Ve městě se jí líbí. „Všechno je tu moc pěkné a hodně starodávné. V Austrálii máme všechno nové," srovnává studentka.

Spokojená je i ve škole. „Už tady mám hodně nových kamarádů, naštěstí hodně českých studentů mluví docela dobře anglicky, což mi samozřejmě pomáhá," usmívá se Claudia.

Pomalu se učí i česky. „Je to ale náročnější, než jsem si myslela. Kdesi jsem četla, že čeština je snadná. To vážně není pravda," přemítá Australanka.

Do České republiky přiletěla před třemi týdny. „V Austrálii teď máme parné léto, kdy je třeba sedmačtyřicet stupňů. Když jsem v Praze vystoupila z letadla, měla jsem pocit, že zmrznu. Bylo asi minus osm stupňů. Ale zvykám si. Teď už mi tady občas vyčiní, když si nevezmu svetr," říká.

Velké plány si zatím nedělá. „Chci se určitě podívat do znojemského podzemí a v létě o prázdninách se možná vydám za svými australskými přáteli, kteří jsou na podobných pobytech jinde v Evropě," uvažuje.

Cestu k protinožcům naplánovala rychle. „Doma v Novém Jižním Walesu chováme koně a jsme dobří přátelé s lidmi, kteří mají obchod s krmivem. Jeden z nich je v Rotary a řeč přišla i na ten-hle program. Napadlo mě, že to bude zajímavá zkušenost, protože málokdo z mých vrstevníků vycestuje na tak dlouho někam do světa," objasňuje.

Českou republiku jí jako krásnou zemi doporučili prarodiče, kteří ji před pár lety navštívili. „Všechno jsme pak museli zorganizovat během asi tří měsíců, protože jsem do programu vstoupila poměrně pozdě. Ale dala jsem se do toho naplno a rozhodně nelituju," ujišťuje Claudia.