VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Muzeum Beskyd nyní nabízí krásu ukrytou v kovu, hlavně v umělecké litině

Muzeum Beskyd ve Frýdku-Místku je nyní místem výstavy nazvané Krása ukrytá v kovu. Návštěvníci mohou expozici spatřit do 1. září… Výstava Krása ukrytá v kovu prezentuje jeden druh velmi používaného materiálu, který změnil dějiny lidstva. Je to kov. Z jeho velmi široké škály je na výstavě ke zhlédnutí především umělecká litina v její různosti. V úvodní části jsou vystaveny předměty vztahující se k dávno zašlé slávě rytířství.

28.6.2013
SDÍLEJ:

Na výstavě v Muzeu Beskyd mohou návštěvníci spatřit i tato kamna vyrobená ve Frýdlantu nad Ostravicí.Foto: Deník/Tomáš Machálek

Návštěvník se zde tak může seznámit s různými štíty a zbraněmi, které se sice odlévaly především ve 2. polovině 19. století, ale podle původních středověkých vzorů. Nechybí ani dekorativní nástěnné talíře s antickými motivy, které byly populární především v období romantismu. „V další místnosti je věnován prostor využití litiny v architektuře i v běžném životě v domácnosti. K vidění jsou tak nejen různé druhy mříží či schodišťového zábradlí, ale také secesní pokladna či litinové žehličky a nádobí," řekl Miloš Kuliha z Muzea Beskyd. Litina a slitiny kovů se používaly také v heraldice a v reliéfním zachycení významných osobností, což přibližuje další tematický celek. Jedna velká část výstavy je věnována funerální litině a použití litiny v rámci spodobnění křesťanských symbolů. Poslední částí výstavy je pak dekorativní a interiérová litina v podobě různých součástí nábytku například etažér, věšák či kamen a nádherných obalů na uhláky. Nechybí ani drobná dekorativní užitková litina, jako jsou těžítka či kuřácké soupravy.

„Příprava výstavy byla časově docela náročná," řekl Petr Juřák, autor výstavy Krása ukryta v kovu v Muzeu Beskyd

Na co byste návštěvníky do muzea pozval?

Výstava nazvaná Krása ukryta v kovu se věnuje kovu, ale hlavně umělecké litině. Jedná se o litinu, která byla odlévána v našem regionu. Většina zde prezentované litiny byla vyrobena ve Frýdlantu nad Ostravicí, kde byly velmi významné železárny. Některé z exponátů byly vyrobeny ve slévárnách na Frýdeckém panství, které patřily Těšínské komoře. Jedná se o železárny v Třinci, Bašce, možná i v Polsku.

Jak dlouho trvalo připravit takovou výstavu?

Příprava této výstavy byla časově docela náročná. Nejdříve musel být nějaký námět, posléze myšlenka, pak se vytvořil scénář, vytipovaly se předměty, které by na této výstavě byly prezentovány. Pak jsem musel utvořit nějaké tématické celky, aby to nebyla pouze směs předmětů bez ladu a skladu, ale aby tyto celky tvořily nějakou kostru, měly nějakou spojovací myšlenku. Nejtěžší části pak bylo přenesení těchto předmětů do výstavních prostor. Tohle bylo opravdu „těžké", protože litina je hodně těžkým kovem. Při přemisťování předmětů jsme se nanosili opravdu hodně. Dá se říct, že jsme zde donesli několik desítek tun litiny.

Který z vystavených exponátů je podle vás nejvzácnější?

Každý z vystavených předmětů je něčím zajímavý, je svým způsobem kuriózní, protože pochází z nějakého jiného celku, byl vytvořen k určitému účelu. Proto je velice těžko hovořit, který z nich je nej. Ale některé zajímavé bych zmínil. V první místnosti jsou exponáty věnované spodobnění symbolů rytířství, které byly dělány v 19. století. Jednalo se o dekorativní litinu, jsou to různé štíty, nástěnné talíře, repliky zbraní. To vše bylo děláno na základě starších středověkých předloh, eventuálně byly vytvářeny motivy nové, ale odkazovaly se na antickou mytologii. Každá návštěvník tak má možnost si na talíři či štítu prohlédnout spodobnění určité mytologické postavy, nebo mytologického příběhu, který zná třeba ze školy.

Na co dalšího byste návštěvníky ještě upozornil?

Dále bych určitě zmínil erb, jenž patřil Habsburkům, kteří vlastnili majetky na Těšínsku do roku 1918, kdy jim byly zestátněny po vzniku samostatného Československa. Potom tady máme různé druhy kamen, nebo potřeb ke kamnům. Ve Frýdlantu totiž byla velice rozsáhlá výroba kamen. Ty se vyvážely prakticky do celé Evropy i do Asie. 

Autor: Tomáš Machálek

28.6.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Lubomír Bystroň nacistický poklad na Budišovsku hledá už více než dvacet let.
DOTYK.CZ
4

Nacistický poklad na Budišovsku: reálná možnost anebo čirá utopie?

Ilustrační foto.
7

Psychicky nemocný muž se popral s policisty, pak skočil z mostu

Sportovní veteráni aneb když Jágr, Hilgertová a spol. zastaví čas

V kolika letech ukončit profesionální dráhu sportovce? Jedny pošle do předčasného důchodu zranění, druzí už zkrátka nemají motivaci. Je to ale ještě jedna skupina. Reprezentanti, kteří svůj sport milují natolik, že ani zdravotní lapálie jim jejich kariéru neukrátí. Před nimi je třeba smeknout.

V obchodě už jen s účtenkou. Startuje EET

Malé krámky i velké supermarkety. Řeznictví, pekařství, trafiky nebo třeba prodejny textilu a obuvi. Tam všude už ve středu dostanete – nebo byste alespoň teoreticky měli dostat – povinnou účtenku.

Kdo neumí, ten učí? Může to být ale naopak

Ministerstvo školství chce, aby všude před tabulí stáli kvalitní lidé, kteří rozumějí svému oboru a zároveň mají požadované pedagogické vzdělání. Ne vždy se to potkává s realitou. Kvalifikovaných učitelů matematiky, fyziky a chemie je kupříkladu velký nedostatek. Nejde o planý poplach, neboť zatímco před revolucí třeba obor učitelství fyziky na Matematicko-fyzikální fakultě UK absolvovalo na 150 lidí ročně, v posledních letech je to necelá desítka.

Poslanci ČSSD odmítají spojovat Mládkova nástupce se sjezdem

Poslanci ČSSD odmítají, že by výběr nástupce dnes odvolaného ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD) nějak souvisel s nadcházejícím sjezdem strany. Novinářům to dnes řekl místopředseda poslaneckého klubu strany Roman Váňa, podle něhož premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) nemá zapotřebí obchodovat s funkcemi. Předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostů František Laudát naopak uvedl, že se obává, že Sobotka nadřadil své politické zájmy nad zájmy země. Sobotka chce jméno nového ministra oznámit po sjezdu sociální demokracie.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies