VYBERTE SI REGION

Má bláznivý plán: pěšky chce dojít z Norska do Španělska

Pětadvacetiletý Jiří Kostrhoun z Vrbna pod Pradědem Železné plánuje podniknout dlouhou výpravu, na které se hodlá spolehnout pouze sám na sebe. Pokud se mu podaří získat dostatečnou finanční podporu, vyrazí na cestu v červnu.

29.2.2016 1
SDÍLEJ:

Jiří Kostrhoun prohlašuje, že i přes všechny životní události vždy byl a zůstává optimistou.Foto: DENÍK / Miriam Opletalová

„Hlavním podnětem mé výpravy bylo dlouhé vyrovnávání se s tátovou smrtí, uvědomil jsem si, že jsme tady opravdu krátce," začal vyprávění Jiří Kostrhoun.

On i jeho otec se živili prací v lese, vloni se nešťastnou náhodou zřítila jedna veliká větev stromu otci Jiřímu přímo na hlavu. Výpravu podnikne za otce a za lidi ve svém okolí, kterým chce pomoci. Z vybraných peněz plánuje založit firmu.

Výprava

Jiří Kostrhoun plánuje na cestu vyrazit v den svých šestadvacátých narozenin, tedy 10. června, z jednoho z nejsevernějších měst, norského města Gamwik.

Odtud poputuje přes Švédsko, Finsko, Dánsko, Německo, Francii a ve Španělsku na nejjižnějším cípu Tarifa chce stanout 28. září na otcovy narozeniny. „Je to skoro šest tisíc kilometrů. Cesta je ojedinělá jak délkou, tak i tím, že ještě nikdo přede mnou nezkusil jít v průměru padesát kilometrů denně a zajistit si při tom stravu, přístřeší nebo oheň, víceméně to bude boj o přežití," oznámil Jiří Kostrhoun.

Chci něco změnit

„Nechci prožít život nudně a být jen jedním ze stáda, chci se pokusit něco změnit a zlepšit. Vím, že to zní šíleně, uznávám, že jsem tak trochu exhibicionista, i moje přítelkyně mi to někdy připomene," smál se Jiří.

Jeho snem je z vybraných peněz po absolvování bojové cesty o přežití založit s kamarádem nástrojařskou firmu na leštění, laserové navařování a zrcadlové lesky forem pro automobily, podle něj je v této sféře velká budoucnost.

Přesto mnoho lidí kroutilo hlavou, proč si zvolil tak netradiční způsob založení firmy.

„Chci udělat něco bláznivého a ukázat, že morální a lidské hodnoty ještě nevymřely, chci také svým budoucím zaměstnancům ukázat, že jsem schopen se pro ně takhle obětovat. Snad si mě potom budou více vážit," vysvětlil své důvody Jiří Kostrhoun.

Přípravy na cestu

Na cestu se Jiří připravuje každý den po práci, kdy cvičí.

„Pracuji v lese. Při práci té energie vydám dost, takže v kombinaci se cvičením je to trochu zabiják. Do toho se snažím točit nějaká videa, ale bez sponzora je to náročné, protože den má jen čtyřiadvacet hodin. Tím chci i říct, že zatím mi nikdo nepomáhá a spoléhám se jen na sebe," sdělil Jiří Kostrhoun.

Za důležité vybavení pro přežití si Jiří vybral nůž, kompas, vlasec, malou sekyrku, nepromokavou celtu, lano, lékárničku, láhev, magnésiové křesadlo, brousek, solární nabíječku na baterie do kamery, kterou bude výpravu natáčet, čepici, spacák a věci na převlečení.

„Z komunikačních technologií si s sebou vezmu pouze tlačítkový mobil, který bude udávat moji polohu a budu si s ním moci přivolat pomoc," dodával Jiří Kostrhoun.

Jídlo, samota a hygiena

Jiří uznává, že více jak tři měsíce bez moderních vymožeností je opravdu dlouhá doba, nehodlá však ze svých výkonů slevit, sám je zvědavý, jak se popere s nepřítomností techniky, hygienou a obstaráváním potravy.

„Co se týče hygieny, na severu je spousta řek a jezer, takže budu mít možnost se vykoupat, největší obavy mám ze Španělska, tam té zeleně zas tolik není, no budu to muset vydržet, snad nechytím žádnou nemoc, s sebou budu mít samozřejmě biologické mýdlo, abych při koupání neotrávil zdejší živočichy," popisoval své plány budoucí cestovatel.

S lovem zvířat bude mít Jiří především morální problém. „Největší zvíře, co jsem dokázal zabít, byl nemocný králík. Chci se zaměřit hlavně na lov ryb, dokud to půjde, na severu to nebude takový problém. Je léto, takže jinak se budu snažit sbírat potravu všude kolem.

Ale když nebude zbytí, budu muset nastražit nějakou past," řekl Jiří Kostrhoun, vše prý ukáže až čas, plánuje totiž, že se nejspíše dostane na dno svých sil a doufá, že pud sebezáchovy pak bude silnější.

„Dříve jsem měl strach ze smrti a rakoviny, co otec zemřel, tak je mi to tak trochu jedno, moc se té cesty nebojím. Moje přítelkyně je mi velkou oporou, ale bojí se o mě. Ptala se, zda to nechci ukončit dřív, než o to začne být větší zájem, nelíbí se jí, že se o mě bude muset čtyři měsíce bát," dodal mladý odvážlivec.

Herec bez publika

Cesta Jiřího Kostrhouna se může uskutečnit jen díky lidem, kteří se rozhodnou jej sponzorovat. Peníze poslouží na sestříhání a vydání natočeného materiálu z cesty.

„Mám taky morální zásady a nemůžu tady nechat přítelkyni se psem a mamku bez mého příjmu a pomoci," prozradil Jiří druhý důležitý směr, kam peníze půjdou, třetím bude dar rodině, která jej při posledním dni cesty ubytuje a nakrmí.

„Domluvený s žádnou rodinou nejsem, bude to taková scéna, jak vytržená z pohádky. Ke dveřím se jim došourá otrhaný smradlavý poutník, pokud jej ubytují a dají mu najíst a podobně, tak je poté odmění přívětivou finanční částkou," vykládal Jiří.

Pokud by se dostatek peněz nevybralo, zkusí Jiří počkat na příští rok, jestli se něco změní. Potřebnou částku spočítal na přibližně padesát tisíc dolarů, pokud by se vybrala celá, mohl by poté založit i firmu.

„Když se nevybere dostatek peněz a cesta se neuskuteční, pošlu všem peníze zpátky a budu více pracovat, abych vytvořil finanční rezervu, ze které vyžijí matka s přítelkyní, a budu schopen ze svého na cestu jít a poté vydat video, jinak bych šel pro něco ale k ničemu, byl bych jako herec bez publika," přemýšlel Jiří Kostrhoun.

Musíme zvážit všechny možnosti

Ke konci rozhovoru Jiří zapřemýšlel nad oběma variantami konce cesty. Co se bude dít, kdyby cestu nedokončil a co kdyby ji naopak zvládl? „Určitě mě nezdar nezlomí, aspoň jsem to zkusil, prohraji se ctí," odpověděl na první alternativu Jiří.

„Pokud se však cesta povede a náhodou by to oslovilo třeba i více lidí a budu známý nejen v regionu, ale v republice a nebo dál, tak bych chtěl této známosti využít k šíření svého přesvědčení, naděje a pomoci ve větším rozsahu. Pokusil bych se pak třeba i prosadit nějaké změny, ale to je vše ještě daleko, uvidíme, jaká bude podpora," uzavřel Jiří Kostrhoun.

Za podporu a zájem by také chtěl všem jeho příznivcům poděkovat a vzkázat jim, že si toho opravdu moc váží. „Jak už jsem říkal, byl bych hercem bez publika. Cesta se může uskutečnit jen díky vám," vzkázal svým příznivcům poděkování Jiří Kostrhoun.

Miriam Opletalová

Autor: Redakce

29.2.2016 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Babiš: Jsem manažer obyvatel této země a mám co nabídnout

Spuštění první fáze EET i snahy o zavedení různých výjimek udaly tón veřejné debatě končícího týdne. Kromě toho byl přijat zákon o střetu zájmů, který bude mít pro Andreje Babiše dalekosáhlé důsledky. Není divu, že během rozhovoru občas křičel, odbíhal pro různé materiály a maily od občanů, kroutil hlavou, ale také se srdečně smál. I když tvrdí, že je naštvaný, hlavně na Bohuslava Sobotku, evidentně je odhodlaný poprat se o vítězství ve volbách a další čtyři roky vést zemi.  

Muž, který postupně přestává ovládat své nohy a ruce: Chci žít naplno

Pracuje jako právník a každý den několik hodin cvičí, aby kvůli své nemoci neskončil nehybný na lůžku. Bojuje, a přes všechny obtíže s postupující ztrátou hybnosti rukou a nohou, které mu způsobuje nemoc nazvaná Charcot-Marie-Tooth (C-M-T), považuje svůj život za šťastný.

Prosinec bude teplotně průměrný, nejchladněji bude mezi svátky

Praha - Následující čtyři týdny budou teplotně průměrné, nejchladnější by mělo být období mezi svátky. Nejvíce srážek má spadnout už příští týden, celkový prosincový úhrn by ale neměl vybočit z dlouhodobého průměru. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies