VYBERTE SI REGION

Národních kulturních památek máme již 274

Na seznam, který v pondělí vláda rozšíří o třicet osm nových položek, se dostávají i významné stavby počátku dvacátého století.

8.2.2010 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Ivan Babej

Pražský hrad, Karlštejn nebo Vlašský dvůr v Kutné Hoře. Klenoty, o nichž nikdo nepochybuje. Na seznamu národních kulturních památek (NKP) jsou od jeho vzniku, tedy od roku 1962. Ale ostravská Lískova vila bratrů Šlapetových z roku 1928? Nebo vodní elektrárna v Třeštině? Podle vlády rozhodně ano. Zmíněné dva objekty na něm přibyly před dvěma roky.

V pondělí 8. února kabinet na základě doporučení památkářů oficiálně uznané národní bohatství rozšíří o 38 položek. „Jsou zaměřeny od novodobé architektury 19. a 20. století, přes umělecká díla, technické památky až po vesnickou lidovou kulturu tak, aby byly zastoupeny všechny nejvýznamnější objekty jednotlivých skupin a typů,“ zdůvodňuje výběr mluvčí ministra kultury Jan Cieslar.

Zařazení do top sestavy, obohatí mj. i část iluminovaného rukopisu Dalimilovy kroniky, má přitom význam především prestižní. Finanční bonus nepřináší automaticky žádný. „Zvyšuje šanci na získání dotace,“ vysvětluje ředitelka Národního památkového ústavu Naděžda Goryczková.

Přiznává, že stát má jen omezené možnosti jak se o památky starat. Na prvním místě za ně odpovídá vlastník, většinou tedy města, obce nebo soukromníci. Na opravy si peníze musejí shánět sami, nebo o příspěvek žádat ministerstvo kultury. Není divu, že památkáři bijí na poplach, když vidí, jak někdy historická hodnota dostává na frak kvůli ekonomickému prospěchu.

Nové národní kulturní památky.
Architekt Miloš Solař, který je garantem kampaně NPÚ Ohrožené památky, například říká: „K zániku některých objektů vedou mimo jiné ignorance, ekonomické tlaky a spekulace s pozemky a nemovitostmi.“

V polistopadových dějinách je ale známý i příklad, kdy se město statusu národní kulturní památky potřebovalo zbavit. „V restitučním zákoně byl blokační paragraf, podle něhož nešlo vydat objekt, který byl prohlášen za národní kulturní památku. A v Táboře se to týkalo celého starého města, což byl nesmysl, který odporoval i liteře zákona o památkové péči. Dokonce tam spadaly i tři domy z vilové čtvrti,“ vysvětluje bývalý starosta Tábora Jiří Vaníček. Vláda Petra Pitharta proto v roce 1992 tento status husitskému městu odebrala a titulem NKP se nadále pyšní jen skutečně cenné objekty, jakými jsou třeba radnice či hrad s věží Kotnov a Bechyňskou branou.
Národní kulturní památky

Počet národních kulturních památek: 236 + 38 (po pondělním rozhodnutí vlády)

Kritéria výběru:
- přesahují svými hodnotami regionální význam
- dokumentují nejdůležitější etapy historie, kultury a vývoje civilizace
- jsou chápány skutečně jako národní pro svůj vztah k českému povědomí
- jde o nejkvalitnější reprezentanty určité skupiny kulturních památek
- pokud jejich prvořadou hodnotou je vztah k významným osobnostem, musí se jednat o osobnosti skutečně mezinárodního významu
- u mladších objektů je podstatnou podmínkou jejich mezinárodní ohlas

Zdroj: MK ČR

Goryczková: Seznam památek by se neměl bezhlavě rozšiřovat

Praha - Podle šéfky památkářů Naděždy Goryczkové je dobře, že na seznamu národních kulturních památek jsou i objekty z mladší doby.

Co přesně znamená, když je nějaký objekt zapsán do seznamu národních kulturních památek (NKP)?
Posiluje se jeho společenský význam a z pohledu památkové péče i gesce nad jeho obnovou.

Roste i objem finančních prostředků?
Spíše se zvyšují možnosti na jejich získání. V případě NKP lze totiž lépe získat prostředky z dotačních titulů ministerstva kultury, které jsou určeny na záchranu nejcennějšího architektonického dědictví. Hlavní břímě zodpovědnosti však vždy leží na majitelích památek, ale stát by měl vytvořit podmínky pro usnadnění péče o ně. Vedle příspěvků na obnovu by pomohla i možnost daňových úlev, která zatím neexistuje.

Největším nedostatkem financí trpí opuštěné objekty, jako jsou kapličky, synagogy, zrušené hřbitovy nebo areály venkovských klášterů. Mají jejich majitelé, tedy obce, církve nebo soukromníci, šanci získat nějaký příspěvek na údržbu?
Dotační programy běží na různých úrovních, tedy státní, regionální i obecní. Náš ústav disponuje jediným dotačním titulem, jímž je havarijní střešní program, ale i ten je financován ministerstvem kultury. Soustřeďuje se na nejvíc zanedbané památky.

Kolik jich je?
Seznam ohrožených památek, který jsme vytvořili na základě posouzení našich pracovníků, se pravidelně aktualizuje a je přístupný na webu NPÚ. Způsob ohrožení ale může být různý, špatným fyzickým stavem počínaje až po nevhodný podnikatelský záměr, lhostejnost veřejnosti a nešetrné nakládání. Havarijní střešní fond je zaměřen na zlepšení fyzického stavu ohrožené památky, tedy aby do ní neteklo a byla staticky stabilizovaná.

Jakou roli v tom hrají památkáři?
NPÚ zpracovává odborná vyjádření pro výkon státní památkové péče přenesený na magistráty a obce s rozšířenou pravomocí. Ty si při obnově památky musí vyžádat náš posudek. Kromě toho se zaměřujeme na průzkumy, evidenci a dokumentaci kulturních památek a v neposlední řadě spravujeme 104 státních hradů a zámků zpřístupněných veřejnosti.

V pondělí se výčet národních kulturních památek má rozšířit o dalších 38. Která patří k nejvýznamnějším?
Osobně mám radost, že je do tohoto souboru zařazeno i několik památek klasické moderní architektury. Prohlášení brněnského funkcionalistického hotelu Avion od Bohuslava Fukse z roku 1928 a pražského kubistického domu U Černé Matky Boží architekta Gočára posouvá výrazně názor na kategorii národních kulturních památek, která již není zaměřena jen na nejstarší objekty.

Už ani jen na klasické stavby.
Těší mě, že mezi NKP jsou tentokrát navrženi i zástupci technických památek jako například budova unikátní Larischovy přádelny v Krnově nebo autentický větrný mlýn v Kuželově. Tyto objekty rozhodně na seznam NKP patří.

Po pondělku by jich mělo být už 274. Není to moc?
Osobně nejsem příznivcem přílišného rozšiřování seznamu, protože by to mohlo vést k devalvaci pojmu národní kulturní památka, ale chápu zájem jednotlivých krajů mít na svém území objekty prohlášené za NKP. Jejich prohlašování by mělo být pečlivě zvažováno.

Tugendhat: léta odkládaná rekonstrukce

Brno - Titul Národní kulturní památka ani ochrana UNESCO světoznámé brněnské funkcionalistické památce nepomohly. Vila Tugendhat, kterou postavil na konci 20. let minulého století architekt Ludwig Mies van der Rohe, až do letošního roku chátrala. Teprve před necelými čtrnácti dny podepsalo Brno smlouvu s firmou Unistav, která by měla slavnou vilu v dalších dvou letech opravit.

Spory o opravu

Titulem národní kulturní památky se vila honosí od roku 1995. O rok dříve ji získalo do péče Muzeum města Brna, které ji také zpřístupnilo veřejnosti. Technický stav vily se však od její jediné opravy v 80. letech stále zhoršoval a například narušená statika terasy byla viditelná i pro běžného návštěvníka.

V roce 2001 se vila dostala na seznam UNESCO. „V zápisu do seznamu se však tehdy objevila podmínka, že vilu je potřeba opravit a uvést do původního stavu,“ uvedla správkyně vily Iveta Černá z Muzea města Brna.

Od té doby se datují spory o opravu vily. Brněnskému magistrátu se totiž ani ve dvou soutěžích nepodařilo zajistit, aby oprava vily skutečně začala.

Do třetice…

Úspěšný byl až třetí pokus, který završil podpis smlouvy s Unistavem. Práce na rekonstrukci vily by měla firma zahájit do konce února, rozpočet je 146 milionů korun. „Počítáme však s tím, že se tato částka může o dvacet procent navýšit. Zatím totiž není zcela jisté, kolik budou stát analýzy, které budou restaurátoři muset udělat v průběhu stavby,“ řekl brněnský primátor Roman Onderka při podpisu smlouvy.

Za dva roky by tak podle plánů mohli návštěvníci poprvé vidět vilu tak, jak si ji nechali postavit manželé Tugendhatovi. A Unistav slibuje, že opravu stihne ještě dříve. „Podle našich zkušeností soudím, že se to dá stihnout za rok a půl,“ slibuje ředitel firmy Miroslav Friš. (taz)

Autor: Kateřina Perknerová

8.2.2010 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

POHLEDEM DENÍKU: Zeman a jeho lidé. Co se děje na Hradě?

Odchod vrchního protokoláře Jindřicha Forejta spustil lavinu otázek ohledně toho, jak to vlastně na Pražském hradě chodí.

Zastánci tradičních Vánoc zase bojují proti Santa Clausovi

Praha - Tradiční podobu českých Vánoc před anglosaskými vlivy obhajuje iniciativa Zachraňte Ježíška. Na sociálních sítích ji letos podpořilo už přes 55.000 lidí. Její zastánci brojí především proti všude přítomné reklamě a postavě Santa Clause spojené v počátcích s propagací jednoho výrobku. Míní, že dekorace spojené s touto podobou Vánoc ničí v dětech fantazii, a i když doma dárky třeba dále nosí Ježíšek, představují si ho stále více jako dědu v červeném plášti, což vede k postupnému zapomínání na české tradice a přebírání vzorů z ciziny.

Polská medvědice rozbila skrytou kameru, která ji natáčela

Varšava - Se zjevným potěšením se medvědice válela v čerstvě napadlém sněhu v pohoří Bieszczady na jihovýchodě Polska - než si všimla, že ji při dovádění natáčí skrytá kamera. Fotopast vzápětí rozbila.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies