Také v možný návrat zvířat do jejich přirozeného prostředí, kde v současné době žijí pouhé tři desítky šelem.

Olomoucký „levhartinec" připomínající dvě jeskyně s vyhlídkovou terasou nemá ve střední Evropě obdoby.

„Tvoří jej tři venkovní výběhy, čtyři vnitřní ubikace a karanténa. Opticky působí jako dvě jeskyně s vyhlídkovou terasou. Výběh je koncipován tak, aby mu stárnutí prospělo nejen na pohled, ale i v návaznosti na údržbu," popisoval ředitel zoo Radomír Habáň.

Šelma je kriticky ohrožena vyhubením. Podle posledního sčítání na základě záběrů z fotopastí a stop ve sněhu žije jen 32 jedinců. Pro zachování druhu je však potřeba, aby stálá populace čítala alespoň 100 zvířat. Vážnou hrozbou pro levharty je nejen pytláctví, ale i lesní požáry, nebo těžba dřeva a nerostných surovin.

V zajetí dvě stovky kusů na světě

Zoo na Svatém Kopečku je v chovu levharta mandžuského velmi úspěšná a vybudováním nového moderního chovného centra za deset milionů korun se zvyšují možnosti na odchovy kvalitních mláďat, čímž se posiluje naděje k návratu do volné přírody.

„Je to komplikované, běh na dlouhou trať, ale věříme, že na konci snažení bude tento úspěch," uvedla již dříve mluvčí olomoucké zoo Iveta Gronská.

V olomoucké zoo jsou tito levharti dvanáct let. Přitom v roce 2001 byli chováni pouze ve 36 institucích v celkovém počtu 56 samců a 52 samic.

„Ve stejném roce se podařilo odchovat samce a samici po samci z Prahy, jehož původ sahal až ke zvířatům odchyceným ve volné přírodě. Mláďata vzešlá z tohoto spojení byla tedy velmi geneticky cenná," vypočítávala chovatelské úspěchy.

Celkem se v zajetí chovají více než dvě stovky zvířat. Reintrodukci zaštiťuje několik zoo v Rusku v čele se zoo v Novosibirsku, přičemž olomoucká zoo se do projektu zapojila v roce 2005, kdy poskytla jedno zvíře.