Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Na romantickém hradě Bouzově vystupuje z obrazu bílá paní

V rámci 50dílného seriálu Poznáváme Česko se tento týden na stránkách Deníku zaměřujeme na tajemná místa naší země. A že jich je. Dnes zajdeme na hrady a zámky, kde po nocích chodí bílá paní, nebo se podíváme na kameny, které zbyly v Berounce po čertově prohrané sázce. 

3.8.2017
SDÍLEJ:

hrad BouzovFoto: Michal Bjalek,CC BY SA 3.0, Wikimedia Commons

A nezapomeňte, z každého místa, které v létě navštívíte, nám můžete poslat tematickou fotografii a zúčastnit se soutěže o iPhone. Nově i e-mailem.

***

Hrad Bouzov ukrytý mezi vrcholky Bouzovské pahorkatiny nedaleko Olomouce má svou dnešní podobu od přelomu 19. a 20. století. Už po staletí si ale střeží svá tajemství a mezi nimi i bílou paní. Vypráví se, že tu vystupuje z obrazu, prochází se po nocích či za šera hradními chodbami a komnatami a otvírá masivní dveře. Můžete ji spatřit hned při vstupu do hradu na fotografii záhadné ženy, která by onou bílou paní mohla být.

Kdo byla dáma v bílém, kterou fotografie zachycuje, je zatím záhadou. Správa hradu je však o krok blíž k objevu, jak to s obrazem bílé paní vlastně bylo. Zjistili, že jeho autorem je česko-německý malíř Gabriel von Max, který zemřel v roce 1915. Zajímal se o mystiku a často maloval ženy s bledou pletí a temnýma očima, ve skutečnosti tedy v případě bílé paní nejspíš nejde o strašidlo nebo nadpřirozenou bytost, ale o modelku. Správa hradu teď pátrá po současném majiteli obrazu, ale zatím neúspěšně. „Obraz byl sice na výstavě, nebylo tam ale uvedeno jméno majitele, pouze informace, že je ze soukromé sbírky,“ řekla kastelánka Bouzova Zuzana Šulcová.

Svědectví o přízraku bílé paní byla celá řada, lidé ho většinou líčí jako neostrou ženskou postavu vznášející se kousek nad zemí. Záhadná bytost se údajně nezjevuje jen s úderem půlnoci, ale někteří ji prý zahlédli i za šera. V hradní jídelně stojí piano, na které se hrávalo při slavnostních hostinách, a občas se samo rozezní. Říká se, že to na něj hraje právě záhadná bílá paní. Potom se prý strašidlo projde hradními komnatami a otvírá masivní dveře. Občas údajně někdo zvuk klavíru zaslechl i v noci, kdy nebylo možné, že by uvnitř hradu někdo byl.

Hradními chodbami se však procházely i jiné pohádkové bytosti. Ve dvacátém století se Bouzov stal vyhledávaným místem filmařů. Natáčela se tu pohádka O princezně Jasněnce a létajícím ševci, Třetí sudička nebo druhá řada seriálu Arabela.

Stavba pochází ze 13. století a za jeho zakladatele se považují Búzovi z Búzova, což je staročeský název pro Bouzov. Původně byl gotický a ve 14. a 15. století se ještě rozšiřoval. V 17. století Bouzov skončil ve vlastnictví řádu německých rytířů a hrad bohužel chátral. Svou současnou podobu získal na přelomu 19. a 20. století, kdy se o jeho proměnu postaral arcivévoda Evžen Habsburský.

V současné době hrad nabízí návštěvníkům na výběr ze šesti okruhů, které trvají od 40 do 70 minut. Kromě klasické prohlídky sálů a pokojů si mohou zvolit třeba výklad o stavebním vývoji hradu nebo prohlídku technického zázemí. Je tu také speciální prohlídka pro děti, které si mohou hrad prohlédnout spolu s průvodcem v kostýmu a na konci získat rytířský glejt. Možnost občerstvení je v bufetu na nádvoří.

Jak se tam dostat: Autem je to na Bouzov přibližně 30 km Z Olomouce ve směru na Mohelnici, parkoviště je od hradu vzdálené asi 300 metrů. Můžete jet také autobusem z olomouckého hlavního nádraží do Litovle a přestoupíte na vlak, který vás doveze přímo do Bouzova. Cyklisté se dostanou až do areálu hradu, kde jsou pro ně připravené stojany na prvním nádvoří.
Otevírací doba: po-ne 8.45-18.00
Tip Deníku: Projít si hrad při svitu svíček umožní na Bouzově noční prohlídky, které se chystají na poslední týden v září. Tajemné prohlídky hradních komnat při svitu svíček se strašidelnými výstupy se můžete zúčastnit od 27. září do 1. října vždy od 18 do 20 hodin. Třeba uvidíte právě i bílou paní.

ZBYTKY ZE SÁZKY O KRASAVICI. TO JSOU KAMENY POD ČERTOVOU SKÁLOU
Chcete mít údolí „Staré řeky“, jak se řece Berounce říká, jako na dlani? Pak se při cestování Křivoklátskem nezapomeňte pokochat výhledem z Čertovy skály. Ta se nachází nedaleko legendární Kouřimecké rybárny známé z povídek Oty Pavla. Přímo pod skálou stojí v řece dva obrovské kamenné úlomky. Ty tam podle pověsti zanechal čert, který prohrál sázku. Pokud by do kohoutího zakokrhání postavil přes řeku most, dostal by krásnou dívku. Ale nestihl to.

Jak se tam dostanete: Přímo zpod skály po značené červené. Nad údolím poblíž hájovny Křiniště se uhne vpravo na neznačenou stezku. Doporučujeme mapovou aplikaci.
TIP Deníku: Kousek od skály je legendární restaurace U Rozvědčíka a přívoz do branovského Luhu.

ZNÁMÝ ALCHYMISTA HRAD A MĚSTO PROKLEL, DNES MÁ NA HRADĚ DÍLNU
To, že na mosteckém hradě Hněvín pobýval alchymista Edward Kelley, jako vězeň císaře Rudolfa II., je fakt. To, že před smrtí hrad i město proklel a předpověděl mu zánik, to je jeden z mýtů, který se ale v průběhu historie naplnil. Hrad byl zbořen po 30leté válce a samotný Most padl za oběť uhlí. Kelley skončil svůj život, když požil jed. Po smrti měl být tajně pohřben. Jiné zvěsti ale hovoří o tom, že se pouze nechal uspat a tajně pak pobýval na nedalekém Jezeří. Dnes má Kelley na Hněvíně sochu, alchymistickou dílnu a každoročně Den Magistra Kelleyho.

Jak se tam dostat: Po výjezdu ze silnice I/13 do Mostu ulicí ČSA, odbočením do ulice A. Jiráska pak ulicí Hradní.
Otevírací doba: po-ne 11.00-23.00
TIP Deníku: Zážitková dílna Magistra Edwarda Kelleyho

TAJEMNÝ VELHARTICKÝ HŘBITOV INSPIROVAL ERBENOVU SVATEBNÍ KOŠILI
Skvrny připomínající tajemnou dívčí tvář už po staletí vystupují ze štítu kostela svaté Maří Magdalény na hřbitově ve Velharticích na Klatovsku. Jedna z pověstí, kterými je hřbitov opředen, údajně inspirovala K. J. Erbena k sepsání balady Svatební košile. Tvář, která patří dívce z balady, se prý objeví vždy znovu, i když štít kostela dostane novou omítku. To se může zanedlouho potvrdit. Od roku 2009 kostel ze druhé poloviny 14. století, na jehož údržbu nemá církev peníze, opravuje občanské sdružení a závěrečná oprava fasády by měla přijít na řadu po roce 2020.

Jak se tam dostanete: Cesta na hřbitov vede úzkou asfaltkou z křižovatky na kraji Velhartic (směrem na Klatovy). 
Otevírací doba: Kostel lze navštívit pouze po domluvě.
TIP Deníku: Nezapomeňte na velhartický hrad.

Autor: Barbora Burešová, Redakce

3.8.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto

Nedokázal jsem si pomoci, tvrdil facebookový pedofil. Schůzce zabránili rodiče

Transparent z demonstrace proti Andreji Babišovi
1 14

Babiš chce vidět žádost o vydání k trestnímu stíhání

Turistika na Ibize drtí starousedlíky. Nájem za tisíc euro neseženete

Gabriel Alberto Andrade žije už rok v dodávce. Na ostrově Ibiza, který je už téměř dvě desetiletí jeho domovem, nemůže najít bydlení odpovídající jeho příjmům. Činže na tomto turisticky obléhaném ostrově rostou kvůli zájmu turistů do strmých výšin a nikdo neví, kdy a kde se zastaví.

Odporný útok na nevinné, odsuzují čeští politici útok v Barceloně

Český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) označil dnešní najetí auta do lidí v Barceloně za další "odporný teroristický útok na nevinné". Sdělil to na twitteru. Na sociálních sítích odsoudili čin také další tuzemští politici. Útok, ke kterému se přihlásil Islámský stát, si vyžádal asi 13 mrtvých a osm desítek zraněných.

Piráti, sundejte mě z vězeňského autobusu, požaduje Nečasová. Hrozí právníky

Advokáti Jany Nečasové (dříve Nagyové) požadují po Pirátské straně, aby odstranila podobu někdejší šéfky kabinetu premiéra Petra Nečase z "vězeňského autobusu", s kterým tento týden vyrazila do volební kampaně. Piráti na autobusu poukazují kresbami na kauzy politických protivníků. V předžalobní výzvě, žádají zástupci Nečasové také omluvu, v opačném případě hrozí právními kroky. 

Blondýna dál okrádá opavské restaurace, policie je na ní krátká

Arogantní a značně pod vlivem. Taková je podle všeho žena, která odmítá v restauracích platit. Okradla už několik restaurací, policii zatím uniká.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení