VYBERTE SI REGION

Naučné horské stezky v Krkonoších, které možná neznáte

Stejně jako jsem poznával rozhledny v Jizerských horách v březnu 2013, tak se chci nyní věnovat bližšímu poznávání naučných stezek v nedalekých horách. Začal jsem již počátkem listopadu, a to v nejznámějším horském městě, středisku sjezdového lyžování, ve Špindlerově Mlýně, stezkou Čertův důl.

23.1.2016
SDÍLEJ:

Ivan Pírko při putování po Krkonoších.Autor: Archiv Ivana Pírka

Z Jičína je nejlepší a nejrychlejší spojení do Krkonoš autobusem, pro mne se slevou 50 % s kartou Iredo, kde zaplatím za jízdenku jen 35 Kč. Proto jsem odjel ráno v 8.07 hodin z Jičína a vystoupil na konečné ve Špindlerově Mlýně.

V Jičíně na stanici autobusu mne oslovil kamarád, který jel už podesáté v tomto roce na Sněžku, a tak jsem trochu váhal, zda nemám změnit svůj program. Nakonec jsem odolal, neboť jsem chtěl poznat zase něco nového, jiného. I tak jsem celý den improvizoval s ohledem na příznivé slunečné počasí a zatím dobrou kondici.

Ilustrační foto.Špindlerův Mlýn, autobusové nádraží (750) – Pod dívčí strání 2 km – U Dívčí lávky 2.5 km – Bouda U bílého Labe (1000) 6 km – bývalá kovárna, naučná stezka Čertova strouha (1160) 7.5 km – a zpět k Boudě u Bílého Labe 9 km – Luční bouda (1395) 14 km – Kozí hřbety (1422) 16 km – Svatý Petr (875) 20,5 km – Špindlerův Mlýn, bus. Celkem 22 km; převýšení cca 1050 m.

Z autobusového nádraží jsem šel po břehu řeky Labe po modré turistické značce kolem pěkně upravených, avšak poloprázdných hotelů a restaurací s nabídkou jídel od 150 Kč výše. Dále kolem stanice lanovky na Medvědín, až na rozcestí Pod Dívčí strání k Myslivně a dále jsem přešel silnici vedoucí na Špindlerovku kolem Dívčí lávky.

Tok Bílého Labe

Asfaltová cesta vede podél řeky Bílé Labe k Boudě U Bílého Labe. Je to pozvolné stoupání líbivou přírodní scenérií tvořenou řečištěm Bílého Labe kolem pěti větších vodopádů. Zvláště nyní na podzim poskytuje toto údolí nejkrásnější podívanou, neboť listy stromů jsou pestře barevné. Tento levostranný přítok Labe pramení v Úpském řečišti a je pojmenován podle jeho zpěněných vod.

Ilustrační foto.Zatímco ve Špindlerově Mlýně byla teplota – 4°C, u Boudy Bílé Labe kolem nuly, tak na odbočce do naučné stezky Čertova strouha stoupala teplota každou minutu až na konečných 10° C po 40 minutách výstupu v místě bývalé kovárny, což je o 160 metrů výše než je Bouda U Bílého Labe.

Naučná stezka je zaměřena na přírodní zajímavosti Krkonoš a především na hrazenářské dílo, které tu na ochranu před povodněmi postavili před více než sto lety. Jde o podélné i příčné opevnění, které mělo za účel otupit sílu povodní. Obří kvádry ze žuly byly přesně opracovány, aby do sebe zapadaly. Dodnes se zde mluví o „kyklopském zdivu". Čertova strouha je dlouhá asi 1.5 km a končí u kovárny, která dříve sloužila k opravě a údržbě kamenických nástrojů. Zurčící voda Čertovy strouhy zpěněná nesčetnými kaskádami v hlubokém údolí se strmými svahy si razí zhruba tříkilometrovou cestu od svého pramene až k ústí do Bílého Labe.

Kamenné moře

Čertův důl je jedním z nejodlehlejších údolí Krkonoš. Nejprve jsem fotil Obří hrnce, poté kamenné moře a mnoho malých kaskád před více jak sto lety upraveného potoka. Ani mne nepřekvapilo mnoho mladých turistů i s dětmi, neboť počasí bylo opravdu mimořádně příznivé a strouha zajímavá. Stejnou Ilustrační foto.cestou jsem seběhl zpět k Boudě a začal stoupat po modré turistické značce k Luční boudě. Slunce osvítilo tuto cestu teprve po hodině výstupu, když jsem překonal výšku cca 1300 m n. m. Jen pár minut zbývalo na nedávno opravenou horskou chatu, kde je kromě velké restaurace i pivovar, pekárna a možnost ubytování pro všechny pocestné.

Mne zde zajímalo kvůli dalším mým programům nejlevnější ubytování. Jak mi sdělila recepční hotelu, je to karimatka s vlastním spacákem za 400 Kč, ale včetně snídaně. Ceny tu jsou dosti vysoké. Já si koupil jen jeden velký makový rohlík za 40 Kč, což bylo více než za jízdenku z Jičína do Špindlu; ale chutnal moc. Dopřál jsem si oběd z vlastních zásob venku u rozcestníku jako mnozí turisté a kochal se pohledem na Sněžku, vzdálenou jen hodinu cesty, kde jsem byl přesně před týdnem, tj. na státní svátek 28. října se svými přáteli.

Sestup po červené

Dolů jsem sestoupil přes Kozí hřbety po červené značce. K ukazateli na vrcholu Kozí hřbety právě doběhl atlet z údolí Svatého Petra a vypadal dobře, když měl za sebou asi 550 metrů výstupu po cca 2500 schodech. Když jsem po nich sestupoval dolů, připomínalo mi to schody na okruhu kolem Annapuren v Nepálu, a vzpomínal jsem na slávistu Martina, jak by zde trpěla jeho kolena. Ze Svatého Petra už to byla pohodová cesta smrkovým lesem, kde občas zářily také modříny koňakovou barvou, až k autobusovému nádraží ve Špindlerově Mlýně.

Stihl jsem zde autobus, který odjel 8 minut po mém příchodu, tj. v 15.50 hodin. V 17 hodin už jsem vystoupil doma v Jičíně a těšil se na dobrou teplou večeři, kterou jsem si připravil, a další červený Tramín, protože ten, co jsem měl s sebou, jsem během dne všechen vypil.

Další putování

Ilustrační foto.Další den jsem odjel opět do Krkonoš, ale východních, a to vlakem ve 4.30 hodin z Jičína přes Ostroměř a Starou Paku do Trutnova. Odtud už autobusem do Žacléře, neboť železnice zde před 13 roky přestala sloužit. Z hornického města Žacléř, které je vstupní bránou východních Krkonoš, jsem šel po stopách Jana Amose Komenského.

Žacléř (620) – Žacléř ČD 2 km – Důl Jana Švermy 4 km – Růžový palouček 5.5 km – Bobr 8 km – Žacléř, Porcelánka 10 km – Žacléř, náměstí 12 km – Prkenný důl 13 km – Prkenný důl, bus 14 km – po městě .. 16 km.

Výlet jsem začal na autobusovém nádraží v půl osmé a po silnici s modrou turistickou značkou šel k Ilustrační foto.hornickému skanzenu areálu dolu Jan Šverma, který je poslední dochovanou památkou na hlubinné
uhelné hornictví ve východních Čechách. Několik desítek metrů před ním je upozornění na zajatecký tábor, kterým prošlo v letech 1942 – 45 asi 1500 sovětských zajatců. Počasí bylo stejně jako včera příznivé, neboť ranní mlha se brzy rozpustila a sluníčko prohřálo vzduch na 11° C a bylo bezvětří.

Růžový palouček

Odtud jsem pokračoval cestou lemovanou kaštany na Růžový palouček, kde se Komenský 4. února 1628 loučil s vlastí. Odešel do polského Lešna a zemřel v amsterodamském exilu v roce 1670. Byl to kněz, filosof, básník a je nazýván „učitel národů". Od jeho pamětní desky jsem sestoupil po pokosené louce Ilustrační foto.neznačenou cestou podél polské hranice do osady Bobr, kde převládají upravené chalupy. Po nové asfaltové silnici, kterou používají cyklisté a milovníci inline bruslení, jsem se vracel do Žacléře kolem velké Porcelánky, kde bývala výroba barevného skla a dnes tam vyrábí technický porcelán. Cestou na Rychlebské náměstí jsem fotil staré i nové roubené chalupy a navštívil místní informační středisko, kde jsem obdržel bezplatně mnoho zajímavých materiálů o zdejším kraji a tipy na výlety.

Rýchorskému náměstí vévodí barokní mariánský sloup vystavěný na popud jezuitů. Dále mne zaujal pískovcový pomník Josefu II. stejně jako kašna nebo pamětní deska věnovaná Josefu Čapkovi, malíři a literátovi, který zde od 13 let studoval, aby se zdokonalil v němčině. Jeho slova ze sbírky Psáno do mraků (knížku máme doma) z roku 1936 platí i v dnešní době. „Nejúžasnější na člověku je jeho schopnost myšlení. To nejžalostnější i nejheroičtější je jeho nedostatečná schopnost poznání. To nejušlechtilejší, může-li být: mravnost, to je čistota a poctivost života."

Sněžný potok

Pod náměstím stojí kostel Nejsvětější Trojice a odtud jsem klesal úzkou asfaltovou cestou do Prkenného dolu, kde se mi líbila kaple sv. Anny. Touto osadou protéká Sněžný potok, podél kterého jsem musel vystoupat na horní silnici k zastávce autobusu. Odjel jsem do Trutnova, a domů jsem přijel už ve 14.30 hodin. Tentokrát jsem vynechal výstup na Rýchory na chatu Hubertus, odkud je z náhorní roviny ve výšce 1000 metrů vidět i Sněžka. Sestup odtud je možný do Horního Maršova nebo delší do Svobody. Snad někdy příště…

Těším se na další Lázeňskou naučnou stezku z města Janské Lázně s výstupem na Černou horu.  

Ivan Pírko

Autor: Redakce

23.1.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO
Pád zdi v Pekařské ulici v centru Olomouce

Na chodce se v Olomouci zřítil kus zdiva. Tři zranění, včetně ženy s kočárkem

Olomouc – Kusy zdiva dopadly ve středu odpoledne na chodník v rušné Pekařské ulici v centru Olomouce. Zdravotníci museli ošetřovat zraněné. Jednomu muži zachránilo život, že uskočil do budovy, která se částečně zřítila. Byla přitom nedávno opravena. Policie celou ulici uzavřela, náhradní autobusy uzavírka poslala přes ulici Dobrovského.

AKTUALIZOVÁNO
Stanislav Křeček

Zástupce ombudsmanky Křeček se zastal řidičů, kteří nestihli přihlásit auto

Brno - Zástupce veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové Stanislav Křeček se obrátil na ministra dopravy Dana Ťoka (za ANO) v případu vlastníků vozidel, kteří na sebe nestihli přepsat auto v registru vozidel do loňského 30. června a kvůli jejich administrativnímu zániku je ze zákona nemohou používat. Křeček dnes v tiskové zprávě uvedl, že to považuje za extrémně přísné, a požádal Ťoka o stanovisko k možnému odstranění tvrdosti právní úpravy. Ministerstvo na dotaz k této věci dosud neodpovědělo.

AKTUALIZOVÁNO
Členové skupiny Ztohoven.

Vyvěšení trenýrek na Hradě není podle soudu trestným činem

Praha - Vyvěšení červených trenýrek na Hradě skupinou Ztohoven nebylo podle soudu trestným činem. Obvodní soud pro Prahu 1 dnes chtěl případ postoupit Obvodnímu úřadu Prahy 1, aby rozhodl, zda se jednalo o přestupek. Státní zástupkyně ale na místě podala proti rozhodnutí stížnost. Případem se proto bude zabývat městský soud. Podle soudkyně obvodního soudu se umělci nedopustili ani krádeže, ani výtržnictví. Filipu Crhákovi, Matěji Hájkovi a Davidu Honsovi hrozily za krádež, poškozování cizí věci a výtržnictví až tři roky vězení.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies