Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Staré náspy a mostní torza. Podívejte se na stopy po Hitlerově dálnici

Odstartoval další díl letního seriálu Poznáváme Česko. Po Pohádkovém a Sakrálním Česku se zaměříme na technické unikáty naší republiky. Na historické a prázdné i ty moderní a stále funkční. Naše zem má co nabídnout: pozvolna rekonstruované průmyslové areály, vychladlé ocelárny i opuštěná hraniční opevnění. Od středověkých mlýnů po gobelínové manufaktury. I když jsou třeba některé z nich zchátralé, mají své jedinečné kouzlo. Začneme místy a stavbami, které jsou úzce spojeny s naším nejúspěšnějším průmyslovým odvětvím s automobilismem.

10.7.2017 6
SDÍLEJ:

po stopách Hitlerovy dálnice - osamocený pilíř v KníničkáchFoto: Repro Deník

Kdyby druhou světovou válku vyhráli Němci, možná by dnes auta brázdila Moravu od severu na jih po obrovské autostrádě. Megalomanský dopravní projekt dálnice A88, někdy také přezdívané Hitlerova dálnice, měl přes okupované území Čech a Moravy propojit Vídeň s polskou Vratislaví. Historický vývoj však stavbu přerušil a dnes po ní zbyly jen pozůstatky náspů a mostní torza.

První pokyn k zbudování dálnice i přes Československo vydal Adolf Hitler v polovině října roku 1938. „Hlavním důvodem bylo propojit dvě velká hospodářská města, což mělo velký význam pro doplnění dopravní sítě v tehdejším Německu,“ říká historik Tomáš Dvořák.

Pro Německo měla stavba strategický význam. Do jednání česko-německé komise na konci října 1938 se vložil Hitler osobně, aby si vynutil, že dokončená dálnice bude extrateritoriální. „To ve skutečnosti znamenalo vynětí dálnice z výsostné československé pravomoci a její jakési zmezinárodnění,“ uvádí Tomáš Janda a Václav Lídl v publikaci Německá průchozí dálnice.

Němci by tak pro průjezd dálnicí, která vedla i přes tehdy ještě samostatné Československo, nepotřebovali pas. Naopak Čechoslováci by cestou na dálnici museli projít kontrolou. Na všech nájezdech měly stát celnice.

Přípravné práce byly hotové za rekordní tři měsíce. Vznik protektorátu Čechy a Morava vývoj prací ještě urychlil a stavět se začalo v dubnu 1939.

V roce 1942 však okolnosti na frontě donutily Němce stavbu přerušit. Veškeré zdroje a úsilí mělo být přesměrováno do válčení a na budování infrastruktury nezbýval čas ani prostředky. Z plánovaných 320 bylo na několika úsecích rozestavěno 85 kilometrů dálnice. Stavělo se podle jednotné německé normy. Plánovaná osmadvacetimetrová šířka dálnice odpovídá dnešním parametrům. Nejvyšší navrhovaná rychlost byla 160 km/hod.

Na našem území trasa začíná v okolí jihomoravského Medlova a pokračuje až k Městečku Trnávka v okrese Svitavy. Zchátralé zbytky kdysi velkolepého projektu jsou dnes rozesety po krajině.

Jedním z nejvýraznějších pozůstatků je betonový mostní pilíř, který stojí u hráze brněnské přehrady. Ještě před dvaceti lety jej horolezci využívali jako cvičnou lezeckou stěnu.

Na mnoha místech dospěla dálnice do značně vysokého stupně dokončení. Na úseku JevíčkoBačov je těleso dálnice připraveno pro položení dálničních vozovek. Byla vybudovaná kanalizace, která je, přestože nebyla udržována, většinou dodnes plně funkční. V trase dálnice, u Bačova a Ostopovic, jsou dva největší dálniční náspy u nás. Dosahují výšky třiceti metrů.

Dva oblouky nedokončené dálnice stojí právě na okraji Ostopovic v Jihomoravském kraji. Prohlédnout si je lidé mohou cestou z Urbanova kopce. Stačí se vydat zahrádkářskou osadou a na hlavní cestě odbočit doleva směrem na Ostopovice. Nedaleko oblouků se nacházejí mostní podpěry, další část Hitlerovy dálnice. Celá trasa měří přibližně šest kilometrů a bez problémů ji zvládnou i školáci.

V hudebním klipu k písni Mumuland od Petra Kotvalda si v minulosti zahrál i takzvaný Borovský most nad vodárenskou nádrží Želivka, který se začal stavět v roce 1939. Mostu bez konce scházelo pouhých třicet metrů, aby dosáhl druhého břehu. Nedokončený most leží poblíž obce Hulice. Do oblasti je ale zákaz vjezdu a v okolí přilehlého lesa kvůli ochrannému pásmu vod i vstupu.

KDE RUINY NAJDETE

Stavbě se nevyhnula ani obec Jinačovice, která leží severozápadně od Brna podél silnice na Kuřim. Kromě zarůstajícího dálničního náspu můžeme v okolí obce najít nedokončený most na křižovatce cest do Moravských Knínic a Senařova, kterému se přezdívá Hitlerák. Vegetací téměř zarostl i takzvaný Kulaťák oblé přemostění dnes již vyschlého potoka.

Jako had se kroutí torzo zbytků dálnice v okolí Jevíčka v Pardubickém kraji. Dodnes můžeme potkat propustky a zchátralé mosty, které překlenují silnice, co dnes vedou jen odnikud nikam. Zelená turistická značka nás zavede k pozůstatkům pracovního tábora, kam Němci převáželi sovětské zajatce. Jako pieta bývalého tábora tam dnes stojí památník a lesní hřbitov.

Z původní Hitlerovy dálnice se dnes využívají jenom dvoukilometrový úsek u obce Svitávka a pětikilometrový úsek mezi Troubskem a Bystrcí. V případě zamýšlené stavby dálnice D43 je použití rozestavěné dálnice údajně možné bez větších úprav. V úseku Moravská Třebová Brno jsou jedinou překážkou čtyři pětiprocentní stoupání, která se však dají eliminovat vyššími náspy a hlubšími zářezy. Ostatní parametry jsou pro stavbu dnešní dálnice použitelné.

Jak se k pozůstatkům dálnice dostanete: Autem i pěšky. Těleso dálnice však vede venkovskou krajinou mimo dopravní tepny, proto je nejlepší vyrazit objevovat zapomenuté stavby na kole.

Otevírací doba: je jen na vašich časových možnostech, nikde se za přístup k torzům neplatí.

NEJVYŠŠÍ, NEJDELŠÍ. DÁLNIČNÍ MOST JE DOMINANTOU VELKÉHO MEZIŘÍČÍ

Nejvyšší a druhý nejdelší most na D1. Těmito parametry se pyšní dálniční most Vysočina tyčící se nad okrajem Velkého Meziříčí. Most na 144. kilometru D1 je ojedinělý svými rozměry i způsobem provedení. Postaven byl v letech 1972 až 1978, přičemž délka přemostění činí 425 metrů. Ocelovou konstrukci nese šest železobetonových pilířů. „Soutěž na přemostění 75 metrů hlubokého údolí Oslavy byla vypsána již v roce 1967. Jde o dva souběžné ocelové mosty vedle sebe o šířce 13,7 a 13,8 metru. Konstrukce váží přes 6000 tun,“ píše Dušan Josef ve své Encyklopedii mostů.

Jak se tam dostanete: 144. kilometr D1, vstup zakázán

TIP Deníku: Nejlepší pohled na něj je z nedaleké rozhledny na Fajtově kopci.

MOTOCYKLOVÁ SVATYNĚ NA JIHU ČECH. VĚTŠINA STROJŮ JE POJÍZDNÁ

Hotovou svatyní je již řadu let Jihočeské motocyklové muzeum v Českých Budějovicích. V Malé solnici na Piaristickém náměstí najdete téměř 100 exemplářů motocyklů, historické motory a mnoho dalšího. Muzeum patří k největším přístupným sbírkám jednostopých vozidel v zemi. „Máme tady Laurinku z roku 1899, první typ motocyklu, který byl v Mladé Boleslavi vyroben,“ říká majitel sbírky Petr Hošťálek. Malým zázrakem je fakt, že většina motocyklů je pojízdná. „Občas si na nějakém vyjedu,“ prozrazuje.

Jak se tam dostanete: Muzeum leží v historickém centru města u ulice Hroznové.

Otevírací doba: út-ne 10.00-18.00

TIP Deníku: Jeden Harley hrál v seriálu Bylo nás pět.

SAMOHÝL MOTOR VETERAN. UNIKÁTNÍ SBÍRKA HISTORICKÝCH VOZIDEL

Zlínská soukromá sbírka historických automobilů a motocyklů je spojena se jménem bývalého závodníka Aloise Samohýla. Mezi exponáty nechybějí ani slavné značky jako Bugatti nebo Rolls Royce. Základ sbírky muzea vznikl koncem 50. let 20. století. Sbírka se postupně rozrůstala a dnes čítá na 100 exponátů asi 80 automobilů a 30 motocyklů. Mezi zajímavosti patří celá vývojová řada automobilů Laurin-Klement, později Škoda, z let 19011962. Řada exponátů účinkovala v historických filmech.

Jak se tam dostanete: Autem po I/49 z Otrokovic, muzeum je na hlavní třídě Tomáše Bati.

Otevírací doba: po domluvě 8.00-19.00, tel.: 577 616 322

TIP Deníku: Baťova pojízdná kancelář.

Dominika Vrbecká, Jiří Šmeral

Autor: Redakce

10.7.2017 VSTUP DO DISKUSE 6
SDÍLEJ:
Prezident Miloš Zeman a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching.
27 6

Zeman: Autoritářské státy mají lepší podmínky pro velké projekty

Letiště Václava Havla v Praze. Ilustrační foto
17

Boj s teroristy. Všechna letiště v ČR dostanou kamery, jež rozpoznají obličeje

EXKLUZIVNĚ

Zločin, nebo neštěstí? Policie pro ověření vyhazovala z 6. patra hotelu figurínu

Policie v Pardubicích rekonstruovala poslední okamžiky života 45leté ženy: pád z okna hotelu. K čemu policisté dospěli?

Do Turecka jen na vlastní nebezpečí, varují Němci

Diplomatická válka mezi Spolkovou republikou Německo a Tureckem pokračuje. Istanbul totiž stále zadržuje německého aktivistu.

Pohledem Stanislava Šulce: Oč jde v Polsku

V souvislosti s Polskem se v posledních dnech vypráví několik příběhů. Jeden vykresluje skvělou hrdou zemi, která si dělá doma pořádek a zlá Evropská unie jí při tom hází byrokratické klacky pod nohy. A v ulicích stojí desítky tisíc lidí, kteří vládní stranu Právo a spravedlnost (PiS) nevolili, tedy jsou menšinou populace a sice můžou demonstrovat, ale jejich požadavky jsou tak nějak nepodstatné.

Cizinci v Česku? Sparta je v klidu, Slavia má problém

Fanoušci na britských ostrovech jsou zvyklí na ledacos. Už dávno se tam smířili s tím, že vstupenka na fotbalový šlágr je dražší než letenka do Ameriky. Mnozí si (chtě nechtě) také zvykli, že klub jejich srdce vlastní boháči ze zahraničí. A nevadí jim ani to, že po hřišti neběhá žádný Angličan. Pravda, je to výjimečné, nicméně třeba Chelsea má ve svém kádru jediného domácího hráče.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení