VYBERTE SI REGION

Pod hladinou přehrady skončily mnohé technické památky. Zůstal jen viadukt

Údolí řeky Mže od Stříbra po ves Hracholusky bylo malebné a pamětníci tvrdí, že bývalo krásnější než Střela. Milované trampy, obyvateli okolních obcí i prvními osadníky, kteří v blízkosti vody stavěli skromná obydlí, ve většině případů sruby a chatky.

3.11.2012
SDÍLEJ:
Fotogalerie
9 fotografií
Elektrárna u Čerňovic.

Elektrárna u Čerňovic.Foto: Archiv Vladimíra Lihuna

V mnohých místech řeka míjela louky, jež pečlivě obdělávali sedláci z přilehlých obcí, třeba Butova, Vranova, Malovic, Blahoust, Čerňovic. Ne všichni však vědí, že v tehdejší době se na dnes potopeném území nacházela řada technických skvostů, třeba vodní elektrárna, tzv. Malá přehrada, pila, spousta mlýnů, několik mostů a lávek. Dochoval se jen železniční most na trati Pňovany – Bezdružice.

Železniční most Nový Dvůr

V dnešní době se mu říká pňovanský a nachází se na železniční trati z Pňovan do Bezdružic.

Vznikl na základě zemského zákona o podpoře výstavby drah z roku 1892. První návrh na výstavbu mostu je již z roku 1894. Počítalo se v něm s ocelovými pilíři. Tento byl zamítnut a svou podobu most získal díky druhému návrhu z roku 1897. Dva kamenné středové pilíře mají včetně základů výšku 44 metrů. Na nich jsou zavěšeny tři ocelové oblouky, každý z nich má 55 metrů a ukončeny jsou na obou stranách mostu kamennou klenbou. Celkový objem zdiva je zhruba 6218 m3 a zhotovitelská firma Luigi Telli a Wilhelm Plenker si za jeho výstavbu nechala vyplatit částku 243 000,– K. Několik dělníků se po nešťastných událostech během stavby již domů nevrátilo.

Stavba začala v roce 1899 a dokončena byla v roce 1901. Tou dobou již železnice mezi Bezdružicemi a Novým Dvorem byla dostavěna a první parní vlak velkolepě přejel most a vydal se na trať 6. června 1901. Letos v létě se tak dočkali společně 111. výročí.

Most proslavili filmaři z celého světa

Je tomu tak. Nenatáčel se zde sice žádný velkofilm, ale tohle místo čas od času vyhledají filmové štáby z velkých dálek.

„Jednoho prázdninového letního večera roku 1999 jsme s partou kamarádů z Malovic viděli mohutnou zář od mostu. Z vesnice je to k mostu asi kilometr a my se samozřejmě vydali prozkoumat, co se děje. Při cestě jsme slyšeli vrtulníky a mysleli jsme si, že se stalo nějaké neštěstí. Bylo nás asi pět a notně napjati jsme se blížili k mostu. Viděli jsme něco úžasného. Celé okolí bylo ozářeno obrovskými reflektory, běžely dieselové agregáty a všude se pohybovali lidé. Několik jich viselo na lanech z mostní konstrukce a nad přehradou létal vrtulník se světlometem," vzpomíná autor tohoto článku.

„Nějakým způsobem jsme se dověděli, že se zde natáčí a štáb nás upozornil, že na most nesmíme. Přesunuli jsme se proto na přilehlou stráň a odtud nadšeně pozorovali práci filmařů. Směrem od Pňovan čas od času zahoukal vlak. Jasné tedy bylo, že kamery zachytí scénu s vlakem. Netušíc, co přesně bude následovat, jsme pak již museli domů. Okolo půlnoci se tak vydáváme domů do Malovic nadšeni zážitkem."

Jednalo se o natáčení německého televizního filmu Der Todeszug (Vlak smrti). Ve stručnosti film pojednává o jaderném transportu. Teroristi na závěr vyhodí vlak převážející atomový náklad právě na železničním mostě do povětří. Celý most je „obalen" výbušninami. Vlak najede na most a za přispění počítačových animací a reálných pyroefektů se zřítí spolu s mostem a pilířem pod hladinu.

Babylon A. D.

V květnu 2007 přijeli američtí a francouzští filmaři natáčet akční sci-fi snímek.

Jak už žánr napověděl, scéna to byla napínavá. Obsazení dávalo tušit také zážitek. Vin Diesel, Mélanie Thierry a několik vozů Hummer při natáčení na železničním mostě. Přítomen byl jak obsáhlý štáb, tak vrtulník, železničáři, hasiči a spousta přihlížejících. Po nemalých úpravách mostu, po které se měla prohánět mohutná auta, bylo ještě potřeba udělat úpravy okolní. Po dvou dnech příprav došlo na scény nanečisto a poté „naostro" .

Jak to už ale bývá, ne vše se podaří napoprvé a tak se natáčelo celý den. „Nutno dodat, že celý proces byl velmi náročný z mnoha hledisek, zejména, že vše se odehrávalo za plného provozu vlaků na zdejší lokálce a tak muselo být nastaveno přísné bezpečnostní opatření v podobě neustálého kontaktu se strojvedoucím na trati Pňovany – Bezdružice a dispečinkem v Pňovanech," vzpomíná opět autor článku.

Výslednou scénou je příjezd Hummerů lesní cestou od Pňovan, jejich přejezd přes most. Kamery vše snímají z helikoptéry i ze země. Na závěr k filmu Babylon A. D. ještě musím říct, že jsou dvě verze filmu, americká a evropská. Jsou odlišné a úsek s železničním mostem je pouze v americké.

Most láká i tuzemské štáby

Řadu natáčení si novodvorský most zažil také díky českým stanicím. Nejčastěji zde byla patrně Česká televize, například s pořadem Šumná města a Toulavá kamera. Jedno z posledních natáčení proběhlo v září 2012, kdy navštívilo zdejší kraj televizní studio Ostrava. Pořad Tajemství železnice zaujala Bezdružická lokálka a nemohlo chybět natáčení v okolí železničního mostu. Cyklus poběží podle slov autorů od ledna příštího roku.

Adrenalin

A to nejen příznivce bungee jumpingu. Jejich zájem již ale není takový, jako v 90. letech. Nejen pro zájemce o skok na gumovém laně střemhlav k hladině to byl adrenalin. Své nervy si často zažívali i strojvůdci vlaků, jelikož neukázněnost lidí nezná mezí. Jen díky pozornosti obsluhy vlaku se nikdy nic nestalo.

Zhruba každé dva tři roky vyhledají železniční most složky integrovaného záchranného sboru ČR. Jejich cílem je cvičení na základě simulace nehody. K vidění jsou zásahy z lodí, helikoptéry, slaňování a podobně.

Má však i svou nechvalnou pověst. Naposledy v létě 2012 zde svévolně ukončil život starší pán a takových případů je bohužel poměrně dost.

V dnešní době most (majetkem SŽDC) čeká na vytouženou a potřebnou rekonstrukci. Plán je již vypracován, ale problém tkví ve financích. Oprava ocelové konstrukce a případné retuše pilířů jsou počítány v desítkách miliónů korun.

Bývalá elektrárna u Čerňovic

Elektrárna stávala v místech dnešního silničního mostu mezi Pňovany a Čerňovicemi a říkalo se jí Malá přehrada. Voda zde byla zadržována několik metrů vysokou kamennou hrází a vzdutí sahalo až k železničnímu mostu, kde byla hladina o cca 50 centimetrů vyšší. Sloupy stavidel se před zatopením Hracholuskou přehradou nezbouraly a při mimořádně nízké hladině vyčnívají nad hladinu. Objekt elektrárny byl poměrně velký a unikátní. V roce 1963 však musel ustoupit přehradě.

U Českého mlýna

Býval to rozlehlý areál. Nacházel se zde mlýn, pila, pár budov a dřevěný most mezi Blahousty a Čerňovicemi. Dalo se po něm přejet koňským povozem. Pila čítala několik budov. Ať provozní stodoly s katry a pilami, tak obydlí. Zejména usedlosti k trvalému bydlení jsou tou dobou vskutku výstavní svou architekturou. Na mlýnu i pile se tvrdě pracovalo do doby, než je neminul osud již dobře známý. V letech 1961 a 1962 se bourá a zbývají jen torza. V roce 1963 – 1964 zaplavuje krajinu u Českého mlýna nenávratně voda, která navždy zatápí desítky hospodářských obydlí, chat, 11 mlýnů, několik mostů, jezů a lávek.

V dnešní době si málokdo dovede představit život v místech, která jsme dnes navštívili. Osudy lidí, kteří přišli po válce osídlit tuto oblast, bychom asi nechtěli sdílet. Po odsunu Němců zabrali Češi stavení, která opravili. Když si zvykli na domov, vše jim vzala přehrada. Dodnes je pro mnohé bývalé obyvatele údolí Mže mezi Stříbrem a Hracholusky záhadou, že plány na výstavbu hráze byly údajně tajeny do poslední chvíle. Dokládá to příklad přemostění Butova a Vranova betonovou konstrukcí. Most se po dostavění ani nedočkal zábradlí, byl hned odstřelen a zatopen.

Zdroje:
Fenomén Hracholusky (nakl. Starý most)
www.bezdruzic­kalokalka.cz

Jan Míkovec

Autor: Redakce

3.11.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Švýcaři otevírají nejdelší tunel světa

Historický moment. V neděli 11. prosince 2016 se pro pravidelný provoz otevře Gotthardský železniční tunel. V jeho případě se podařilo něco neskutečného – stavitelé dodrželi rozpočet schválený už na počátku 90. let.

Spisovatel Jiří Stránský: Škoda každého dobrého slova, které se neřeklo

Praha /ROZHOVOR/ - Autorem oblíbených dětských knih O dešťovém kameni, Povídačky pro moje slunce nebo Perlorodky je spisovatel a scénárista Jiří Stránský (85). Čtenáři a diváci jej přitom znají více jako autora filmů Zdivočelé země, Bumerangu či Štěstí, zachycujících atmosféru komunistického režimu a života politických vězňů v kriminálech a lágrech. „Slíbil jsem ve vězení básníkovi Honzovi Zahradníčkovi, že podám svědectví o lidech, kteří s námi seděli," říká Jiří Stránský, který připravuje další tři scénáře, povídkové knížky a prozrazuje, že brzo vyjde kniha Doktor vězeňských věd, kterou napsali s novinářkou Renatou Kalenskou.

Starosta Pískové Lhoty na Nymbursku byl obviněn z rozkrádání obecních peněz

Písková Lhota /FOTOGALERIE/ - Zpronevěra a zneužití pravomoci úřední osoby. To jsou dva trestné činy, z nichž policie obvinila šestačtyřicetiletého starostu Pískové Lhoty na Nymbursku Radovana Staňka. Obecní peníze měl rozkrádat ve spolupráci s účetní obce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies