VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Mořský vlk Ruda pokřtil vor a chystá plavbu přes oceán

Statek v Lupenici na Rychnovsku obývaný v současnosti jedním z největších světových dobrodruhů Rudolfem Krautschneiderem (dlouhá léta žil a pracoval na Orlickoústecku – pozn. redakce) se poslední srpnovou sobotu zaplnil stovkami obdivovatelů a kamarádů tohoto všestranně nadaného a pracovitého člověka.

6.9.2014 1
SDÍLEJ:

Ze křtu voru, na kterém popluje mořeplavec Rudolf Krautschneider.Foto: Milan Richter

Rudolf Krautschneider (71 let) je dřevorubec, stavitel lodí, mořeplavec, spisovatel, muzikant, filmař i fotograf, hlavně však velice spravedlivý a kamarádský chlapík.

Jeho pozvání přijala i velice vzácná dáma, třiaosmdesátiletá Nina Ingrišová. Vdova po Eduardu Ingrišovi (*11. 2. 1905 Zlonice u Slaného + 2. 1. 1991 Reno, USA). Tento hudební skladatel, dirigent, cestovatel, filmový dokumentarista, kameraman i fotograf byl kromě jiného autorem velice známé písně „Teskně hučí Niagara" (1931). Napsal šedesát operet, jedna z nejúspěšnějších „Rozmarné zrcadlo" dosáhla 1600 repríz.

Vor křtili „šáněm" i svěcenou vodou

Tato usměvavá paní ve slušivém kloboučku pokřtila úderem šestnácté hodiny spolu s Rudou mohutný vor Eurica. Délka 12,5 metrů – šířka 7 metrů – výška stěžně 11 metrů, hmotnost 22 tun. Stavitel Rudolf Krautschneider a kamarádi… Děvčata rozdala přítomným návštěvníkům bílé kelímky a pán statku se nechal slyšet: „Původně jsem chtěl připravit občerstvení za deset tisíc korun, nakonec to máme za šedesát tisíc. Tolik stál vrt, ze kterého si pochutnáte na lahodné vodě," smál se šibalsky. To však nebylo jediné překvapení, po stržení modré látky se na zdi stavení objevila cedule s červeným písmem. Náměstí Ed. Ingriše. Paní Nina ale rovněž bodovala, krom šampaňského pokřtila vor i kamaráda Rudolfa svěcenou vodou, kterou si přinesla v lahvičce.

Zazněla i slavná Niagara za mořeplavcova kytarového doprovodu. Rozhodně bylo velice zajímavé naslouchat vyprávění paní Niny o milovaném manželovi. Do Jižní Ameriky odjel v roce 1947 a po únoru 1948 se již do vlasti nevrátil. Usadil se v peruánské Limě a stal se vyhledávaným kameramanem a fotografem. Jeho fotky tiskly časopisy jako Life a Time. Ve vlastní produkci vytvořil tři celovečerní filmy, spolupracoval s Ernestem Hemingwayem, setkal se se známými českými cestovateli Hanzelkou a Zikmundem, natočil i záběry z jejich pouti po Jižní Americe.

Ve svých 49 letech se seznámil s věhlasným norským etnologem Thorem Heyerdahlem a rozhodl se potvrdit jeho teorii o migraci původních obyvatel Peru do Polynésie. Po jednom neúspěšném pokusu na balsovém voru Kantura I. plavbu úspěšně zopakoval v roce 1959 na voru Kantura II.

Do Ameriky se z Peru přestěhoval v roce 1962 a usadil se v South Lake Tahoe. Jeho žena Nina, se kterou se oženil, pocházela z Brna a s rodiči opustila Československo hned v květnu 1945. Její otec byl potomkem ruských kozáků, a to by se Rudé armádě moc nelíbilo. Eduard Ingriš zemřel v nevadském Renu v roce 1991. Právě jeho žena Nina Ingrišová věnovala ohromný manželův archiv České republice. O převoz 1100 kg písemností, not, nahrávek, filmů a fotografií se v roce 2001 zasloužil Miroslav Zikmund. Nyní se tento poklad nachází v Muzeu jihovýchodní Moravy ve Zlíně.

Za Rudou přijeli 
i polští kamarádi

Na Rudově statku se rozhodně nikdo nenudil. Kromě zajímavých zemědělských strojů byly k vidění čluny, na zahradě pobíhaly kozy a ovce. Jedna ze stájí se dokonce proměnila v obrazárnu. Jedenáct významných polských mořeplavců zde vystavil pražský výtvarník Ladislav Vlna. Jak příhodné jméno pro podobnou událost… To si pochvalovali hlavně polští kamarádi, kterých přijelo do Lupenice požehnaně.

Pán domu ochotně podepisoval svoje knihy, které zde byly ke koupi, ta šestnáctá se jmenuje „Vnučka oceánu" a kromě písemné podoby je v ní CD namluvené Alfrédem Strejčkem s kytarovým doprovodem Štěpána Raka. Rovněž počasí se vydařilo, sláva proběhla za slunečného svitu a když začalo pršet, to již si hosté pochutnávali na nejrůznějších laskominkách, které sami přinesli. Koláče, buchtičky, dortíky, jednohubky, paní domu měla na ochutnání kozí mléko a sýr. Dort v podobě voru však zůstal nedotčen a návštěvníci obdivovali cukrářské umění.

S dřevorubeckou pilou si rozumí

Od kamaráda Rudy jsem nikdy nezaslechl, že něco nejde. Naopak si s úsměvem vzpomínám, když jsem si někdy před pětatřiceti lety před ním posteskl: „Za těch komunistů se člověk nikam nedostane". „Ale dostane, jen když chce," zněla jeho odpověď. A předvedl to prakticky. S dřevorubeckou pilou si rozumí celý život, a tak pokácel stromy, postavil loď, namluvil si děvče z Polska, do této přímořské země se potom na pozvání bez problému dostal i s lodí a když se loď spokojeně houpala na moři, měl celý svět na dosah ruky…

Do historie námořního jachtingu se zapsal více než svérázně. S první svojí postavenou lodí Velou doplul v roce 1976 na Shetlandy, o tři roky později s další jachtou Polkou na Špicberky, na Falklandech byl v letech 1981 – 1983. Kolem Antarktidy se plavil na další lodi Polárce. Zatím poslední a největší lodí je replika Magalhaesovy Victorie.

„Padesát let pracuji jako dřevorubec a kácím převážně smrky. Celou tu dobu nosím v hlavě plán, že si jednou postavím ze smrků vor a přepluji na něm Atlantik. Léta sbírám informace o vorech, které pluly nejenom po řekách, ale i po mořích," vzpomíná Rudolf Krautschneider.

V zimě roku 2012 všechny získané informace a zkušenosti zkompletoval, nakreslil projekt voru a zároveň začal kácet smrky na jeho stavbu. Přátelé mu je pomohli oškrabat a na jaře 2013 z nich v hale v Semaníně sestavil vor. Celé dílo bylo následně převezeno do Lupenice (vesnička mezi Vamberkem a Rychnovem nad Kněžnou).

Na konci zimy 2014 postavil za pomoci sousedů hlavní stěžeň voru, celá vesnice z toho měla radost. Nyní šije plachty, připravuje mapovou část plavby a jak již bylo zmíněno, vor byl pokřtěn v sobotu 30. srpna 2014.

Důvod? Radost z plavby, ne exhibice

„Na svých plachetnicích jsem Atlantik přeplul patnáctkrát," říkal Ruda. „Plavba Atlantikem v pasátech do Ameriky je tou nejsnadnější na světě. Čeští jachtaři Martin Ducháč a David Křížek ji přepluli na malém nafukovacím katamaránu. Polský důchodce Alexander Doba ji letos přepádloval na kajaku, jiný Polák přeplul na malém gumovém člunu. Zkrátka je to plavba vhodná pro sedmdesátiletého důchodce, jako jsem já. Hlavním a jediným důvodem je pro mě radost z plavby oceánem, a nikoliv exhibice," dodal Rudolf Krautschneider.

Milan Richter

Autor: Redakce

6.9.2014 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Technopárty Czarotek ve Vysoké Peci u Jirkova
AKTUALIZOVÁNO
1 58

Mladý muž zemřel na technopárty Czarotek u Jirkova

Základní škola v Plánici, kde došlo k incidentu mezi učitelem a hajlujícím žákem.
8

Učitel nic nespáchal, zato hajlující romský žák má problém. I jeho rodina

Fiala o kauze Babiš: Vyzýváme Sobotku, aby jednal. Čas má do pondělí

Předseda ODS Petr Fiala se na tiskové konferenci ODS v Jihlavě, na které byla představena první pětice kandidátu do voleb do Poslanecké sněmovny, vyjádřil k aktuální situaci na české politické scéně. 

Počátek května bude chladný. Od poloviny měsíce začnou teploty stoupat

Počátek května bude ve znamení deště. Ve zbytku měsíce se bude postupně oteplovat a srážky by se měly dostat do průměru. Vyplývá to ze čtyřtýdenního výhledu počasí, který dnes na svém webu zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).  

EXKLUZIVNĚ

Andrej Babiš: Sobotka chce dovládnout bez nás

/ROZHOVOR, ANKETA/ Ve vládní koalici houstne atmosféra. Premiér Bohuslav Sobotka se svým ministrem financí Andrejem Babišem nemluví, vyměňují si jen dopisy. A ve vzduchu visí otázka, zda ministerský předseda Andreje Babiše odvolá. Důvodem by mohly být pochybnosti kolem Babišových podnikatelských aktivit.

Čápata v Dubném nezvládla mrazivé počasí, všechna čtyři zahynula

Prokřehlá čápata nevydržela chlad a mokro a v pátek večer postupně uhynula. Protože lidé dubenskou čapí rodinu díky webkameře sledují, všimli si uhynutí prvních dvou a zorganizovali záchranou akci.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies