Už  za týden, 29. června večer, odlétají  z Prahy za dalším svým dobrodružstvím mladí cestovatelé Martin Urbánek ze Sušice a Jan Rajčok z Příchovic. Cílem jejich cesty bude tentokrát Mongolsko. Na cestu si s sebou berou své kamarády Aleše Hajšmana z Přeštic, Martina Vávru a Vojtěcha Krejčů z jižních Čech.

„Čeká nás opět zajímavá, dobrodružná cesta.  Tentokrát jsme si vybrali Mongolsko, což  je vnitrozemský stát ve střední Asii, hraničící na severu s Ruskem a na jihu s Čínskou lidovou republikou. Země zaujímá plochu 1 566 500 km², a to  je asi dvacetkrát více než ČR, ale vzhledem k pouhým 2,7 milionům obyvatel je Mongolsko státem s nejnižší hustotou zalidnění na světě. Velkou část Mongolska pokrývají stepi s drsným podnebím, kde hlavním zdrojem obživy je kočovné pastevectví. My jezdíme na své cesty hlavně za přírodou, a tak věříme, že  si tady i tentokrát užijeme," říká Martin Urbánek.

Z Prahy skupinka mladých cestovatelů  poletí ruskými areoliniemi do Moskvy, kde přestoupí a bude pokračovat v cestě  letadlem k jezeru Bajkal do  srdce Sibiře – města  Irkutsk – města ležícího na nezkrotné řece Angaře.

„Tam budeme mít sedm hodin na to, dostat se do vlaku, který směřuje poté do Ulánbátaru, hlavního města Mongolska, který tam jede 37 hodin. Společnost nám budou dělat Rusové a Mongolové popíjející vodku," popisuje plán cesty další z cestovatelů  Jan Rajčok.

„Až se dostaneme do Ulánbátaru, měli bychom tam strávit tradičně  jeden den. Toto hlavní město je moderní, plné obchodů a mrakodrapů, ale  na jeho  okrajích najdete spousty jurt s pastevci a jejich stády," pokračuje  Rajčok.

I tentokrát budou k cestování napříč západní částí Mongolska používat auto. Bude to stará ruská sanitka pro  devět lidí i s řidičem.

„V Mongolsku si totiž nemůžete půjčit auto bez řidiče. Tomu však musíte zajistit stravu, pití a ubytování. Nejsou tam totiž téměř žádné asfaltové silnice. Jen těžko bychom se tam prý bez řidiče orientovali.  Ale protože chceme co nejvíce vidět, budeme muset na jejich podmínky přistoupit," pokračuje Urbánek.

Mongolsko je podle mladých cestovatelů plné národních parků, jezer, starobylých klášterů, sopečných oblastí, ale i pouští. „Na jihu navštívíme například poušť Gobi, což je  největší kamenitá asijská poušť, kde jsou denní teploty kolem +40 stupňů ve stínu a v noci  padají  pod bod mrazu. Na západě jsou vysoké ledovce a čekají nás i neprostupné jehličnaté severské lesy. Ale vůbec netušíme, co za osmnáct dnů na místě stihneme. Domů se totiž budeme vracet 22. července, a to stejnou cestou jako tam. Už nyní se moc těšíme," dodal Rajčok.