VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Mljet: chorvatský národní park na zeleném ostrově

Většina turistů míří na jadranské pláže s vidinou relaxace a dovádění mezi mořskými vlnami. I příjemné lenošení se ale po čase většinou „přejí“ a člověk dostane chuť poznávat něco nového. Ať už se jedná o návštěvu města s jeho tradičními lákadly či výlet za poznáním přírodních krás.

17.6.2010 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: shutterstock.com

Předně ti, kteří svůj pobyt plánují do oblasti jižní Dalmácie, mají blízko do Národního parku Mljet na stejnojmenném ostrově nedaleko Pelješace, Dubrovníku a Korčuly.

Ačkoliv oblast vyniká kulturněhistorickým dědictvím sahajícím do doby přes Dubrovnickou republiku, římské císařství až do doby ilyrských plemen, o prohlášení statusu národního parku se zasloužila především jeho slano-sladká jezera, ale i bujný rostlinný svět a jedinečné členité pobřeží s útesy, hřebeny a četnými ostrůvky.

Polojeskyně, jeskyně a propasti, ale také mljetské slatiny nebo mokřiny přitahují již po desetiletí nejen přírodovědce, ale i turisty hledající nedotčenou přírodu. Do národního parku Mljet se můžete svézt lodní linkou z Dubrovníku nebo turistickými loděmi z Korčuly, Hvaru a Splitu do přístavu Pomena.

Trasa národního parku vás zavede například ke dvěma slaným jezerům – Velikému s rozlohou 145 hektarů a hloubkou až 46 metrů, a Malému o rozloze 24 hektarů a hloubce až 29 metrů. Obě jezera vznikla průnikem moře do „těla“ ostrova – proto je lidé, ačkoliv jde o mořskou vodu, začali nazývat jezery.

Uprostřed Velikého jezera je ukryta ještě jedna částečně přírodní, částečně kulturněhistorická a turistická lahůdka – malebný ostrůvek Svaté Marie s bývalým kostelíkem a benediktinským klášterem z 12. století. Místní lidé jej nazývají také jménem Melita, které získal podle stejnojmenného hotelu a restaurace dříve umístěných ve starobylé klášterní budově.

Pět typů lesa

Na rozdíl od středomořského pobřeží si území v části národního parku získalo atribut zeleného ostrova.

Na tom, že tu v současnosti roste pět různých typů lesa – od pozůstatků středomořského pralesa tvořeného dubem cesmínovitým až po divoké olivovníky, rohovníky či pinie – mají největší zásluhu benediktinští řeholníci, kteří po několik století přísně zakazovali osídlování ostrova především v části území dnešního národního parku.

Vody Mljetu, dodnes známé jako oceánograficky živá oblast, byly kdysi oblíbeným stanovištěm středomořského tuleně. Slavný francouzský oceánograf Jacques Cousteau při potápění v podmoří ostrova před čtyřiceti lety prohlásil, že tamější voda je jednou z nejčistších na světě.

Plitvická jezera

V návštěvnosti chorvatských národních parků ale stále vedou Plitvická jezera nacházející se na horním toku řeky Korana v blízkosti hranic s Bosnou a Hercegovinou.

Ročně park navštíví na 200 tisíc turistů ze všech koutů světa – na ploše přes 29 tisíc hektarů mohou obdivovat 140 vodopádů, 20 jeskyní a zřídel. Milovníci Mayovek mohou vstoupit na stezky a mosty vedoucí po obou stranách kaňonů i pod divokými vodopády, na nichž se točil legendární film Poklad na stříbrném jezeře.

Za kaskádovými vodopády se můžete vydat i do nejmladšího ze sedmi chorvatských národních parků – Krka – v centrální části Dalmácie nedaleko města Šibenik. Čistá krasová řeka, atraktivní díky svým četným jezírkům a různobarevným vodopádům, se dvěma třetinami své délky zařezává do zelení pokrytého kaňonu.

V ceně vstupenky pro jednotlivce je navíc zahrnuta bezplatná doprava autobusem od vstupu Lozovac ke Skradinskému vodopádu a zpět. Na území Skradinského vodopádu si turisté mohou prohlédnout mlýny s etnografickými sbírkami.

Více informací najdete na www.chorvatsko.cz, což je server s praktickými informacemi o jednotlivých oblastech, dopravními informacemi a podobně.

Informace o Chorvatsku hledejte i na www.htz.cz, jedná se o oficiální stránky Chorvatského turistického sdružení.

Informace o Národním parku Mljet jsou na stránkách www.np-mljet.hr

Vstupné

MLJET: Jednotlivci i skupiny 90 kun, děti do šesti let mají vstup zdarma.

PLITVICKÁ JEZERA: Dospělí-jednotlivci 110 kun, skupinky nad 15 lidí 100 kun, děti od 7 do 18 let 55 kun. Parkovné: cena za osobní automobil je 7 kun za hodinu, obytný vůz nebo přívěs 70 kun za den.

KRKA: Dospělí-jednotlivci/skupina 95/90 kun, děti od 7 do 14 letjednotliv­ci/skupina 70/65 kun.

Pozn. (1 chorvatská kuna je v přepočtu asi 3,528 české koruny)

Autor: LENKA VAŠKOVÁ

17.6.2010 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Angela Merkelová
AKTUALIZOVÁNO
4 7

První letošní úspěch Merkelové ve volbách. CDU jasně uspěla v Sársku

Vít Kalvoda.
10 12

Muž, který bojoval proti šmejdům: Někdo mi zapálil auto, raději jsem skončil

AKTUALIZUJEME

Nejlepší poločas v historii ČR! Fotbalisté zničili San Marino šesti góly

/OD ZVLÁŠTNÍHO ZPRAVODAJE DENÍKU/ Povinné vítězství vyšperkované šesti góly. Čeští fotbalisté pod vedením trenéra Karla Jarolíma potvrdili roli favorita a na půdě San Marina zvítězili vysoko 6:0. V pátém duelu kvalifikace mistrovství světa si tak připsali druhou výhru. V Serravalle dokonce odehráli nejlepší půli v historii, fotbalovému trpaslíkovi vystřelili do pauzy pět branek.

Muž zemřel přímo na zastávce. Nezachránili ho řidič, kolemjdoucí ani lékaři

Plzeňští policisté vyjížděli krátce před nedělní půl desátou dopolední do Dopravní ulice na Nové Hospodě. Na zastávce MHD tam ležel 70letý muž bez známek života.

AKTUALIZOVÁNO

Vojenský konvoj dnes opustil ČR. Před kasárnami zasahovala policie

Konvoj americké a britské armády má za sebou přesun přes Českou republiku. Poslední, sedmá část konvoje překročila přechod do Polska v Náchodě po 15:00. Vojáci jeli přes ČR od soboty. Vojenská kolona čítající 125 vozidel a 550 lidí se přes Česko přesouvala z Německa do Polska, kde by vojáci měli působit v rámci snahy NATO o posílení svých východních členů.

Útok v Berlíně: kriminalisté varovali před Amrim už před rokem

Kriminalisté v Severním Porýní-Vestfálsku už loni v březnu varovali, že by Tunisan Anis Amri mohl plánovat teroristický útok. Napsal to dnes list Bild am Sonntag. Amriho sledovaly německé úřady opakovaně, loni v prosinci ale stejně spáchal útok na vánoční trh v Berlíně, při kterém zahynulo 12 lidí a desítky utrpěly zranění.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies