Tratě díky tomu fungují dál a dvě se letos dokonce dočkají významných investic, jež jízdu zpříjemní i udělají bezpečnější.

S velkými opravami se počítá pro Mirošovku neboli trať Nezvěstice - Mirošov - Rokycany. „V rámci letošních plánovaných oprav dojde na pět železničních přejezdů na této trati," řekl už dříve Karel Týr z plzeňské Správy železniční dopravní cesty.

Konečně odstartují také opravy mostu v Chrástu, pod nímž projíždí Radnická střela, jak se říká lokálce Chrást - Radnice. Most, který poničili především neukáznění řidiči náklaďáků, je uzavřen od roku 2009. Beton se občas drolí a padá dolů na trať. „Původně jsme měli v plánu celkovou rekonstrukci, ale byla by nákladná, a tak se nakonec pustíme jen do oprav. Práce budou stát do pěti milionů korun a získali jsme na ně částečnou dotaci od Plzeňského kraje," řekl starosta Chrástu Ladislav Bohuslav. Most bude opět v provozu do konce roku.

Protikladem dvěma zmíněným je trať Mladotice - Kralovice, po níž poslední vlak projel roku 1997. Ačkoliv navazující úsek Kralovice-Rakovník od roku 2001 opět funguje , do Mladotic nejezdí nic. A podle mladotického starosty Zdeňka Slacha ani hned tak jezdit nebude.

V případě trati Mladotice - Kralovice by ovšem nestačilo pouze povolení ve stylu „Ano, lokálky mohou opět začít jezdit". Trať je totiž ve velice špatném stavu. Nejen, že je zarostlá, ale navíc je také rozkradená. Zloději si vyhlížejí pražce, kolejnice a samozřejmě kabely.

Tato trať se v roce 2010 rovněž ocitla na černém seznamu - ani ona však zrušena nebyla. „Stále se na ni snažíme upozorňovat, protože obnova spojení s Kralovicemi a Rakovníkem by byla dobrá," říká starosta Mladotic a podotýká, že některé zpětné reakce jsou nepochopitelné. „Například nabídky, aby neprůjezdný úsek provozovala obec nebo jiný subjekt. To je ale nesmysl - co na tom provozovat? Trať by nejprve musela být ve schopném stavu," dodává Slach.

Hojně využívanou trasou, jejíž zrušení si před dvěma lety také nedokázal nikdo představit, je i lokálka mezi Heřmanovou Hutí a Nýřany. S ní jezdí denně desítky lidí - do zaměstnání, do školy či z ní nebo na nákupy.

Studenti tvoří také většinu cestujících další malé trati, tentokrát té mezi Nepomukem a Blatnou. „Jezdí do blatenského učiliště a zpět. Při poslední změně jízdního řádu jim dokonce přibyl jeden spoj navíc, aby se ze školy mohli dostávat ještě lépe," konstatovala Marie Čápová, starostka jihoplzeňských Kasejovic, které na trase lokálky leží.

Pravděpodobně nejpopulárnější malá trať Plzeňska se ale skrývá pod číslem 177 a vede z Pňovan do Bezdružic. Trasa známá hlavně akcí Bezdružické parní léto si letos připomíná nezvyklých 111 let od založení. U příležitosti toho výročí její příznivci nepřestávají doufat, že se podaří prosadit dostavbu 13 kilometrů dlouhého úseku z Bezdružic do Teplé a vhodně tak propojit Plzeňský a Karlovarský kraj.