VYBERTE SI REGION

Písek: město na zlaté stezce

Nejstarší kamenný most v Česku se nachází právě v Písku. Pochází ze 13. století a říká se mu také "Jelení". Podle pověsti měl být totiž pojmenován po tom, kdo přes něj jako první přejde na druhý břeh. Jinak se most nazý vá též „Starý " a nebo oficiálně „Kamenný ".

13.7.2015
SDÍLEJ:

Písek - ilustrační foto.Foto: Deník/Lucie Kotrbová

Hledáte-li místo jako stvořené pro rodinnou dovolenou, Písek bude skvělou volbou. Malebné historické městečko zasazené v rybníkářské krajině protkané cyklostezkami nabízí překrásnou přírodu, množství historických památek i jihočeskou pohostinnost.

Již před desítkami tisíc let bylo místo, kde dnes leží město Písek, osídleno. Není divu, zlatonosná řeka Otava k tomu vytvořila příhodné podmínky. Kdy přesně bylo královské město Písek založeno, se neví, ale první písemná zmínka o něm pochází z roku 1243, z pera písaře krále Václava I. Přemyslovští králové měli ostatně Písek v oblibě a často zde pobývali. Zda to bylo proto, že na řece Otavě došlo hned v počátcích existence města k velkému rozmachu rýžování zlata, nebo zda je okouzlilo něco jiného, nevíme. Ať tak či onak, Písek bylo město bohaté, neboť vysoké příjmy mu plynuly i z tzv. Zlaté stezky, která jím procházela. Přepravovalo se po ní zboží z Rakous do Českých zemí a v podstatě spojovala baltské oblasti se Středomořím. Počátkem 16. století tak Písek patřil k nejbohatším městům v zemi. Snad i proto se ve městě dodnes nachází tolik historických památek. Mezi ty, které rozhodně nesmíte minout, patří Přemyslovský hrad. Ve své době byl opravdu honosným sídlem, které plnilo ty nejvyšší nároky na královskou reprezentaci. Zmíněná Zlatá stezka vedla přímo pod jeho hradbami. Právě zde mohli kupci pohodlně překročit Otavu po novém kamenném mostě, a proto se předhradí změnilo v živé město kupců a řemeslníků, které ovšem přitahovalo nejen lidi počestné, ale i šejdíře. Město chráněné hradbami mělo tři brány a veliký rynek, mnohem větší, než je ten dnešní. Rynek byl obklopený honosnými měšťanskými domy s vysokými průčelími a klenutými přízemními mázhauzy. Ve středu rynku stály masné krámy, v ulicích kolem pracovali řemeslníci, ale byly tu také šenky, od těch pro zámožné až po krčmy, kam se slušný měšťan neodvážil vstoupit.

Nejstarší kamenný most

Zmíněný kamenný gotický most, který byl v Písku postaven ve 13. století, je dnes vůbec nejstarším kamenným mostem v Česku. Neoficiálně se mu říká Jelení, podle pověsti, že v době, kdy byl postaven, bylo rozhodnuto, že ponese jméno po tom, kdo přes něj jako první přejde na druhý břeh. Je asi zřejmé, kdo tímto prvním chodcem byl. Jinak se ale nazývá též „Starý" a nebo oficiálně „Kamenný". Most byl již ve své době velmi významný, což je vidět i z toho, že Karel IV. svým výnosem nařídil, že pokuty vybírané ve městě musí být použity právě na údržbu mostu. Nejširší mostní oblouk, který má rozpětí 13 m, což je asi o 5–6 m více než ostatní oblouky, sloužil k proplouvání vorů.

Křižíkova elektrárna

Písek se může pochlubit také několika významnými církevními památkami – například děkanským kostelem Narození Panny Marie, klášterním kostelem Povýšení svatého kříže nebo významnými židovskými památkami. V Písku však naleznete i velmi zajímavé staré industriální památky. V bývalé Sladovně například funguje jedinečný galerijní prostor s expozicí věnovanou dětským ilustrátorům. Pořádají se tam zejména zážitkové výstavy pro rodiny s dětmi. Zajímavá je také stavba Elektrárny královského města Písku, což je nejstarší vodní elektrárna v Čechách. Původně šlo o vodní mlýn, který známý vynálezce František Křižík v roce 1887 přestavěl na vodní elektrárnu. Ta dodávala elektřinu pro veřejné osvětlení Písku, který se tak stal prvním městem v českých zemích s trvalým veřejným osvětlením. Pro milovníky koní má pak Písek ještě jedno eso v rukávu – Zemský hřebčinec, který je Národní kulturní památkou. První zmínky o něm pocházejí z roku 1811, současný areál byl však postaven později, v roce 1902. Tehdy do něho byli umístěni noví plemenní hřebci. Hřebčinec byl řešen tak, aby stáje byly vzdušné, světlé a prostorné. Součástí areálu je též krytá hala, venkovní jízdárna či izolační stáj. Úkolem hřebčince bylo zajšťovat plemenné hřebce pro potřeby chovatelů. Ty se měnily podle využití koní – nejčastěji v armádě a zemědělství. Dováženi sem byli jak mohutní teplokrevní oldenburští či hannoverští anglonormanští koně, tak chladnokrevníci belgické a norické provenience. V současnosti hřebčinec pořádá akce pro veřejnost, nejoblíbenější je Chovatelský den Zemského hřebčince, kdy si návštěvníci mohou prohlédnout stáje či Mistrovství ČR v jízdě na dámském sedle, který nabízí atraktivní podívanou na dámy v dobových kostýmech a jejich jezdecké umění.

Oldřich z Chlumu a Písek
V příběhu Msta písecké panny sehraje hlavní roli Oldřichův pomocník panoš Ota. Při jiných vyšetřováních ho Oldřich z Chlumu posílá obvykle vyslýchat služebné nebo pomocnice v šencích, jenže tady se ocitne po boku samotných dcer krále Přemysla Otakara II. A jak je u něj obvyklé, vždycky dokáže spojit hledání pravdy s příjemnými chvilkami, i když ani on sám zpočátku netuší, s kým má tu čest, a o co jde. Pokud dnes navštívíte Písek, většinu míst z románu si můžete prohlédnout. Včetně zátočiny pod Portyčskými skálami, i když po pravdě řečeno, ve středověku se tak tohle místo nazývat nemohlo. Pro snadnější orientaci však autor název použil, neboť zní pěkně. I když to jméno přinesli až legionáři, když se po skončení 1. světové války vrátili z Itálie.

Denisa Haveldová

Autor: Redakce

13.7.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Třetina mladých Japonců věří, že se upracuje k smrti

Mladické nadšení a optimismus u Japonců do třiceti let nehledejte. Z celé planety jsou nejvíce pesimističtí. Mají strach z budoucnosti a bojí se mít i děti.

Italský premiér Renzi po prohře v referendu ohlásil svou demisi

Řím - Italský premiér Matteo Renzi Renzi po těžké porážce v nedělním referendu o reformě ústavy ohlásil, že dnes podá demisi. V televizním vystoupení řekl, že výsledky referenda jsou naprosto jasné a že přebírá plnou odpovědnost za porážku.

Z izraelského nákupu ponorek prý bude profitovat i Írán

Tel Aviv - Aféra kolem nákupu dalších tří ponorek pro izraelskou armádu nabrala nové obrátky. Objevily se totiž informace, že v německé společnosti ThyssenKrupp, která je měla dodat, má podíl i úhlavní nepřítel židovského státu Írán. Informovala o tom agentura AFP.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies