VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Muzeum Beskyd nyní nabízí krásu ukrytou v kovu, hlavně v umělecké litině

Muzeum Beskyd ve Frýdku-Místku je nyní místem výstavy nazvané Krása ukrytá v kovu. Návštěvníci mohou expozici spatřit do 1. září… Výstava Krása ukrytá v kovu prezentuje jeden druh velmi používaného materiálu, který změnil dějiny lidstva. Je to kov. Z jeho velmi široké škály je na výstavě ke zhlédnutí především umělecká litina v její různosti. V úvodní části jsou vystaveny předměty vztahující se k dávno zašlé slávě rytířství.

28.6.2013
SDÍLEJ:

Na výstavě v Muzeu Beskyd mohou návštěvníci spatřit i tato kamna vyrobená ve Frýdlantu nad Ostravicí.Foto: Deník/Tomáš Machálek

Návštěvník se zde tak může seznámit s různými štíty a zbraněmi, které se sice odlévaly především ve 2. polovině 19. století, ale podle původních středověkých vzorů. Nechybí ani dekorativní nástěnné talíře s antickými motivy, které byly populární především v období romantismu. „V další místnosti je věnován prostor využití litiny v architektuře i v běžném životě v domácnosti. K vidění jsou tak nejen různé druhy mříží či schodišťového zábradlí, ale také secesní pokladna či litinové žehličky a nádobí," řekl Miloš Kuliha z Muzea Beskyd. Litina a slitiny kovů se používaly také v heraldice a v reliéfním zachycení významných osobností, což přibližuje další tematický celek. Jedna velká část výstavy je věnována funerální litině a použití litiny v rámci spodobnění křesťanských symbolů. Poslední částí výstavy je pak dekorativní a interiérová litina v podobě různých součástí nábytku například etažér, věšák či kamen a nádherných obalů na uhláky. Nechybí ani drobná dekorativní užitková litina, jako jsou těžítka či kuřácké soupravy.

„Příprava výstavy byla časově docela náročná," řekl Petr Juřák, autor výstavy Krása ukryta v kovu v Muzeu Beskyd

Na co byste návštěvníky do muzea pozval?

Výstava nazvaná Krása ukryta v kovu se věnuje kovu, ale hlavně umělecké litině. Jedná se o litinu, která byla odlévána v našem regionu. Většina zde prezentované litiny byla vyrobena ve Frýdlantu nad Ostravicí, kde byly velmi významné železárny. Některé z exponátů byly vyrobeny ve slévárnách na Frýdeckém panství, které patřily Těšínské komoře. Jedná se o železárny v Třinci, Bašce, možná i v Polsku.

Jak dlouho trvalo připravit takovou výstavu?

Příprava této výstavy byla časově docela náročná. Nejdříve musel být nějaký námět, posléze myšlenka, pak se vytvořil scénář, vytipovaly se předměty, které by na této výstavě byly prezentovány. Pak jsem musel utvořit nějaké tématické celky, aby to nebyla pouze směs předmětů bez ladu a skladu, ale aby tyto celky tvořily nějakou kostru, měly nějakou spojovací myšlenku. Nejtěžší části pak bylo přenesení těchto předmětů do výstavních prostor. Tohle bylo opravdu „těžké", protože litina je hodně těžkým kovem. Při přemisťování předmětů jsme se nanosili opravdu hodně. Dá se říct, že jsme zde donesli několik desítek tun litiny.

Který z vystavených exponátů je podle vás nejvzácnější?

Každý z vystavených předmětů je něčím zajímavý, je svým způsobem kuriózní, protože pochází z nějakého jiného celku, byl vytvořen k určitému účelu. Proto je velice těžko hovořit, který z nich je nej. Ale některé zajímavé bych zmínil. V první místnosti jsou exponáty věnované spodobnění symbolů rytířství, které byly dělány v 19. století. Jednalo se o dekorativní litinu, jsou to různé štíty, nástěnné talíře, repliky zbraní. To vše bylo děláno na základě starších středověkých předloh, eventuálně byly vytvářeny motivy nové, ale odkazovaly se na antickou mytologii. Každá návštěvník tak má možnost si na talíři či štítu prohlédnout spodobnění určité mytologické postavy, nebo mytologického příběhu, který zná třeba ze školy.

Na co dalšího byste návštěvníky ještě upozornil?

Dále bych určitě zmínil erb, jenž patřil Habsburkům, kteří vlastnili majetky na Těšínsku do roku 1918, kdy jim byly zestátněny po vzniku samostatného Československa. Potom tady máme různé druhy kamen, nebo potřeb ke kamnům. Ve Frýdlantu totiž byla velice rozsáhlá výroba kamen. Ty se vyvážely prakticky do celé Evropy i do Asie. 

Autor: Tomáš Machálek

28.6.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Princ Charles řídí lokomotivu historického vlaku, kterým jezdíval jako malý kluk.
1 16

Princ Charles mašinfírou. Řídil vlak, ve kterém jezdil jako dítě

Recesistické setkání na oslavu skvělých činů ministra financí Andrej Babiše proběhlo 3. dubna před budovou Generálního finančního ředitelství v Praze. Na snímku Bára Štěpánová.
9

Řešte rychle dluhopisy, říká Jurečka finanční správě a Babišovi

AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

Hromadná nehoda kamionů uzavřela dálnici D1 u Brna. Zemřel řidič dodávky

/FOTOGALERIE/ – Zraněním podlehl muž středního věku, kterého vyprostili hasiči z havarované dodávky v hromadné havárii na dálnici D1. V úterý kolem půl dvanácté se na 202. dálničním kilometru srazily čtyři nákladní auta a dodávka. Kvůli nehodě u Brna musí z dálnice sjet řidiči mířící na Vyškov a Ostravu. Dálnice je v tomto směru neprůjezdná.

Soud osvobodil muže obžalovaného z házení vajec na Zemana

Trestní soud zprostil viny Jindřicha Frühaufa, který podle obžaloby hodil dvě vejce směrem k prezidentovi Miloši Zemanovi. Soudce uvedl, že se skutek nepodařilo prokázat. Důchodce z Kladna vinu popíral, vypověděl, že na shromáždění pouze troubil na vuvuzelu. Za výtržnictví mu hrozily až dva roky vězení, státní zástupkyně pro něj navrhla peněžitý trest 25 tisíc korun. Úterní verdikt není pravomocný.

DOTYK.CZ

Většina úvěrových firem jsou predátoři. Exekucím čelilo 843 tisíc lidí

Lidé by si měli dávat pozor nejen na úvěrové společnosti, z nichž je predátorských či lichvářských přes devadesát procent, tvrdí tvůrci Mapy exekucí.

AUTOMIX.CZ

Češi oživují legendy v jedinečných obrazech. Jsou jako "živé", podívejte se

Také vám přijde škoda, že ikonické momenty zlaté éry motorsportu jsou často k vidění jen na starých, často jen černobílých fotografiích a v dost omezené kvalitě? Už nemusíte smutnit, existují totiž lidé, kteří umí tyto příběhy reprodukovat v naprosto mimořádné kvalitě.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies