VYBERTE SI REGION

Miroslavským zámkem obchází strašidlo, tvrdí průvodkyně

Po dlouhých letech chátrání se opravený zámek v srdci městečka pyšní prvním půlrokem plným zájmu turistů. Ten pokračuje i přes zimu.

4.1.2016
SDÍLEJ:
Fotogalerie
12 fotografií
Správci miroslavského zámku si neodpočinou ani přes zimu. Památka má celoroční provoz.

Správci miroslavského zámku si neodpočinou ani přes zimu. Památka má celoroční provoz.Foto: DENÍK/Ilona Pergrová

Střechy i holé větve stromů pocukroval sněhový poprašek a miroslavský zámek tak díky probuzené paní Zimě dýchá velkou dávkou romantiky. V sobotním odpoledni čeká před vstupní branou malá skupinka natěšených návštěvníků a baví se focením okolí. „Pamatuji si to tady ještě z let, kdy v prostorách skončilo učiliště a byl úplně vybydlený. Zvenku vypadá ta opravená část moc hezky," uvažoval Jaroslav Pokorný.

Jeho myšlenky přerušuje rachocení klíčů a průvodkyně Anna Počarovská zve příchozí dovnitř. Ještě než začne prohlídka zrekonstruovaného jihovýchodního křídla zámku, vede „zámecká paní" své hosty do žalářníkova bytu. „Byt byl přímo spojený s vězením. Žalářník si tehdy tak říkajíc nosil práci domů. Hned vedle svého soukromého pokoje měl ubytované vězně. Ti, co se méně provinili, mohli využívat skromného pohodlí v polokobce, která měla alespoň okno. Těžcí zločinci patřili do kobky, kam denní světlo vůbec neproniklo," vypráví zaníceně průvodkyně.

Návštěvníci ale už v jejím doprovodu míří do novotou a dřevem vonící místnosti. Na velkém plátně běží film o minulosti zámku. Zcela nová etapa se začala psát loni v létě, kdy se po ročních opravách otevřel návštěvníkům.

Prohlídkový okruh pokračuje do prostor, které jsou věnované modelům architekta Zdenka Fránka. O patro výš mají své místo obrazy a skulptury rodáka Pavla Krbálka.

S neskrývanou hrdostí vede Počarovská skupinku do sálů, které patří Slovanské epopeji. „Dvacet obrazů je složeno z puzzlů. Více než sto šedesát tisíc dílků skládalo dvě stě šedesát šest lidí po dobu čtyř měsíců," líčí Počarovská, která za rekordy spojenými s puzzly v Miroslavi stojí.

Po chvíli návštěvníky postávající nad schodištěm přeruší vrzání dveří. „Máte tady strašidlo," ozývá se ze skupinky nevěřícný hlas.

Existence ducha je ale podle průvodkyně více než jistá. „Nedávno nám třeba opakovaně někdo zamkl bránu, přitom jsme tady jen dva, já a kolega," krčí rameny Počarovská a na nadpřirozené síly svádí i technické problémy se spuštěním jedné z pohyblivých hraček v expozici Lega, kterou zapůjčil místní sběratel Daniel Sterzik.

Zejména přítomné pány baví sestavené stroje a chvíli se v myšlenkách vrací do dětství. Prohlídka ale pokračuje dál, kolem oddělení NASA, jak s nadsázkou Počarovská nazývá leskle černý blok toalet, který je kvůli památkářům pouze vložený do interiéru.

O kus dál se skupinka zastaví u výklenku, ve kterém kdysi bývala latrína pro šlechtičny. „A jestlipak víte, co používaly potom k očištění," dobírá si přítomné Počarovská.

Hádání je marné, protože chlupatá koťata, která pak kočka očistila, aby byla připravena k novému použití, neuhodne nikdo. „To jsem zrovna nepotřebovala vědět," krčí nosík sympatická blondýna a společně s ostatními míří k východu.

Zámecký duch i otázka podivné hygieny však straší v hlavách návštěvníků ještě dlouho.

Autor: Ilona Pergrová

4.1.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO

Pád vrtulníku pár kilometrů od zavaleného hotelu si vyžádal šest mrtvých

Petra Kvitová
AKTUALIZOVÁNO
28 5

Případ tenistky Kvitové: šlo o vydírání

Prezident nevylučuje, že podá kárnou žalobu kvůli kauze Rath

Třemošná - Prezident Miloš Zeman dnes nevyloučil, že podá kárnou žalobu na soudce, který v korupční kauze Davida Ratha rozhodl o nezákonnosti pořízených odposlechů. "I prezident má právo podat kárnou žalobu v případě, kdy soudce pochybí. A já nevylučuji, že právě v této kauze této kárné žaloby využiji," řekl Zeman na setkání s obyvateli v Třemošné u Plzně.

Iráčtí uprchlíci, kteří žijí v Českém Těšíně, našli práci

Český Těšín - Pro všechny dospělé irácké křesťanské uprchlíky, kteří loni přijeli do Moravskoslezského kraje a nakonec se usídlili v Českém Těšíně na Karvinsku, se podařilo najít práci. V kraji z původních čtyř rodin nakonec zůstaly tři, celkem 13 lidí, řekla dnes novinářům Zuzana Filipková ze Slezské diakonie, která křesťanským uprchlíkům pomáhá s integrací.

Proč republika nekončí u Ostravy? Před 98 lety Češi uspěli v bitvě o Těšínsko

Sotva oschla krev první světové války, už se prolévala nová. Česko-polským Těšínskem se během sedmi dnů přehnal konflikt, díky němuž dnes v Bohumíně, Karviné nebo Třinci mluvíme česky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies