VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Lokálky jezdí dál a daří se jim, na nezájem cestujících si nestěžují

Romantika pro turisty i nutnost pro studenty a pracující. To jsou hlavní funkce lokálek brázdících železniční trati Plzeňska. V roce 2010 se nad některými z nich stáhly mraky, to když se dostaly na seznam tratí, které by mohly být zrušeny. Cestující, obce a nakonec i kraj se ale postavili proti.

19.7.2012
SDÍLEJ:

Lokálka Heřmanova Huť - Nýřany si na nezájem cestujících nestěžují.Foto: DENÍK/Pavel Korelus

Tratě díky tomu fungují dál a dvě se letos dokonce dočkají významných investic, jež jízdu zpříjemní i udělají bezpečnější.

S velkými opravami se počítá pro Mirošovku neboli trať Nezvěstice - Mirošov - Rokycany. „V rámci letošních plánovaných oprav dojde na pět železničních přejezdů na této trati," řekl už dříve Karel Týr z plzeňské Správy železniční dopravní cesty.

Konečně odstartují také opravy mostu v Chrástu, pod nímž projíždí Radnická střela, jak se říká lokálce Chrást - Radnice. Most, který poničili především neukáznění řidiči náklaďáků, je uzavřen od roku 2009. Beton se občas drolí a padá dolů na trať. „Původně jsme měli v plánu celkovou rekonstrukci, ale byla by nákladná, a tak se nakonec pustíme jen do oprav. Práce budou stát do pěti milionů korun a získali jsme na ně částečnou dotaci od Plzeňského kraje," řekl starosta Chrástu Ladislav Bohuslav. Most bude opět v provozu do konce roku.

Protikladem dvěma zmíněným je trať Mladotice - Kralovice, po níž poslední vlak projel roku 1997. Ačkoliv navazující úsek Kralovice-Rakovník od roku 2001 opět funguje , do Mladotic nejezdí nic. A podle mladotického starosty Zdeňka Slacha ani hned tak jezdit nebude.

V případě trati Mladotice - Kralovice by ovšem nestačilo pouze povolení ve stylu „Ano, lokálky mohou opět začít jezdit". Trať je totiž ve velice špatném stavu. Nejen, že je zarostlá, ale navíc je také rozkradená. Zloději si vyhlížejí pražce, kolejnice a samozřejmě kabely.

Tato trať se v roce 2010 rovněž ocitla na černém seznamu - ani ona však zrušena nebyla. „Stále se na ni snažíme upozorňovat, protože obnova spojení s Kralovicemi a Rakovníkem by byla dobrá," říká starosta Mladotic a podotýká, že některé zpětné reakce jsou nepochopitelné. „Například nabídky, aby neprůjezdný úsek provozovala obec nebo jiný subjekt. To je ale nesmysl - co na tom provozovat? Trať by nejprve musela být ve schopném stavu," dodává Slach.

Hojně využívanou trasou, jejíž zrušení si před dvěma lety také nedokázal nikdo představit, je i lokálka mezi Heřmanovou Hutí a Nýřany. S ní jezdí denně desítky lidí - do zaměstnání, do školy či z ní nebo na nákupy.

Studenti tvoří také většinu cestujících další malé trati, tentokrát té mezi Nepomukem a Blatnou. „Jezdí do blatenského učiliště a zpět. Při poslední změně jízdního řádu jim dokonce přibyl jeden spoj navíc, aby se ze školy mohli dostávat ještě lépe," konstatovala Marie Čápová, starostka jihoplzeňských Kasejovic, které na trase lokálky leží.

Pravděpodobně nejpopulárnější malá trať Plzeňska se ale skrývá pod číslem 177 a vede z Pňovan do Bezdružic. Trasa známá hlavně akcí Bezdružické parní léto si letos připomíná nezvyklých 111 let od založení. U příležitosti toho výročí její příznivci nepřestávají doufat, že se podaří prosadit dostavbu 13 kilometrů dlouhého úseku z Bezdružic do Teplé a vhodně tak propojit Plzeňský a Karlovarský kraj.

Autor: Pavel Korelus

19.7.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

David Rath.
17 21

Rath posílá prezidenta Zemana k Ústavnímu soudu

Trend, dobře známý například v Budapešti, představil v Brně Marek Fišer pod názvem Kološkopek.
2 3

Do Brna se řítí cyklohospoda. Lidé si vychutnají pivo při šlapání do pedálů

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

150 milionů korun. Tolik pošle Česko na pomoc s migrací

Česko letos pošle do zahraničí na pomoc uprchlíkům a státům čelícím migračním tlakům 150 milionů korun. Ministerstvo vnitro v tiskové zprávě uvedlo, že částku v rámci jeho koncepce pro asistenci uprchlíkům na dnešním jednání schválila vláda. Prvních 40 milionů korun z této částky by mělo jít na obnovu uprchlického tábora Azrak v Jordánsku.

Stánky ve Znojmě jsou prázdné. Trhovkyně: Nechci se učit novoty kvůli EET

Brambory, cibuli, jablka nebo třeba česnek od místních prodejců si mohli obyvatelé Znojma donedávna koupit na stáncích na Masarykově náměstí. Zhruba desítka prodejců zde nabízela zboží každé dopoledne vždy od pondělí do soboty. Nyní zůstala prodejní místa opuštěná, i když na konci března již vždy trhovci bývali na svých místech.

AKTUALIZOVÁNO

Ve Středozemí možná utonulo dalších až 150 afrických migrantů

Bezmála 150 afrických běženců patrně v úterý utonulo ve Středozemním moři. S odvoláním na přeživšího z potopené lodi to dnes uvedla Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Jako o jediném přeživším zatím úřady informují o 16letém chlapci z Gambie. "Řekl, že všichni ostatní zemřeli. Ale existuje určitá naděje, že italská pobřežní stráž některé vyzvedla," prohlásil podle agentury Reuters mluvčí italské pobočky IOM Flavio Di Giacomo.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies