Z nádraží Praha Bubny v Holešovicích má být muzeum holocaustu Památník ŠOA. První krok v podobě letošní červnové výstavy KADIŠ byl učiněn, druhý nikoliv. Je přitom nejdůležitější, protože úmysl využití bubenského nádraží je přímo spojen s jeho minulostí.

V dobách nacistické okupace Československa totiž bylo z nádraží transportováno na padesát tisíc českých židů. Spor o změně územního plánu, aby památník mohl být v celé šíři uskutečněn, vede pražský magistrát s radnicí Prahy 7.

„My jsme v tom už samozřejmě konali. Dáváme prostor obyvatelům sedmičky, aby taky řekli svůj názor," sdělil Martin Vokuš, mluvčí radnice Prahy 7 s tím, že urbanizace dané lokality je pro městskou část velmi důležitá věc.

„Ovšem změnu územního plánu řeší primárně magistrát a zatím neznáme jeho aktuální postoj," dodal mluvčí Vokuš. Území Bubny-Zátory podle mluvčího tvoří zhruba 13% rozlohy Prahy 7.

Do budoucna bude podle radnice „sedmičky" tato lokalita sehrávat zcela zásadní roli. Radnice má představy, že zde vznikne nová moderní a atraktivní čtvrť, která bude přirozeným způsobem propojovat dolní Holešovice a Letnou. Tedy za předpokladu, že magistrát změnu schválí.

„K otázce změny územního plánu se stavíme vstřícně a s muzeem holocaustu rozhodně počítáme,"sdělila Tereza Králová, mluvčí magistrátu s tím, že časově se ještě vše upřesní.

Nádraží na Žižkově jako kulturní památka

Podle architektonické studie byl objekt uvažovaný pro zřízení muzea prioritně postaven jako nádražní budova. Vzhledem k postupnému snižování významu budovy nedocházelo k modernizacím a dochovala se tak řada důležitých prvků, které sehrají v prostorách budoucího muzea významnou roli. Podle ředitele muzea Pavla Štingla se zatím podařilo alespoň v červnové výstavě dokázat, že diskuse a setkání posloužily aspoň jako koncepční základ pro zadání dalších kroků vývoje památníku.

Nákladové nádraží Praha Žižkov, respektive jeho hlavní objekty, byly prohlášeny za kulturní památku. Vybudováno bylo v roce 1936 a provoz na něm byl ukončen roku 2010. Je sice zchátralé, což nebrání v jeho areálu realizovat různé kulturní akce. Paradoxem je, že víc než znatelné ruiny bývalých nádražních budov mnohem víc oslovily tehdejší ministryni kultury Alenu Hanákovou (TOP 09) než dosud funkční secesní dům na rohu Opletalovy ulice a Václavského náměstí. Nový majitel objekt určil k demolici. Stejný zájem mají developeři i v lokalitě žižkovského nákladového nádraží. Plánují tam výstavbu sídelního a administrativního komplexu pro 15 tisíc obyvatel.

Nádraží Vyšehrad? Vzdali to i squateři

Nádraží Vyšehrad je snad vůbec nejviditelnější připomínkou smutných osudů někdejšího hrdého světa železnic. V roce 2007 České dráhy nádraží prodaly společnosti TIP Estate. Přitom se nabízel i bezplatný převod radnici Prahy 2, která mínila areál přebudovat na multikulturní centrum. Současná podoba vyšehradského nádraží je pouze další chmurnou připomínkou, že jeho osud je, zdá se, neodvratně naplněn.

Odborníci tvrdí, že tak děsivě zchátralou stavbu honosící se od roku 2001 přívlastkem kulturní památka, už zachránit nelze. Vzdali to svého času i squateři, kteří museli opustit jinou známou ruinu, vilu Milada v Troji. Zlí jazykové tvrdí, že na zvětralé zdivo secesní budovy už raději nesedají ani holubi. Toto nádraží má vůbec smůlu. Pokus o jeho opravu nastal v roce 1987, kdy se opravila střecha budovy. Jenomže pod fasádu vnikla voda a značně ji poškodila. Odhadovaných 25 milionů korun na „opravu opravy" se už ale nenašlo.