Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Muzeum Beskyd nyní nabízí krásu ukrytou v kovu, hlavně v umělecké litině

Muzeum Beskyd ve Frýdku-Místku je nyní místem výstavy nazvané Krása ukrytá v kovu. Návštěvníci mohou expozici spatřit do 1. září… Výstava Krása ukrytá v kovu prezentuje jeden druh velmi používaného materiálu, který změnil dějiny lidstva. Je to kov. Z jeho velmi široké škály je na výstavě ke zhlédnutí především umělecká litina v její různosti. V úvodní části jsou vystaveny předměty vztahující se k dávno zašlé slávě rytířství.

28.6.2013
SDÍLEJ:

Na výstavě v Muzeu Beskyd mohou návštěvníci spatřit i tato kamna vyrobená ve Frýdlantu nad Ostravicí.Foto: Deník/Tomáš Machálek

Návštěvník se zde tak může seznámit s různými štíty a zbraněmi, které se sice odlévaly především ve 2. polovině 19. století, ale podle původních středověkých vzorů. Nechybí ani dekorativní nástěnné talíře s antickými motivy, které byly populární především v období romantismu. „V další místnosti je věnován prostor využití litiny v architektuře i v běžném životě v domácnosti. K vidění jsou tak nejen různé druhy mříží či schodišťového zábradlí, ale také secesní pokladna či litinové žehličky a nádobí," řekl Miloš Kuliha z Muzea Beskyd. Litina a slitiny kovů se používaly také v heraldice a v reliéfním zachycení významných osobností, což přibližuje další tematický celek. Jedna velká část výstavy je věnována funerální litině a použití litiny v rámci spodobnění křesťanských symbolů. Poslední částí výstavy je pak dekorativní a interiérová litina v podobě různých součástí nábytku například etažér, věšák či kamen a nádherných obalů na uhláky. Nechybí ani drobná dekorativní užitková litina, jako jsou těžítka či kuřácké soupravy.

„Příprava výstavy byla časově docela náročná," řekl Petr Juřák, autor výstavy Krása ukryta v kovu v Muzeu Beskyd

Na co byste návštěvníky do muzea pozval?

Výstava nazvaná Krása ukryta v kovu se věnuje kovu, ale hlavně umělecké litině. Jedná se o litinu, která byla odlévána v našem regionu. Většina zde prezentované litiny byla vyrobena ve Frýdlantu nad Ostravicí, kde byly velmi významné železárny. Některé z exponátů byly vyrobeny ve slévárnách na Frýdeckém panství, které patřily Těšínské komoře. Jedná se o železárny v Třinci, Bašce, možná i v Polsku.

Jak dlouho trvalo připravit takovou výstavu?

Příprava této výstavy byla časově docela náročná. Nejdříve musel být nějaký námět, posléze myšlenka, pak se vytvořil scénář, vytipovaly se předměty, které by na této výstavě byly prezentovány. Pak jsem musel utvořit nějaké tématické celky, aby to nebyla pouze směs předmětů bez ladu a skladu, ale aby tyto celky tvořily nějakou kostru, měly nějakou spojovací myšlenku. Nejtěžší části pak bylo přenesení těchto předmětů do výstavních prostor. Tohle bylo opravdu „těžké", protože litina je hodně těžkým kovem. Při přemisťování předmětů jsme se nanosili opravdu hodně. Dá se říct, že jsme zde donesli několik desítek tun litiny.

Který z vystavených exponátů je podle vás nejvzácnější?

Každý z vystavených předmětů je něčím zajímavý, je svým způsobem kuriózní, protože pochází z nějakého jiného celku, byl vytvořen k určitému účelu. Proto je velice těžko hovořit, který z nich je nej. Ale některé zajímavé bych zmínil. V první místnosti jsou exponáty věnované spodobnění symbolů rytířství, které byly dělány v 19. století. Jednalo se o dekorativní litinu, jsou to různé štíty, nástěnné talíře, repliky zbraní. To vše bylo děláno na základě starších středověkých předloh, eventuálně byly vytvářeny motivy nové, ale odkazovaly se na antickou mytologii. Každá návštěvník tak má možnost si na talíři či štítu prohlédnout spodobnění určité mytologické postavy, nebo mytologického příběhu, který zná třeba ze školy.

Na co dalšího byste návštěvníky ještě upozornil?

Dále bych určitě zmínil erb, jenž patřil Habsburkům, kteří vlastnili majetky na Těšínsku do roku 1918, kdy jim byly zestátněny po vzniku samostatného Československa. Potom tady máme různé druhy kamen, nebo potřeb ke kamnům. Ve Frýdlantu totiž byla velice rozsáhlá výroba kamen. Ty se vyvážely prakticky do celé Evropy i do Asie. 

Autor: Tomáš Machálek

28.6.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Premiér Bohuslav Sobotka (vpravo), ministr kultury Daniel Herman a generální ředitel Národní knihovny Martin Kocanda.
16

Sobotka chválil ministra kultury za čerpání peněz z EU, vyzdvihl i růst platů

Vlčata ve výběhu vlků Hudsonových
17

V olomoucké zoo vlk pokousal dítě, policie hledá svědky

AKTUALIZOVÁNO

Policie pátrala po dvou dětech z Brna, našla je na letišti v Budapešti

Čtrnáctiletý chlapec a jeho dvouletá sestra z Brna, kteří byli od úterý pohřešovaní, jsou v pořádku. Sourozence našla maďarská policie na letišti v Budapešti.

Medu je málo, shoduje se většina včelařů. Může za to úhyn včelstev

/FOTOGALERIE/ Zásoby medu ve spíži docházejí a lidé se začínají u svých včelařů pídit po letošní dodávce. Jenže co slyší? „Medu bude méně. Je to bída.“  

Na houby v Praze? Dojet do lesa jde tramvají i metrem

/ANKETA/ Pěkně sprchlo. Své by mohlo udělat i mírné ochlazení, které však nemá trvat dlouho. Houby tak přece musejí zareagovat! Snad už zítra by mohla přijít ta správná chvíle vyrazit do lesa obhlédnout, jak se věci mají. Třeba jen na chvilku po práci a pak ještě v pátek s kolegy probrat, zda by to o víkendu mohlo vypadat na zaplněné košíky.

Kvóty na běžence jsou v pořádku, tvrdí generální advokát Evropské unie

Soudní dvůr Evropské unie v Lucemburku dnes projednává žalobu Slovenska a Maďarska na systém uprchlických kvót. Generální advokát EU Yves Bot vystoupil s názorem, že mechanismus přerozdělování žadatelů o azyl je legitimní a v zájmu Unie. Žalobu, již podporuje česká vláda, navrhuje zamítnout. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení