VYBERTE SI REGION

Muži na kolech pokoří Chorvatsko

Znají se od školky. Teď se rozhodli společně absolvovat velké dobrodružství. Na kolech chtějí dojet z Břeclavi do chorvatské Dalmácie, minimálně do Splitu.

15.6.2011
SDÍLEJ:

Michaela Dubského (vlevo) a Davida Formánka čekají dva týdny šlapání a dřiny. Foto: DENÍK/Jiří Ševčík

Dvacetileté Břeclavany Michaela Dubského a Davida Formánka čekají dva týdny šlapání a dřiny. Před sebou mají na dvanáct set kilometrů. Na kolech s vlající českou vlajkou vyrážejí už v sobotu.

„Je to pro nás velká výzva. A také nevšedně strávená dovolená. Takových, kde vás vysadí letadlo nebo přijedete autem, je fůra. Že by ale byl někdo v Chorvatsko na kole, to si každý říct nemůže. Bude to velké dobrodružství, a to nás láká. Věk je ideální, rodinu nemáme a čas ano,“ usmívá se Dubský.

Z Břeclavi chce dvojice kamarádů vyrazit brzy ráno. Přes Slovensko, Maďarsko a Slovinsko až k Jadranu. „Přesnou trasu ještě dolaďujeme. Největší obavy máme z hor. Čekají nás až za Záhřebem, kdy už budeme mít několik dnů v nohách. Bude to fyzický náročné,“ tuší.

Po dálnici je to do Splitu necelých tisíc kilometrů, ovšem po okresních silnicích vzdálenost naroste. Navíc v Chorvatsku se budou oba dobrodruzi snažit dostat co nejdříve k pobřeží, aby z cyklistického sedla viděli i kus jadranského pobřeží. A projeli si známá letoviska.

„Chceme kopírovat pobřeží. Na cestu máme deset až čtrnáct dnů. Když na tom nebudeme fyzicky dobře, dáme si pauzu. Denně bychom ale chtěli najet kolem jednoho sta kilometrů, na rovince možná i více,“ odkrývá plány student vysoké školy Karla Engliše.

„Pojedeme se stanem, a když narazíme na kemp, tak se určitě vyspíme v kempu. Sprcha se bude po takové porci kilometrů hodit. Jsme ale připravení rozbalit stan všude, kde to půjde. I v lese či u jezera,“ navazuje Formánek.

Odvážnou výpravu plánují mladíci už od ledna. Pořídili si kvalitní trekingová kola s potřebnou výbavou včetně zadního nosiče. A náhradního vybavení. Kdyby se na cestě cokoliv přihodilo, je připravený přijet a pomoci Dubského otec.

Intenzivní příprava

Oba Břeclavané na kole jezdí poměrně často. Projeté to mají především v okruhu padesáti kilometrů od Břeclavi. Přesto už pár měsíců chodí do posilovny. A minulý týden také tréninkově vyrazili na Vranov a zpátky.

Na kole povezou asi třicet kilogramů výbavy. Kromě stanu a spacích pytlů i teplé oblečení nebo energetické tyčinky. „Musíme se uskromnit, abychom se vešli do rozpočtu. Ale každý den bychom si chtěli dopřát alespoň jedno teplé jídlo,“ plánuje Dubský.

Cílem mladíků je poloostrov Pelješac. Na kole však přijedou „jen“ do města Ploče, kde nasednou na trajekt. „Uvidíme, kolik nám zůstane sil. Na Pelješac kolem druhého třetího července přijede na dovolenou otec se sestrou a my tam s nimi dva týdny zůstaneme. A pořádně si odpočineme,“ těší se.

Jestli pojedou na kole i zpátky do Břeclavi, zatím netuší. „Hlavně chceme dojet tam. I s českými vlajkami, abychom reprezentovali naši malou zemi. Hodně lidí řekne: Jel bych hned s vámi, ale většinou zůstane jen u slov. Chceme dát inspiraci druhým lidem něco uskutečnit. Aby se nebáli a dokázali svoje plány a sny naplnit,“ říká neformální mluvčí výpravy.

Nejzajímavější fotografie a postřehy z cesty z Břeclavi k Jadranu na kole budeme přinášet exkluzivně v Břeclavském deníku. S oběma cestovateli totiž budeme ve spojení.

Autor: Iva Valentová

15.6.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.
2 8

Miliardy za bahno. Opravdu lidem pomáhá?

Europoslanec Pavel Telička.

Pavel Telička se stal jedním z místopředsedů Evropského parlamentu

Obří aligátor vyděsil turisty na Floridě, připomínal pravěkého ještěra

Turistům v národním parku poblíž Tampy na Floridě zkřížil v neděli cestu obří aligátor. Zvíře připomínající pravěkého ještěra měřilo odhadem přes čtyři metry a vážilo 360 kilogramů, informovala americká média.

Vyhubení Židů zpečetili nacisté ve Wannsee za 90 minut

Berlín - Pouhou hodinu a půl stačilo nacistickým špičkám k definitivnímu ortelu nad miliony evropských Židů. Porada v berlínské vile Wannsee před 75 lety, 20. ledna 1942, nerozhodla o vyhubení Židů, protože holokaust probíhal už od přepadení SSSR 22. června 1941, nýbrž sloužila ke koordinaci mezi různými úřady.

Odškodnění za ptačí chřipku pokryje sotva třetinu ztrát, stěžuje si chovatel

Jižní Morava - Lidé, kteří přišli o drůbež kvůli ptačí chřipce, mohou požádat o odškodnění. Podle chovatelů je ale nižší než ztráty.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies