VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Muži mohou mít v Keni i tři manželky a nikoho to netrápí, říká studentka Marcela

Na africkém kontinentě je vysokoškolská studentka Marcela Krejčí ze Stražiska jako doma. Nejprve strávila pět měsíců v Ugandě, kde pracovala s dětmi, a nyní je už více než měsíc v Keni.

1.5.2016
SDÍLEJ:

Dítě se sourozencem na zádechFoto: archiv Marcely Krejčí

Před více než měsícem jste přijela do Keni a máte za sebou již pětiměsíční pobyt v Ugandě. Stalo se za tu dobu něco, co byste ani po předchozí zkušenosti s Ugandou nečekala?Místní prodavači zeleniny a ovoce u silnice

Ano, je toho více. V první řadě je to bezpečnost. Byla jsem několikrát upozorněna, že nemám nikomu cizímu věřit. Jeden mě totiž může zabavit, zatímco mě druhý okrádá. To souvisí s bezpečností, která tu není moc dobrá. Je tu hodně korupce, včetně veřejných složek, jako je policie. Aby se krádež vyřešila, musíte policii zaplatit, jinak nepřijede. Podobnou zkušenost mám i z Ugandy, kdy napadli našeho kolegu, ale nejdříve jsme jim museli zaplatit oběd, aby vůbec začali pracovat.

Další jsou lidi. Jako běloška se setkávám s tím, že lidé automaticky předpokládají, že mám hodně peněz a zaplatím jim třeba cestu matatu (mikrobus) nebo jídlo. Stalo se mi, že jsem se jednou zmínila, že jedu do města na oběd. Člověk, který s námi šel, očekával pozvání nebo peníze na jídlo. Bylo pak složitější mu vysvětlovat, že mu nic nedám. Keňané jsou totiž velice společenští a jsou zvyklí na to, že pokud se před nimi zmíníte o jídle v době oběda nebo večeře, znamená to, že je zvete nebo jim dáte peníze, aby si jídlo koupili sami.Žena s barelem vody na hlavě

Kromě toho se mi také stalo, že jsem kamarádku pozvala na večeři a prostřednictvím sociální sítě se o tom dozvěděla její rodina. Nabyli dojmu, že když může jíst v hotelové restauraci, že má dost peněz a hned jí všichni volali, aby jim finančně vypomohla. Dost mě to překvapilo.

Ale myslím si, že každá země má něco, co se nám, cizincům, zdá špatné nebo minimálně k zamyšlení. Na druhou stranu jsou Keňané oproti nám více usměvaví, mají mnohem lepší vztahy s rodinou, protože to je pro ně prioritní, a hlavně se méně stresují, což je možná spojené i s tím, že nejsou tak zaměřeni na dodržování času smluvených schůzek. Pokud se tedy s někým domluvíte na konkrétní čas, může se stát, že přijde třeba o půl hodiny či hodinu pozdě. Čas totiž není prioritní.

Zmínila jste, že pro Keňany je nejdůležitější rodina a vzájemné vztahy. Jak vůbec taková tradiční rodina vypadá?

Místní lidé si potrpí na velkou rodinu, takže je tu normální, že rodiny mají i více jak pět dětí, někde i přes deset. Navíc je tu normální a legální polygamie. Muži mohou mít i tři manželky a nikoho to netrápí. Avšak podmínkou je, aby každá žena měla svůj vlastní dům.

Stejně jako u nás se i zde můžete setkat s neúplnými rodinami, což je však většinou způsobeno úmrtím jednoho z rodičů na HIV/AIDS či jinou nemoc. Pokud děti přijdou o oba rodiče, starost o ně přechází na prarodiče či příbuzné. Pro prarodiče je to samozřejmě těžší vzhledem k věku, když se mají starat o malé děti.

Domácí práce spadají do kompetence ženy a dětí, hlavně dívek. Můžete tedy potkat ženy tahající dřevo na oheň či vodu v barelech. Většinu věcí nosí na hlavě, protože jsou tak zvyklé a také se jim tím uvolní ruce pro držení potomka či dalších věcí, které musejí donést domů. Děti se tu také nosí v šátcích. Můžete tedy vidět už i pětileté děti, jak mají na zádech svého mladšího sourozence.

Říkáte, že starost o děti a domácnost připadá na ženu, co tedy dělají muži?

Mnoho mužů je během dne v práci, přičemž pracují na všech možných pozicích ve všech různých odvětvích. Keňa je z více než 70 % zaměřena na zemědělství, takže většina lidí pracuje jako farmáři či na různých plantážích, a to od čajových přes bavlníkové až po kávovníkové. V okolí Viktoriina jezera pracuje nejvíce mužů jako rybáři. Hodně lidí se živí prodejem, a to od oblečení až po plodiny z jejich zahrad, které nabízejí na místních trzích. Další část mužské populace se živí jako řidiči matatu, tuktuků (vozidlo o třech kolech se střechou, známé z asijských zemí) či bodaboda (motorky). Avšak setkáte se i s typy mužů, kteří jen tak posedávají pod stromy a klábosí či upíjí alkoholické nápoje klidně i od časného rána, zatímco jejich manželky doma pracují. Ale s podobnými typy lidí se setkáte i u nás.

HANA MASAŘÍKOVÁ, MARCELA KREJČÍ

Autor: Hana Masaříková

1.5.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto
9

Učitelé nechtějí kariéru s papíry

Věčný oheň. Ilustrační foto.
8

Nedůstojná pohřební praxe dál pokvete. Hromadný svoz nebožtíků neskončí

Zneužití osobních dat? Pokuta půl miliardy

Lidé budou moci snáze požadovat vymazání informací, které by je poškodily. Za rok jim to umožní nové nařízení EU.

Zpěvačka Špinarová byla uvedena do Síně slávy cen Anděl

Do Síně slávy hudebních cen Anděl byla dnes in memoriam uvedena zpěvačka Věra Špinarová. Majitelka nenapodobitelného hlasu zemřela letos v březnu ve věku 65 let. 

Slovenský symbol okupace 1968 vyjde na známce

Muž, který si před hlavní sovětského okupačního tanku v centru Bratislavy odhaluje hruď a kterého zachytil fotograf Ladislav Bielik, se objeví na známce i na pamětní minci. Příští rok se známka, kterou vydá Slovenská pošta, objeví pro zájemce přesně 21. srpna 2018 při 50. výročí srpnové invaze do Československa.

Odpad třídí stále více lidí. Radnice je motivují i dárky

Rok od roku Pardubice rozšiřují území, na němž mohou obyvatelé rodinných domů odkládat do samostatných kontejnerů biologicky rozložitelný odpad. Od roku 2007, kdy město s odděleným ukládáním bioodpadu začalo, ho separuje 2750 domácností. Letos byl sběr rozšířen i do okrajových částí města – do Lánů na Důlku a Opočínku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies