav. Srážkový úhrn by se v březnu neměl nijak výrazně odchýlit od dlouhodobého průměru, který je 40 milimetrů.

DOTYK.CZ

Města duchů. Navštivte reálná místa, kde vám může jít i o život

Pokud jste viděli film o Jamesi Bondovi Skyfall, pak si jistě vybavíte scénu, kdy hlavní záporná postava Raoul Silva nutí agenta 007 sestřelit z hlavy jeho milenky panáka alkoholu. To vše mezi betonovými ruinami budov, ze kterých snad mrazí ještě více, než ze samotné scény. Nejde však o počítačem vytvořené kulisy. Hašima, opuštěný ostrov u břehů Japonska, skutečně existuje. Stejně jako další „města duchů" po celém světě. Tady jsou některá z nich.

Nízké daně podle ANO? Pohádka, tvrdí ODS

Sněmováni vládního hnutí ANO probíhá jako idylická slavnost. Andrej Babiš vyzval k jednotě a akčnosti celého týmu, čehož se delegáti drží. Momentálně vystupují ministři za ANO s projevy, které jsou přehlidkou úspěchů, jež mají ve svých resortech za sebou.

Nechtěné olympiády? Evropa dává od sportovního svátku ruce pryč

Tento týden je to půl roku, co se Rio de Janeiro okázalým závěrečným ceremoniálem loučilo s letní olympiádou. Vzduchem vanuly úsměvy, temné brazilské nebe rozblýskal pestrobarevný ohňostroj a představitelé Mezinárodního olympijského výboru (MOV) se spokojeně plácali po ramenou, jak celá mamutí sportovní akce nakonec dopadla.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies