VYBERTE SI REGION

Po zamrzlé řece doputoval do nitra Himálaje

Cestovatel a dobrodruh Martin Mykiska v loketské knihovně vyprávěl o své výpravě do jednoho z mála skutečně izolovaných koutů světa.

24.4.2014
SDÍLEJ:
Fotogalerie
3 fotografie
VELKÉ HORY, malý člověk. Takových scenerií zažil Martin Mykiska při své výpravě do Himálaje nepočítaně. Za nejkrásnější okamžiky ale označuje chvíle, kdy v noci všechno utichlo a o životě dával uprostřed hor vědět jen plápolající oheň v jeskyni.

VELKÉ HORY, malý člověk. Takových scenerií zažil Martin Mykiska při své výpravě do Himálaje nepočítaně. Za nejkrásnější okamžiky ale označuje chvíle, kdy v noci všechno utichlo a o životě dával uprostřed hor vědět jen plápolající oheň v jeskyni.Foto: Martin Mykiska

Domorodci spokojeně žijící ve dvaceti- i vícestupňových mrazech, odříznutí od světa dechberoucím masivem Himálaje. Právě sem se Martin Mykiska vydal na jedné ze svých cest – do indického Zanskaru, údolí, které v zimních měsících sníh zcela odizoluje od světa. Jedinou přístupovou cestou tak zůstává částečně zamrzlá řeka. Několikadenní adrenalinové putování a následný pobyt v jedné z mála zbývajících téměř zcela izolovaných částí zeměkoule přijel cestovatel Mikyska představit posluchačům do loketské knihovny.

Není putování po ne zcela zamrzlé řece příliš riskantní podnik? Jak je vůbec cesta do Zanskaru dlouhá?

Jedná se zhruba o 100 kilometrů, překonat je běžně trvá sedm dní. Pro cizince je samozřejmě obtížné správně odhadnout, kde vás led unese a kde ne. Měl jsem ale horolezecké vybavení, kvalitní, funkční oblečení i spacák, neoprenové boty. Ale hlavně jsem využil služby dvou domorodých průvodců, kteří řeku i cestu dobře znali. Díky nim jsme mohli postupovat o hodně rychleji. Jinak ale Čhadar, jak se putování po řece ze Zanskaru do Ladaku a zpět říká, běžně absolvují třeba starci nebo matky s dětmi. Miminka nosí na zádech, starší děti absolvují pochod samostatně.

Pochod trvá několik dní. Kde jste v nehostinném Himálaji nocovali?

Vždy v jeskyních v okolí řeky. Tam byla vždy příležitost se zahřát. První večer jsme s domorodci soupeřili, kdo první rozdělá oheň. Ale než jsem vůbec stačil rozehřát svůj benzínový hořák, jim už ohýnek plápolal. Od té doby jsem to už každý večer nechal na nich.

Řeka je vždy zamrzlá jen částečně a její stav záleží na rozmaru počasí. Stalo se vám, že se některé místo nedalo projít?

Některé úseky se dají obejít po souši. Nicméně v jednom místě opravdu i na tohle došlo. Původně jsme si mysleli, že se nám podaří problémový úsek přebrodit, ale řeka tam byla příliš hluboká. Ptal jsem se tedy průvodců, co budeme dělat, ale neuměli skoro vůbec anglicky a k cestě dál se neměli. V jeskyni jsme do druhého dne čekali, jestli nezačne víc mrznout, ale to se nestalo. I na druhé straně se ale začali shromažďovat lidé, kteří chtěli projít. Jedné velké skupince Zanskařanů se podařilo najít místo, kterým se dalo projít. Natáhli jsme tam lano a bezpečně se dostali na druhou stranu.

V zanskarských vesničkách jste pak pobýval přes dva týdny. Jaký je tam život?

Na jednu stranu samozřejmě velice skromný, protože místní nemají téměř žádné vlastní zdroje. Teploty tu při slunečném počasí ve dne dosahují jen pár stupňů nad nulu, když slunce zapadne, zažil jsem i téměř čtyřicetistupňový mráz. Místní jsou ale velmi otužilí a dokáží to snášet. Kdo má peníze, má jednu stěnu hlavní místnosti svého domu vždy prosklenou, aby ji slunce vyhřívalo. Nemají dlouhé životy, ale na druhou stranu žijí šťastně, spokojeně.

Co tedy celé dny dělají?

Čekají, až vyjde slunce, asi tak do deseti hodin. Pak si dají čaj a velmi sytou, tmavě hnědou kouli uhnětenou z campy. To jim k jídlu běžně stačí. Vzájemně se pak navštěvují, povídají si, starají se o jaky, které tu chovají na mléko a vlnu. Tu také zpracovávají. Jindy tančí, hrají různé společenské hry. Děti chodí do školy a učí se číst a psát v několika abecedách. Díky tomu mají velmi dobrou paměť. A všichni jsou velmi pohostinní, což se mi při putování mnohokrát potvrdilo.

Autor: Štěpánka Tupá

24.4.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Co bylo cílem razie armády a policie na skládce u Lovosic? Šlo o bifenyly

Lovosice – Na začátku listopadu jsme čtenáře Deníku informovali o zátahu, který probíhal na skládce patřící firmě Ladeo u Lukavce. Na místě zasahovali policisté, pyrotechnici, vojenské síly, ale také Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP), která skládku prověřovala několik dní. Kriminalisté si od Městského úřadu dokonce k prověření vyžádali dokumentaci o skladování odpadu. Nyní má celá situace rozuzlení.

Pošta vypsala tendr na vedoucího inspekce, hlásí se prý i Laube

Praha - Česká pošta vypsala výběrové řízení na funkci vedoucího odboru inspekce. Odbor inspekce má na starosti záležitosti spojené s ochranou České pošty před trestnou činností. Potvrdil to mluvčí podniku Matyáš Vitík. Podle Lidových novin se na místo, které v září opustil Jiří Brázda, přihlásilo pět uchyzečů, mezi nimi i bývalý náměstek policejního prezidenta Zdeněk Laube, uvedl server lidovky.cz.

Příznivci posílají Trumpovi peníze, i když je po volbách

Washington - Ačkoli má kampaň úspěšně za sebou, přišly novému americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi v posledních třech týdnech miliony dolarů od příznivců. Oznámila to federální volební komise, píše list The Washington Post.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies