VYBERTE SI REGION

Oslavy příchodu nového roku ve světě

Víte, kde se na ani na silvestra neobejdou bez pocení v sauně? V jaké zemi předpovídají lidé, co se stane v příštím roce podle prvních snů v novém roce? A kde si libují v několikadenním cákání vodou?

20.12.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Thinkstock.com

Každá země má své tradice podléhající mentalitě národa, náboženskému vyznání, ale i přírodním podmínkám. To platí i pro oslavy příchodu nového roku. Zatímco u našich rakouských sousedů se na sklonku roku lije olovo a darují se talismany, na jihu Evropy se štěstí v novém roce stvrzuje vyháněním zlých duchů (Bulharsko) či pojídáním hroznů (Španělsko). „S každým úderem zvonu se má sníst jedna kulička hroznového vína, což zaručí štěstí po celý příští rok," říká Španěl, žijící v Praze, Daniel Ordonez.

ŠVÉDOVÉ SI POTRPÍ NA LUXUSNÍ VEČEŘI

Podobně jako v dalších západních civilizacích se slaví silvestr i ve Skandinávii. Slavnostní večer se neobejde bez alkoholu, veselí, ohňostroje… Každá země má ale také své speciální libůstky. Například ve Finsku se kromě bujarého veselí předpovídá, jaké bude počasí po celý příští rok, a spolu s dalšími věštbami se zároveň lije olovo. K silvestrovským oslavám ale patří i saunování, které si Finové, pokud to jde, neodepřou ani poslední den v roce.

Zajímavost
V přímořských švédských městech obvykle lodě v přístavu přesně o půlnoci začnou blikat a houkat. Když odezní ohňostroj, což trvá obvykle až 15 minut, stáhnou se lidé zpět na večírek či do klubů a dále oslavují.

V některých částech Dánska a v severním Německu si poslední den v roce užívají i děti. Oblečou se do kostýmů, pomalují si tváře a vyrážejí do města na koledu. Za zpěv a hru na hudební nástroj připomínající buben (rummelpot) jim lidé, které navštíví, dávají různé pamlsky a dobroty. Ve Švédsku považují silvestra za městský svátek a není ani výjimkou, že si Švédové na silvestra odskočí do některého z větších měst za hranice své země – k oblíbeným místům patří Berlín, Londýn, New York či Amsterodam. Při oslavách ve své domovině se Švédové rozhodně neobejdou bez dobré večeře, kterou obvykle oslavy konce roku začínají. „Nejedná se o žádné tradiční jídlo, pravidlem však je, že musí být luxusní," říká zaměstnankyně Českého centra ve Stockholmu Teresia Eriksson. „K silvestrovské večeři se podává například humr nebo stejk z hovězího masa," doplňuje. Stejně tak se údajně klade důraz na oblékání, které má být nevšední, až okázalé. „V posledním desetiletí Švédsko přebralo německý zvyk oblékání a k silvestru patří neobvyklé množství třpytu a lesku," dodává Teresia Eriksson.

Před půlnocí vychází Švédové ven a odpalují ohňostroje. „Na veřejných místech, jejichž součástí jsou obvykle i velké hodiny, se minutu před půlnocí odpočítávají poslední okamžiky starého roku a o půlnoci všichni křičí šťastný nový rok," dodává Teresia Eriksson. Nechybí samozřejmě šampaňské, kterým se připíjí na zdraví.

PRO JAPONCE JE DŮLEŽITĚJŠÍ PRVNÍ DEN V ROCE

Japonský konec roku vypadá tak trochu jako české Vánoce. Tak to alespoň vnímají Češi žijící v Japonsku. Poslední den v roce totiž většina Japonců zůstává doma s rodinou a připravují se na Nový rok. První den v novém roce je totiž pro Japonce tím nejdůležitějším. Proto je také spojen s řadou tradic týkajících se předsevzetí do nového roku, výzdoby, jídla… „Když v noci na 1. nebo 2. ledna chodíme spát, čekáme na první sny. Podle nich předpovídáme, co se stane v novém roce," říká Hatsue Kajihara z Českého centra v Tokiu. Kromě snů si Japonci chodí budoucnost pojistit do náboženských chrámů – v šintoistickém chrámu údajně žádají bohy a bůžky o příznivý rok.

Zajímavost
Japonci si, podobně jako my v Česku, posílají novoročenky. Platí ale, že všechny by měly být doručeny právě a jen 1. ledna, nehledě na to, kdy byly odeslány. Díky tomuto zvyku je pro japonské poštovní úředníky Nový rok tím nejpernějším.

Důležitým novoročním obřadem je pro Japonce také jídlo. První den v roce si pochutnávají například na rýžových koláčcích (Moči), které jsou zároveň surovinou pro další pokrmy, nebo na dlouhých hnědých nudlích z prosa (Soba), jejichž délka údajně symbolizuje dlouhý život či udržení vzájemných vztahů v novém roce. Hlavní novoroční jídlo (osečirjóri) podávané v dřevěné krabičce je pak přehlídkou barev, chutí i vůní. Děti dostávají na Nový rok speciální kapesné a hrají hry určené pro toto období. Patří k nim mimo jiné i pouštění draka (Takoage), které Češi považují za symbol podzimu.

Kolem půlnoci na přelomu starého a nového roku se ve všech chrámech symbolicky rozezvoní zvon. „Trvá to zhruba hodinu a za tu dobu zvony zabimbají přesně sto osmkrát," upřesňuje Hatsue Kajihara. Číslo vyjadřuje údajně počet zbytečných přání nebo tužeb. „Podle tradice dokáže jedno zabimbání zničit jednu takovou touhu," doplňuje Hatsue Kajihara.

Na rozdíl od evropského pojetí konce roku si Japonci příliš nepotrpí na ohňostroje. „Ty jsou pro nás symbolem léta," vysvětluje Kajihara. Oslavy nového roku trvají až do 15. ledna, kdy se „uklidí" novoroční výzdoba – na ohníčku (dontojaku) se spolu s přírodními dekoracemi spálí i novoroční přáníčka, čímž se stvrzuje jejich platnost.

THAJSKO SLAVÍ TOTÁLNÍM OČISTCEM

Zcela netradičně vítají příchod nového roku v Thajsku. Už jen tím, že se oslavy v této části jihovýchodní Asie konají zhruba v polovině dubna. Songkran neboli Vodní svátek byl původně církevním budhistickým svátkem, při kterém lidé chodili do chrámů a symbolicky polévali sošky Budhy vodou.

Zajímavost:
Na Nový rok Thajci také vylévají ryby z nádoby nebo vypouštějí ptáky z klecí. Věří totiž, že to přinese štěstí členům jejich rodiny.

Postupem času se oslavy přenesly do ulic, kde se náboženský rituál změnil v divokou a nespoutanou zábavu. „Po několik dní jsou v ulicích Bangkoku doplňovány barely s vodou a smáčen je snad každý, kdo se objeví venku," říká Dita Pecháčková ze středních Čech, která se Vodního svátku zúčastnila při svých cestách po Thajsku.

Voda má pro Thajce význam jakéhosi očistce a je prostředkem, jak se „zbavit" všech špatných skutků konaných ve starém roce a zajistit si svěžest a novou chuť do toho příštího. Pro nepřipraveného turistu však mohou být tyto bujaré oslavy tvrdou zkouškou odolnosti. „Místní neberou ohledy na to, že u sebe máte třeba fotoaparát, který by se vodou mohl poškodit," doplňuje. Kromě polévání vodou si štěstí v příštím roce Thajci potvrdí i dalším rituálem: pomazávají se směsí vytvořenou rozemletím rýže, křídy a hlinky. V období Songkranu lidé navštěvují chrámy a svatyně, ve větších městech (Chiang Mai) se konají honosné průvody, zní hudba a všichni si vzájemně přejí do nového roku: „Sawatdee pi Maď!"

Židovský Nový rok
- Židé slaví Nový rok (Roš hašana) na počátku jejich sedmého kalendářního měsíce (září či říjen).
- Podle židovského náboženství je Nový rok považován za narozeniny světa. Židé slaví den, ve kterém Bůh dokončil stvoření světa tím, že stvořil prvního člověka – Adama.
- První den v novém roce se Židé modlí, aby je Bůh zapsal do Knihy života (do „dobrého roku"). Věřící poslouchají v synagoze troubení na beraní roh. Ohlašuje také volání „velkého beraního rohu", který Bůh rozezvučí při příchodu Mesiáše vedoucího Židy z exilu do Svaté země.
- K obřadům patří i symbolické odhazování hříchů – tašlich.
- Na svátečním stole nesmí chybět med, sváteční chléb a jablko. Novoroční pokrmy mají symbolizovat požehnání a hojnost.

Autor: Redakce

20.12.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

ČSSD bude chtít od začátku roku 2018 zvýšit minimální mzdu

Praha - ČSSD bude chtít od ledna 2018 zvýšit minimální mzdu a na rok 2018 zajistit důstojný růst platů ve veřejné sféře. Na tiskové konferenci po jednání širšího vedení strany to řekl předseda sociální demokracie a premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Ústřední výkonný výbor dnes za zavřenými dveřmi projednával přípravu na březnový sjezd ČSSD i obrysy nového programu.

Jídlo zdražuje. Kvůli EET to není, tvrdí Babiš

Praha – Doby, kdy se ceny skoro nehýbaly a inflace byla téměř na nule, minuly. Drahota roste a nová data Českého statistického úřadu to potvrzují. V listopadu byla inflace meziročně vyšší o 1,5 procenta, v říjnu to bylo meziročně „jen" 0,8 procenta.

Jan Železný: Chlapi se poperou, ale druhý den spolu trénují

Praha /ROZHOVOR/- Jaký je rozdíl mezi oštěpaři a oštěpařkami? Česká legenda Jan Železný (50) trénuje čtyři ambiciózní reprezentanty: Chlapi se poperou, ale druhý den spolu trénují.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies