VYBERTE SI REGION

Motor vydržel jenom do Gruzie. Dalším cílem cestovatelů je Rusko a Kazachstán

Přibližně jednu třetinu cesty mají za sebou dva cestovatelé na malých skútrech Honda 150. Čtyřicetiletý Radek Rebroš z Rožnova pod Radhoštěm a o deset let mladší Hynek Přidal z Brna. Díky sázce o malé pivo se vydali z Rožnova pod Radhoštěm na jedenáct tisíc kilometrů dlouhou cestu k středoasijskému Aralskému jezeru v Kazachstánu a zpět na Valašsko. Jejich cesta vede celkem jedenácti zeměmi.

18.8.2015
SDÍLEJ:
Fotogalerie
13 fotografií
Cestovatelé Radek Rebroš a Hynek Přidal na své cestě k středoasijskému Aralskému jezeru v Kazachstánu se setkávají s vším možným i nemožným.

Cestovatelé Radek Rebroš a Hynek Přidal na své cestě k středoasijskému Aralskému jezeru v Kazachstánu se setkávají s vším možným i nemožným. Foto: archiv cestovatelů

V těchto dnech jsou ogar z Valašska a borec z Brna v Gruzii. Zemi, kde je potkaly první, a jak všichni, včetně Valašského deníku, který je exkluzivním mediálním partnerem expedice, také poslední vážné problémy.

Cesta tak má nechtěně brzy vítěze sázky. Stal se jím Radek Rebroš. Ten připouštěl, že jeden ze strojů se domů ve stavu, v jakém z něho odjel, nevrátí. Ale pěkně popořádku…

Cesta Tureckem

Putování Tureckem ubíhalo podle plánu. Až na to, že se začaly čím dál silněji projevovat nepříjemné zvuky z motoru skútru Radka Rebroše.

Nepříjemná v turecké zemi byla zejména rána. „Probouzely nás brzy ráno chvalozpěvy z mešit. Na to jsme z domova zvyklí nebyli. Také proto jsme se snažili Turecko opustit co nejdříve. I když to tady bylo moc prima a setkali jsme se se spoustou vynikajících lidí," napsal v SMSce pro Valašský deník Hynek Přidal.

Problémová Gruzie

Turecko oba cestovatelé zvládli předminulý víkend. Na hranicích do Gruzie problémy nebyly. Cesta touto zemí začala po velmi frekventované silnici kolem pobřeží. „Hustý provoz. Jezdí se tu docela drsně," svěřil se při jednom z telemostů cestovatelů a redakce Valašského deníku Radek Rebroš.

V Gruzii cestovatelé prakticky zatím motorky ani skútry nepotkali. Jsou tu na těchto strojích téměř osamoceni. „Není se čemu divit. Je to docela o život. Na druhou stranu, pokud máte rádi trochu akčnější styl jízdy, přijdete si tu na své. Každý je tu závodník, na křižovatce se jede naplno a je jedno jestli máte osmiválcový Mercedes, nebo starý Ford Transit," představil Rožnovan gruzinský silniční mumraj.

Jak to šlo, sjeli skútraři z hlavní silnice. „Začala ta správná pohodička. Klikaté cesty, zvířata kolem, spousta zeleně," řekl Radek Rebroš.

Motor Radkovy Hondy ale stále víc klepe. Je jasné, že pokud se nestane zázrak, tak brzy bude nutné řešit celkem velký problém. U první pumpy zkouší vyměnit olej za hustší. Na vypouštěcím šroubu jsou ale špony. To není dobré znamení.

Pokračují. Unavení zastavili až o kus dál ve vesnici. Zeptali se na místo, kde mohou postavit stan. „Děláme to tak všude. Místní o nás ví a většinou se nám dostane i nějakého drobného pohoštění," odhaluje ubytovací taktiku Hynek Přidal.

Stan cestovatelé postavili u školy. V marketu koupili pár piv. „Chvíli sedíme a odpočíváme. Přichází jeden místní, pak druhý, třetí a všichni se s námi baví. Pak čtvrtý, pátý. První dva odejdou, další přijdou. Takto se tu otočí za hodinu asi dvanáct lidí," vzpomíná Brňan.

Za chvíli se na place objevuje láhev vína a vodky. „Musíme si připíjet. Jeden z chlapíků otevírá školu, zavede nás do sborovny a ať spíme tam. Paráda. Pak se zase připijí, a když vidím, že Radek už skoro nemůže chodit, beru ho pryč a jdeme spát," vybavuje si první gruzínský večer Hynek Přidal.

Škola byla v noci hodně děsivá. Jako z hororu. Hodně divných zvuků, křičeli tam netopýři a bylo hodně teplo.

„Ještě než ulehnu, jdu na záchod. A vidím, jak nějaký chlapík sedí na skútru. Říkám si, snad to bude OK. Za chvilku ale pět chlapů táhne skútr do schodů. Na noc ho chtěli dát raději dovnitř do školy. Rvali to přes dveře a pořád ho tam nemohli dostat. Řekl jsem jim, že na boku jsou kovové nosiče a kanystry, a že to fakt nepůjde. Tak jej zase stáhli zpátky a s úsměvem jsme se rozloučili," přiblížil Valašskému deníku svoje první gruzínské usínání Hynek Přidal.

Noc byla hrozná. „Pořád mě něco budilo. Radek chrápal na kašu na gauči a byl spokojený," vybavuje si Brňan svoji první noc v Gruzii s Rožnovanem.

Je vymalováno

Další den se cestovatelé vydávají na další cestu Gruzií. Asi po půlhodině jízdy skútr Radka Rebroše ztrácí výkon. Bylo vymalováno. „Co teď? Byli jsme asi třicet kilometrů od nebližšího většího města Kutaisi. Potřebovali jsme internet, ubytování a začít zjišťovat, co dál," sděluje do redakce Valašského deníku Hynek Přidal. „Zajel jsem na benzínku koupit tažné lano. Zahákli jsme Radkův skútr a vyrazili," dodává.

Ve městě nechali chlapy v autoservisu jít na internet a najít si ubytování. Začínají zjišťovat a uvažovat o tom, co dál.

„Napsali jsme aktuální zprávu na facebook. Začali se ozývat lidé s nápady, jak pomoci. Během dvou hodin se podařilo přes kamarádku dojít až ke klukovi, který za dva dny letí z Katowic do Kutaisi pouze s příručním zavazadlem. Takže mohl připlatit kufr. Ještě ten podvečer byl motor zabalený a nachystaný k odeslání v kufru. Tak jsme šli večer na pivo, abychom se trochu uklidnili a rozhlédli po městě," vzpomíná na gruzínskou anabázi Hynek Přidal.

Další den využili Rožnovan a Brňan k aktivnímu odpočinku a zajišťování všeho potřebného. „Večer jsme zašli na pivko. Posezení u řeky bylo příjemné. Na lavičce v parku se nás chytli nějací chlápci. Okamžitě běželi koupit láhev vodky a čokoládu a v tom parku jsme pili na družbu a Gruzii. Museli jsme utéct do taxíku. Jinak kdoví, jak bychom zase dopadli," uvědomuje si Radek Rebroš.

Motor

Ráno se pustili cestovatelé do vytažení pokaženého motoru. Šlo to krásně a nepotřebovali ani žádné extra nářadí. Další den vstávali ve čtyři ráno a vydali se na letiště vyhlížet zachránce.

„Po příletu letadla jsme čekali tři čtvrtě hodiny. Začínali jsme být trochu nervózní. Kluci s náhradním motorem stále nikde. Najednou se objevili a měli s sebou velký modrý kufr. Ta radost se nedá popsat," oznamuje Radek Rebroš.

Šťastní a plní nadšení se chlapi vydali „domů" dospat. Ještě dopoledne se pouští do instalace náhradního motoru.

Týž den odpoledne se vydávají na cestu směr Tbilisi. Potkávají se tu s kamarádem a už druhý den pokračují k hranici s Ruskem. „Všem, kteří nám pomohli, děkujeme. Bez vás by naše cesta skončila. Moc si toho vážíme," vysekli poklonu všem zachráncům Radek Rebroš a Hynek Přidal před cestou do Ruska.

Autor: Dušan Póč

18.8.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Inkluze je zločin na dětech, říká Václav Klaus mladší

Havlíčkův Brod /ROZHOVOR/ - Má všeobecní vzdělání budoucnost? Je inkluze krok tím správným směrem? To byla hlavní témata přednášky, kterou v Havlíčkově Brodě nedávno připravil Okrašlovací spolek Budoucnost.

Manželé ze Kdyně se snažili zachránit život mladému sportovci. Bohužel marně

Hluboká - Silák z Hluboké zemřel za jízdy na kole. Jeho otec děkuje manželům Homolkovým, kteří bojovali o jeho život.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies